Záměrná provokace na Chrámové hoře. Ministr-extremista stupňuje napětí

Pokud se Itamar Ben Gvir ukáže na Chrámové hoře, povede to k výbuchu, hrozilo v minulých dnech palestinské radikální hnutí Hamás. Krajně pravicový ministr se totiž snaží změnit status quo svatých míst a otevřít prostranství na Chrámové hoře, kde stojí muslimům svatá mešita al-Aksá, pro modlitby i židům.

Když se v roce 2000 vydal na podobně kontroverzní návštěvu Chrámové hory Ariel Šaron, vypukla druhá palestinská intifáda.

I proto je Ben Gvirova návštěva vnímaná jako jasná provokace a premiér Benjamin Netanjahu se ho od dní údajně snažil odradit. Ještě v neděli izraelská média informovala, že došlo k dohodě a Ben Gvir s návštěvou počká. Premiérova kancelář ale tyto informace dementovala. Muž, který byl v minulosti opakovaně odsouzen i za činy související s terorismem, se tak v pondělí ráno na Chrámové hoře skutečně s doprovodem objevil.

„Řeknu to jasně – chceme zachovat status quo a činy, které tomu zabraňují, jsou nepřijatelné. Při našich rozhovorech s izraelskou vládou jsme to jasně dali najevo,“ řekl americký velvyslanec Tom Nides.

Premiér Netanjahu se k činu svého ministra dosud nevyjádřil.

Status quo na Chrámové hoře zavedly izraelské úřady po dobytí východního Jeruzaléma v roce 1967. Chrámovou horu mají židé sice povoleno navštěvovat, nesmí se na ní ale modlit. V posledních letech nicméně toto nařízení radikální židovské skupiny stále častěji porušují, což policie obvykle přehlíží.

Oficiálním strážcem svatých míst je po dohodě Jordánsko a od výše zmíněného Šaronova činu je politická návštěva místa vnímána jako provokace. Jordánská vláda Ben Gvirův krok ostře odsoudila a požádala mezinárodní společenství o intervenci.

Ben Gvir strávil podle deníku Haarec v komplexu několik minut sám, i když do samotné mešity nevkročil. V jeho doprovodu figurovali (kromě policie) i členové organizace Správa Chrámové hory, která bojuje za otevření tohoto prostoru pro židovské věřící; ti se jinak modlí u nedaleké Zdi nářků.

Jako důvod své návštěvy uvedl, že si chce připomenout půst desátého dne měsíce tevetu (veřejný postní den připomínající počátek obléhání Jeruzaléma babylónským králem Nebukadnesarem II.).

Ministr Ben Gvir se v pondělí večer sešel s představiteli policie a podmínky návštěvy se svými podřízenými probral. Policie později informovala, že se návštěva svatých míst obešla bez vážnějších incidentů.

„Naše vláda se nepodřídí hrozbám Hamásu. Chrámová hora je pro izraelský lid nejdůležitějším místem. Zachováváme svobodu pohybu pro muslimy a křesťany, židé na horu ale také budou chodit. Kdokoliv bude hrozit, narazí na železnou pěst,“ vzkázal Ben Gvir svým odpůrcům.

Chrámová hora má podle něj být otevřená všem: „Časy se změnily,“ prohlásil.

Mluvčí palestinského prezidenta Nabíl Rudajná označil Ben Gvirovu návštěvu za „provokaci proti palestinskému lidu“, mluvčí Hamásu Házim Kásim pak řekl, že „zločin fašistického sionisty Ben Gvira je pokračováním sionistické okupace a agrese proti svatým místům a arabské identitě“.

Kritické hlasy ale znějí i z Izraele, například od opozičního vůdce Jaira Lapida. Ten poukázal na slabého premiéra Netanjahua – slabost vyplývá ze soudního procesu, jemuž čelí – a napsal, že svěřil „nejvýbušnější místo na Blízkém východě tomu nejméně odpovědnému muži na Blízkém východě“.

O tom, jak se v posledních letech izraelská politika zradikalizovala, svědčí i dva roky starý výrok Benjamina Netanjahua. „Kdybych dovolil Itamaru Ben Gvirovi jít se modlit na Chrámovou horu, vzplál by Blízký východ.“

Nyní tedy Ben Gvir zavítal na svatá místa muslimů hned první týden ve funkci. Lze se jen dohadovat, zda mu to Netanjahu povolil, anebo se na jeho názor extremista ve vládě ani neohlížel.

Samotný Netanjahu pak minulý týden potvrdil, že obavy z jeho vlády nebyly plané: „Tato vláda bude propagovat a rozvíjet osady ve všech částech Země izraelské, v Galileji, Negevu, Golanech i Judeji a Samáří,“ prohlásil ve středu a použil izraelský výraz pro okupovaný západní břeh Jordánu.

Jeho výrok nikdo z významných evropských politiků nekomentoval.

„Konfrontace je nevyhnutelná,“ reagoval pro server Middle East Eye politolog Muchajmar abú Saada z univerzity al-Azhar v Gaze.