Zákulisí jednání o pádu Azovstalu: Za stolem GRU a ukrajinský veterán

Ocelárny a železárny Azovstal se staly velkým symbolem odporu ukrajinské armády. Poslední místo v zdevastovaném Mariupolu odolávající ruské okupaci využívaly jako úkryt stovky civilistů. Celé týdny v této „pevnosti“ vojáci pluku Azov drželi své pozice a zabránili tak rychlému dobytí dalších částí východní Ukrajiny.

Pro Moskvu se stal Azovstal předmětem frustrace a ruský prezident Vladimir Putin jeho dobytí na jaře minulého roku věnoval několik svých projevů. V pozadí ale o závodu jednali ukrajinští a ruští představitelé, což vedlo k zajetí vojáků i evakuaci civilistů.

Pozadí rozhovorů odkryla stanice CNN, která mluvila s ukrajinským poslancem a veteránem sovětsko-afghánské války Oleksandrem Kovaljovem, jenž jednání zprostředkoval. Už dříve o jeho zapojení informovala i ruská agentura Ria Novosti.

Za Moskvu požadavky předkládali dva vysoce postavení generálové z ruské vojenské rozvědky GRU: generálporučík Vladimir Alexejev, druhý zástupce velitele GRU, a generálmajor Alexandr Zorin.

Alexejev se dostal do mezinárodního hledáčku kvůli řadě incidentů, ať už šlo o zásahy do amerických voleb nebo otravu bývalého ruského zpravodajce Sergeje Skripala v anglickém Salisbury.

Zorin je pak známý jako Putinův vyslanec v Sýrii, který hrál důležitou roli při jednáních mezi režimem prezidenta Bašára Asada a opozicí a povstaleckými frakcemi v zemi. Oba muži nicméně pocházejí z Ukrajiny.

Zapojení těchto lidí podle CNN dokresluje, jak významné pro Kreml bylo řešení patové situace v Azovstalu. Následné obsazení Mariupolu představuje jeden z dosud největších ruských úspěchů na bojišti.

Do přístavního města ruská vojska vstoupila už krátce po začátku invaze na Ukrajinu. Úplné dobytí Mariupolu ale trvalo měsíce kvůli nezlomné obraně Azovstalu. Ruské síly ostřelovaly zařízení ve dne i v noci po celé týdny.

Zprávy od ukrajinských obránců hovořily o tenčících se zásobách jídla a vody, stovky zraněných navíc zůstávaly bez lékařské péče. Mnoho vojáků a civilistů tak začalo pochybovat o tom, že se jim podaří z železáren vyváznout naživu.

Když se ruský útok na Azovstal vlekl a pokusy o jednání byly podle Kovaljova neúspěšné, využil svůj kontakt na FSB v Moskvě. Spojil se s Valentinem Kryžanovským, bývalým příslušníkem ukrajinské tajné služby (SBU), který v roce 2014 přeběhl do Ruska a přidal se k ruské Federální službě bezpečnosti (FSB). Kyjev ho tak považuje za zrádce.

Na konci dubna se pak Kovaljov v Ruskem okupované části jižní Ukrajiny s Kryžanovským sešel. Za účasti generálporučíka Andreje Syčevoje, velitele tzv. uskupení Západ, které tvořilo podle deníku The Kyiv Post značnou část ruských sil umístěných na Ukrajině.

Jednání dokazuje snímek zachycující tři muže sedící kolem malého stolku uprostřed silnice, popsala CNN. Kovaljov tvrdí, že na tomto jednání pomohl přesvědčit „druhou stranu, že záchrana především dětí, žen a zraněných bude aktem zdravého rozumu, aktem humanismu“.

Kovaljov podotkl, že své plány sdílel se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR MO) Kyrylem Budanovem.

