Hlavní obsah

Zákaz potratů prohloubí rozdělení americké společnosti, píší média

Foto: Tayfun Coskun / Anadolu Agency, Profimedia.cz

Z demonstrace proti rozhodnutí nejvyššího soudu v New Yorku.

Spojené státy jsou „rozdělené na dva národy, které už vůbec nemají stejné zákony,“ píše ve své analýze pro France info historik Corentin Sellin.

Článek

Klíčový okamžik amerických dějin, ke kterému se dlouho schylovalo, nebo náznak štěpení americké společnosti. Tak hodnotí páteční rozhodnutí amerického nejvyššího soudu o zrušení práva na potrat ve Spojených státech zahraniční média. Komentáře amerického tisku si všímají hlavně nového trendu v rozhodnutích soudu, který se neobává jít proti části veřejného mínění a který by mohl prosadit i další změny. Soud by teď mohl chtít zasahovat i do dalších oblastí soukromého života, jako je antikoncepce nebo sňatky osob stejného pohlaví, píše ve své analýze v deníku The New York Times Charlie Savage.

Pro zrušení práva na potrat hlasovalo pět soudců, proti se postavili čtyři.

Zejména u levicově smýšlejících lidí vyvolal verdikt obavy, že „rozhodnutí o potratech by mohlo být jen začátkem prudkého posunu doprava v otázkách, které se přímo dotýkají intimních osobních rozhodnutí,“ píše Savage. Připomněl také souhlasné stanovisko soudce Clarence Thomase, v němž navrhuje přezkoumání precedentů opírajících se o stejnou argumentaci.

„Radikální rozhodnutí Nejvyššího soudu o potratech zahajuje novou, nebezpečnou éru,“ píše ve svém komentáři editorský tým deníku The Washington Post. Je to „bezohledný záchvat soudního aktivismu“ a „další vlna zákazů bude zcela jistě následovat“, dodávají.

„Nová většina amerického nejvyššího soudu dala tento týden dvěma rozhodnutími odvážně najevo, že veřejné mínění nebude bránit konzervativním plánům na změnu právního prostředí v zemi,“ píše politický komentátor listu The Washington Post Michael Scherer. Nejvyšší soud v USA tento týden jako neústavní zamítl omezování skrytého nošení zbraní ve státě New York.

Rozhodnutí je „právním, politickým a společenským bleskem“, ale nebylo nečekané, píše korespondent CNN v Bílém domě Stephen Collinson. „Rozsudek byl výsledkem ohromně úspěšného generačního úsilí konzervativního hnutí na všech politických úrovních, od řadových sociálních a náboženských aktivistů přes zakladatele pravicového právního establishmentu až po následné republikánské prezidenty,“ dodává. Demokraté si prošli „fází nedůvěry, vzteku a bolesti,“ a zvrátit rozhodnutí jim může trvat další desetiletí.

Spojené státy jsou „rozdělené na dva národy, které už vůbec nemají stejné zákony,“ píše ve své analýze pro France info historik Corentin Sellin.

Bruselský server Politico mluví o „radikálním rozhodnutí pro radikální časy“ a připomíná, že tři z pěti soudců, kteří hlasovali pro zrušení práva na potrat, jmenoval bývalý republikánský prezident Donald Trump. Otázkou je, jak americká společnost zasažená radikálními proudy zareaguje na další podněcování ke kulturní válce, ptá se redaktor John Harris.

Názor na podporu zákazu vyjádřila v textu pro televizi Fox News Erin Hawleyová. Rozsudek podle ní posiluje ženy a přispěje k proměně pohledu společnosti na mateřství, které nevylučuje profesní kariéru. Mateřství je těžké, ale snadno dostupné potraty na vyžádání nejsou řešení, dodává. Ve prospěch zákazu potratů podle ní hovoří i vědecký pokrok dosažený za uplynulých 50 let od původního rozsudku.

Celostátní právo na potrat pocházelo z verdiktu v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973. Jeho zrušení znamená, že rozhodování o interrupcích bude od nynějška v režii jednotlivých států. Prezident Joe Biden označil páteční rozhodnutí soudu za tragický omyl, předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ho nazvala šokujícím.

Agentura Reuters ve své analýze dodává, že se rýsují další dramatické kroky ze strany nejvyššího soudu, a to už v nejbližších dnech. Soud se má ještě před svými letními prázdninami vyjádřit k případu, který je ukázkou snahy konzervativního hnutí oslabit orgány federální vlády označované souhrnně jako „administrativní stát“. Konzervativní většina by v daném sporu mohla omezit schopnost prezidenta Bidena bojovat proti klimatickým změnám, píše Reuters.

Doporučované