Zranitelný Západ chystá velký zbrojní boom

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zbraně, které poslaly západní státy Ukrajině na obranu proti ruské agresi, začínají jejich armádám chybět. Spojenci (představitelé pěti desítek zemí) se proto 28. září sejdou v Bruselu, aby jednali o doplnění zbrojních arzenálů.

V Bruselu budou úředníci porovnávat poznámky o tom, jak zvýšit výrobu klíčové vojenské techniky, a také diskutovat o stavu dodavatelských řetězců pro mikroelektroniku, raketové motory na pevná paliva a další komponenty, řekl šéf akvizicí zbraní v Pentagonu Bill LaPlante citovaný serverem Defense News.

„Diskuze se uskuteční na pracovní úrovni 27.9., poté i 28.9. Na jejím základě bude rozhodnuto, zda a v jaké podobě bude toto téma zařazeno na program zasedání aliančních ministrů obrany v polovině října. Za ČR se setkání zúčastní zástupce ze Stálé delegace při NATO, který má na starosti vyzbrojovací spolupráci v rámci aliance. Diskutovat se bude o podpoře obranného průmyslu, náhradách za pomoc poskytnutou Ukrajině a o další spolupráci a podpoře Ukrajiny,“ řekl Seznam Zprávám David Jareš z ministerstva obrany.

V červenci Evropská unie oznámila, že vyčlenila 500 milionů eur na společné nákupy zbraní pro Ukrajinu. Celkově se tak už zbrojní pomoc EU Kyjevu vyšplhala na 2,5 miliardy eur.

Země EU „čerpaly ze svých zásob munice, lehkého a těžkého dělostřelectva, protiletadlových a protitankových obranných systémů, a dokonce i obrněných vozidel a tanků,“ uvedl tehdy eurokomisař Thierry Breton. „Tím vznikla de facto zranitelnost, kterou je nyní třeba urychleně řešit,“ varoval.

Před pár dny se ve stejném duchu vyjádřil i šéf unijní diplomacie Josip Borrell, který řekl, že zásoby zbraní v EU jsou „vyčerpány“. Členské státy zároveň vyzval k jejich doplnění s tím, že by to měly udělat společně, protože to bude levnější.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal před týdnem na evropské politiky v Bruselu naléhal, aby jeho zemi poslali více zbraní – zmínil zejména systémy protivzdušné a protiraketové obrany, ale i letadla a obrněné vozy. Zároveň nabídl i protihodnotu – Ukrajina je podle něj schopná dodat Evropanům 30 miliard kubíků plynu, který má ve svých zásobnících, a z části tak nahradit dovozy z Ruska.

Prioritou by podle agentury AFP mělo být nahrazení dodaných protiletadlových systémů, stejně jako dělostřelecké munice o průměru 155 mm. Dělostřeleckých nábojů vydalo jen americké ministerstvo obrany na Ukrajinu už 800 tisíc. USA mají přitom na jejich výrobu jen jednu továrnu, General Dynamics ve Scrantonu v Pensylvánii. Ta ale vyrábí pouze 14 tisíc nábojů měsíčně.

„Máme plány… dosáhnout nakonec až na 36 000 nábojů měsíčně za zhruba tři roky,“ řekl „zbraňový šéf“ Pentagonu LaPlante. To by ale znamenalo roční produkci jen o něco vyšší než polovinu toho, co dal Washington Ukrajincům za méně než půl roku. Pentagon proto chce, aby své vlastní výrobní linky urychlili i spojenci.

Od různých zahraničních výrobců si už objednal 250 tisíc nábojů za 364 milionů dolarů, 624 milionů dolarů utratí za protiletadlové střely Stinger, 324 milionů dolarů za protitankové střely Javelin a další miliony na další zbraňové systémy, munici a obranné zásoby.

V samotných Spojených státech jsou sice vůle i peníze k většímu vyzbrojování, to ale není jednoduché. „Po dvou dekádách podpory vojenských misí převážně jen v rámci boje proti terorismu americký obranný průmysl přestal vyrábět druhy zbraní, které Ukrajina potřebuje, aby přežila dlouhou opotřebovávací válku,“ napsal list The New York Times.

Značná část vojenské techniky se totiž nevyrábí do zásoby, ale až ve chvíli, kdy si je někdo objedná. Příkladem jsou tanky, o jejichž výrobě jsme psali zde.

Jako důležitý hráč na poli obrany se od počátku ruské invaze vyprofilovala i Evropská unie. Ihned po invazi začala využívat nově zřízený Evropský mírový nástroj (EPF), mimorozpočtový fond na předcházení konfliktům, budování míru a posilování mezinárodní bezpečnosti.

Letos v červenci pak navrhla nový nástroj na společné nákupy, kterými by státy EU měly zaplnit mezery v zásobách vzniklé posíláním zbraní do Kyjeva.

Podle analytika Pierra Harocha z pařížského Institutu pro strategická studia se tak ukazuje nové rozdělení úloh mezi Severoatlantickou aliancí a EU – zatímco první organizace se soustřeďuje na operační schopnosti, Unie spíše na financování a obranný průmysl. Haroche ale také upozorňuje, že současný model evropské finanční pomoci Ukrajině není v případě dlouhotrvající války udržitelný, pokud má EU vojensky pomáhat i v jiných částech světa.

Analytik proto Unii navrhuje místo ad hoc kroků přijmout střednědobý investiční plán v oblasti obrany. Jako příklad uvádí americkou pomoc ve výši 40 miliard dolarů ukrajinské armádě, kterou Kongres schválil v květnu.

Střednědobý plán by podle Harocha pokrýval nejen podporu ukrajinským ozbrojeným silám na nadcházející měsíce, ale také koordinované investice do vojenských potřeb členských států prostřednictvím společného zadávání zakázek. Investice by financovaly všechny členské státy na základě jejich HDP. Analytik navrhuje sumu 10 miliard eur s tím, že spojení podpory Ukrajině s přezbrojením členských států by bylo logické a mohlo by si získat podporu jak ve východním křídle EU, tak i ve Francii, která by to považovala za krok vpřed ve vojenské spolupráci EU.