Západ musí Ukrajinu dlouhodobě podporovat, Rusko zatím neustoupí, říká šéf NATO

Rusko nejeví známky ústupu, a Západ tak musí být připraven poskytnout Ukrajině dlouhodobou podporu, míní generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg.

Vojenská pomoc podle něj zajistí přežití Ukrajiny jako suverénního státu a přiměje Rusko k zahájení vyjednávání o ukončení války, která trvá již 10 měsíců. K mírovým rozhovorům ruský prezident Vladimir Putin podle Stoltenberga přistoupí, pokud bude přesvědčený, že nemůže dosáhnout svých cílů na Ukrajině.

„Ukrajinské síly sice několik měsíců dynamicky postupovaly, ale také víme, že Rusko mobilizovalo mnohem více sil, mnohé z nich nyní cvičí. To vše naznačuje, že je připraveno pokračovat ve válce, a také se pokusit potenciálně zahájit novou ofenzivu,“ řekl pro stanici BBC Stoltenberg.

Členské státy Severoatlantické aliance vyzval ještě před začátkem nového roku k posílení dodávek zbraní. „Může to znít paradoxně, ale vojenská podpora Ukrajiny je nejrychlejší cestou k míru,“ podotkl v rozhovoru s agenturou DPA šéf Aliance.

„Samozřejmě vyzývám spojence, aby dělali více. Je v našem bezpečnostním zájmu zajistit, aby Ukrajina zvítězila a Putin nezvítězil,“ vysvětlil s tím, že diskuze by se neměla omezovat pouze na dodávky dalších zbraňových systémů, ale státy by měly zohlednit i potřebu munice nebo náhradních dílů.

Ačkoliv se zatím podle Stoltenberga nezdá, že by boje měly ustat, uvedl, že NATO musí zajistit, aby Ukrajina zůstala v případě vyjednávacích rozhovorů mezi oběma stranami v silné pozici.

Nicméně Putin se zjevně připravuje na dlouhý konflikt, míní Stoltenberg. „To, co teď vidíme, je, že se Rusko ve skutečnosti pokouší o jakési zmrazení této války, alespoň na krátkou dobu, aby se mohlo přeskupit, opravit vybavení, zotavit se a pokusit se zahájit větší ofenzivu na jaře příštího roku,“ popsal šéf NATO.

Putin na druhé straně obviňuje Západ, že využívá Ukrajinu k oslabení a zničení Ruska. Ve svém novoročním projevu řekl, že západní státy roky ujišťovaly Rusko o svých mírových záměrech, ale ve skutečnosti „podporovaly neonacisty a připravovaly se na agresi“. Válka byla podle ruského prezidenta nevyhnutelná. V jednom z nejdelších projevů za poslední dobu pak naléhal na Rusy, že v sázce je budoucnost země.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém novoročním projevu obvinil Putina, že se za svá vojska spíše schovává, než aby je vedl. Vyjádřil také naději, že nový rok přinese úspěšné ukončení bojů a mír. „Ať je tento rok rokem návratu. Návratem našich lidí. Vojáků - ke svým rodinám. Vězňů - do jejich domovů. Emigrantů - na Ukrajinu.“

Ruské útoky neustaly ani na silvestra, kdy si vyžádaly nejméně tři oběti, informovala agentura AP. Krátce po půlnoci se v Kyjevě rozezněly sirény a město zasáhly rakety, které přerušily malé domácí oslavy příchodu nového roku. Ukrajinští představitelé tvrdí, že Rusko nyní záměrně útočí na civilisty, čímž se snaží posílit strach a zničit morálku Ukrajinců.

Kdy nastane čas vyjednávání, je podle Stoltenberga v rukou Kyjeva. Ukrajina minulý týden oznámila svůj záměr svolat v únoru mírový summit, který by měl nejlépe proběhnout na půdě Organizace spojených národů (OSN). Prostředníkem při jednáních by podle Kyjeva měl být generální tajemník OSN António Guterres.

Rusko by se smělo zúčastnit jen, pokud by předtím čelilo mezinárodnímu soudu kvůli válečným zločinům, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba pro agenturu AP. Kyjev již několikrát zopakoval, že mírové rozhovory s Moskvou neodmítá, nechce ale přistoupit na jednání založená na ruských ultimátech.

Moskva je podle Putina připravena jednat se všemi stranami, které jsou do války na Ukrajině zapojené, ale Kyjev a jeho západní spojenci prý rozhovory odmítají. Kreml zdůrazňuje, že bude ve válce pokračovat, dokud nedosáhne svých cílů, kterými jsou podle něj demilitarizace a „denacifikace“ sousední země a zajištění bezpečnosti Ruska před údajnou rozpínavostí NATO.