Článek
„Naděje jsou malé.“ Tato slova zazněla těsně před schůzkou šéfa ukrajinské diplomacie Dmytra Kuleby s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Jednání, které ve čtvrtek hostilo turecké letovisko Antalya, bylo vůbec první na této úrovni od ruského útoku na Ukrajinu před dvěma týdny.
Ministři válčících států seděli každý na opačném konci stolu, místo uprostřed zaujal šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu. Ten před jednáním prohlásil, že by mohlo být bodem obratu v rusko-ukrajinské válce.
„Máme zájem na příměří, osvobození našeho území a řešení humanitárních otázek,“ řekl ve videovzkazu před začátkem jednání Kuleba s tím, že „doufá v jednání v dobré víře, ne s perspektivou propagandy“.
Válka na Ukrajině
.
Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.
- Jak postupuje ruská armáda: VÁLKA V MAPÁCH
- Podívejte se, kolik lidí našlo azyl ve vaší obci: UPRCHLÍCI V DATECH
- Satelitní záběry odhalují kulturní zkázu na Ukrajině: FOTKY
- Záběry ze sabotáže dvou bitevních vrtulníků v Rusku: VIDEO
- Rusko maří ukrajinskou ofenzivu vlastním útokem jinde: ZPRÁVY Z BOJIŠTĚ
- Proč je Ukrajina pro Rusko tak důležitá: UKRAJINA V DATECH
To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.
Kulebovy obavy se ukázaly jako oprávněné. Ukrajinský ministr oznámil, že jeho ruský protějšek odmítl zaručit bezpečnost humanitárního koridoru z Mariupolu. Lavrov také obvinil Ukrajinu z toho, že dělá z civilistů zajatce a používá je jako lidské štíty.
„Rusko zažívá ze strany Evropy dlouhá léta politiku hrozeb,“ řekl Lavrov s tím, že bude chtít po evropských politicích vysvětlit dodávky zbraní na Ukrajinu, zvláště zmínil tisíce protiletadlových střel.
„Prezident Vladimir Putin, velitel ozbrojených sil, řekl, že speciální vojenská operace pokračuje podle plánu,“ prohlásil Lavrov s tím, že evropské dodávky zbraní ho nijak nepřekvapují. Zmínil rovněž údajné biologické laboratoře vyvíjející zbraně na Ukrajině.
„Ukrajina pořádá schůzky pro schůzky“
Když zazněla na tiskové konferenci otázka na bombardovanou porodnici v Mariupolu, odpověděl Lavrov, že toto zařízení „obsadili bojovníci praporu Azov a další extremisté“. Všechny matky prý byly odvezeny a jde o „další manipulaci se světovým veřejným míněním“. Podrobnosti o útoku jsme psali zde.
Lavrov uvedl, že důkazy o obsazení nemocnice předložilo Rusko partnerům v Radě bezpečnosti OSN. O tom, že Rusové masivně útočí na zdravotnická zařízení, ale informovala i Světová zdravotnická organizace.
K samotnému útoku v Mariupolu se vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres: „Dnešní útok na nemocnici v Mariupolu na Ukrajině, kde se nachází porodnice a dětská oddělení, je děsivý. Civilisté platí nejvyšší cenu za válku, která s nimi nemá nic společného. Toto nesmyslné násilí musí skončit,“ napsal na Twitteru.
Lavrov si také postěžoval na zabavování ruského majetku na Západě – tím prý Západ zrazuje své vlastní hodnoty o ochraně soukromého majetku. Po otázce, zda by Rusko souhlasilo se schůzkou Putina se Zelenským, mluvil Lavrov o tom, že Ukrajina jen pořádá „schůzky pro schůzky“.
Rusko prý v principu neodmítá setkání prezidentů, muselo by ale být předpřipraveno vyjednávacími týmy v Bělorusku, aby bylo možné vůbec něčeho dosáhnout.
Rusko už dříve dalo najevo ochotu k jednání, ofenzivu ale hodlá ukončit jen tehdy, pokud budou splněny jeho požadavky včetně těch, aby byla Ukrajina neutrální a nevstupovala do Severoatlantické aliance.
Ukrajinský ministr po jednání řekl, že chtěl mluvit s Lavrovem o možnosti 24hodinového příměří kvůli evakuaci civilistů. Od Lavrova ale žádné garance nedostal. „Ukrajina nemůže zastavit válku, pokud země, která ji napadla, to sama nemá v úmyslu,“ řekl Kuleba.
Zaminovaný humanitární koridor
Čtvrteční jednání je už čtvrtým, k němuž se zástupci obou zemí od začátku ruské invaze sešli. Dvakrát se jednalo v Bělorusku, jednou na Ukrajině, v blízkosti běloruských hranic.
Navzdory původně ohlašovaným dohodám o vytvoření humanitárních koridorů se ale nakonec ukázalo, že rozhovory nikam nevedly. Jak informovala Ukrajina, když chtěla začít evakuovat civilisty ze zničeného Mariupolu na jihu země, zjistila, že koridor ruská armáda zaminovala.
Izraelští vyjednávači, kteří se také snažili zprostředkovat příměří mezi oběma stranami, zmiňovali ústupky Ukrajinců i Rusů. Zatímco Rusové jsou už podle nich připraveni akceptovat suverénní Ukrajinu, v níž se nezmění režim, Ukrajinci netrvají na vstupu do NATO – to ostatně řekl v rozhovoru pro ABC News prezident Volodymyr Zelenskyj.
Turecko, které čtvrteční rozhovory zprostředkovalo, má s oběma zeměmi námořní hranici a snaží se s nimi zachovat dosavadní dobré vztahy. O poznání blíže má ale Ankara k Ukrajině, kterou na rozdíl od Ruska nechápe jako geopolitického rivala v Černomořském regionu.
Prezident Recep Tayyip Erdogan označil ruskou invazi za nepřijatelnou a vyzval k okamžitému příměří. Jednou z nejúčinnějších ukrajinských zbraní ve válce se pak ukázaly být turecké drony Bayraktar TB2, jejichž prodej Kyjevu byl jedním z výsledků dlouhodobé obranné spolupráce obou zemí.
Na druhou stranu se ale Erdoganovo Turecko nepřipojilo k západním sankcím na Rusko, na němž je závislé energeticky a nezanedbatelný je i turistický sektor. Na turecké pláže každý rok přijíždí miliony Rusů. Více o složitém tureckém balancování v tomto konfliktu jsme psali zde.