Na začátku května pak Organizace spojených národů a Mezinárodní výbor Červeného kříže evakuovaly stovky civilistů z Azovstalu a dalších oblastí přístavního města v rámci série operací, které generální tajemník OSN Antonio Guterres označil za „složité“.

Tím nicméně vyjednávání neskončila. Na začátku května se Kovaljov sešel právě s Alexejevem a Zorinem. Christo Grozev z investigativní skupiny Bellingcat, který roky sleduje činnost ruských bezpečnostních služeb a jejich operace v zahraničí, si myslí, že Alexejevova přítomnost na vyjednávání dává smysl.

„Alexejev je válečným mužem GRU na Ukrajině. Má na starosti vše, co se týká války,“ poznamenal pro CNN.

Podle Kovaljova si Alexejev dělal pravidelné přestávky v jednání, aby mohl volat do Moskvy. Měl „přímé satelitní spojení“ s ruským ministerstvem obrany, vysvětlil Kovaljov.

„Alexejev je v potravinovém řetězci velmi vysoko. Myslím, že se může zodpovídat přímo (Nikolaji) Patruševovi, šéfovi ruské bezpečnostní rady. Patrušev zase podléhá přímo Putinovi,“ domnívá se Grozev.

Společně pak v polovině května vyjednávali spolu s řadou dalších osob přímo u Azovstalu. Na videozáznamech a snímcích se ruská delegace setkává se skupinou nejméně šesti ukrajinských vojáků. Včetně podplukovníka Denise Prokopenka, velitele praporu Azov, kterého Moskva pravidelně obviňuje z příslušnosti k ukrajinské krajní pravici nebo „nacistickému“ hnutí.

Když se začalo vážně vyjednávat, podmínky byly jednoduché: ukrajinští bojovníci přestanou bojovat, vzdají se závodu a budou převezeni do ruské vazby, vysvětlil Kovaljov.

Dohoda pak byla podle něj bez problémů realizována. Večer náměstek ukrajinského ministra obrany oznámil, že začala evakuace ukrajinských vojáků z Azovstalu. Ukrajinští obránci se vzdali.

Některé z nich okupanti převezli do nemocnice na okupovaném území, jiné do věznice Olenivka v samozvané Doněcké lidové republice.

Taktéž další den z Azovstalu odcházeli vojáci, někteří z nich mimořádně vyhublí a bledí, jiní vážně zmrzačení, o berlích nebo na nosítkách. Všichni z nich na cestě do zajetí.

Kovaljov řekl, že je velmi nepříjemné vidět ukrajinské vojáky v takovém stavu, ale zároveň to podle něj podtrhlo nutnost dohody. „Žádali o pomoc a my jsme udělali vše pro to, abychom jim tuto pomoc poskytli. Když jsem viděl, jak opouštějí Azovstal, uvědomil jsem si, že naše úsilí nebylo marné.“

Ukrajinská administrativa tvrdila, že bojovníci budou vyměněni za ruské zajatce, na kterých Moskvě významně záleží. Řada takových akcí proběhla, nicméně v Olenivce stále zůstávají podle ukrajinského zdroje CNN asi 2 tisíce bojovníků Azovstalu.

Svědectví z ruského zajetí navíc přinášejí zprávy o mučení, nelidském zacházení i odpírání lékařské péče. Kovaljov tvrdí, že stále probíhají jednání o návratu dalších obránců domů.

„Žádají o pomoc, žádají o ni prostřednictvím svých příbuzných. Plánujeme a děláme vše pro to, abychom se k nim dostali,“ řekl.

Kovaljov tvrdí, že velkou část vyjednávání o Azovstalu rychle předal ukrajinským zpravodajským pracovníkům. Přesto doufá, že příběh Azovstalu, který se zapsal do ukrajinské historie, ukazuje, že možnost jednání mezi válčícími stranami stále není ztracená.

„Komunikační mosty fungují, ne všechno je v tomto životě ztraceno, stále můžete být člověkem. Dokonce i ve válce,“ dodal.