Soukromé bunkry nejsou jen pro elitu. Nároky Američanů jsou stále větší

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Více než polovina Američanů se bojí, že by Rusko či Severní Korea mohly sáhnout po zbraních ze svého jaderného arzenálu, případně že dojde k teroristickému útoku či biologické válce.

Alespoň podle každoročního dotazníkového šetření kalifornské Chapmanovy univerzity, které se věnuje právě obavám v americké populaci.

„Zdá se, že nedávné události ve světě vyvolaly obavy z války a teroristických útoků. Šest z deseti nejčastějších obav souvisí s tím, že Rusko nebo Severní Korea použijí jaderné zbraně a různé formy terorismu,“ přiblížil závěry loňského průzkumu na reprezentativním vzorku profesor sociologie Christopher Bader.

To vše se promítá i do konkrétních kroků, k nimž lidé přistupují. Řeč je krom jiného o investicích do posílení domácího zabezpečení, jakými můžou být soukromé bunkry, únikové tunely či skryté arzenály.

Zájem o tyto formy ochrany přitom mají nově Američané z různých ekonomických vrstev, čehož si všiml například Ron Hubbard, šéf společnosti Atlas Survival Shelters.

„Začali jsme prodávat bunkr, který stojí jen 20 tisíc dolarů (v přepočtu 440 tisíc korun),“ řekl podnikatel deníku The New York Times. „Jsou určené pro ty, kteří vydělávají 60 000 dolarů (1,3 milionu korun) ročně a jezdí v pick-upech chevrolet, ne ve ferrari,“ dodal.

Hubbardova firma není jediná, která z trendu těží. Společnost Vivos přestavěla bývalý muniční sklad v Jižní Dakotě na komplex téměř 600 pronajímatelných bunkrů. Zákazníci za pronájem na 99 let zaplatí 55 000 dolarů předem, roční poplatek pak činí 1091 dolarů.

Jiné firmy, které se snaží zaujmout zákazníky z nižších segmentů trhu, navrhují menší a cenově dostupnější instalace, jako jsou skryté přihrádky na zbraně či zásoby nekazících se potravin a zdravotnických potřeb, jako jsou jodové tablety.

Movitější zákazníci mezitím vyhledávají nové a ještě extrémnější formy ochrany. „Je to asi, jako když si kupujeme auto. Chceme mít v kufru náhradní kolo, no ne? Proč bychom to neudělali, když to relativně - finančně, sociologicky, geopoliticky - tolik nestojí?“ uvedl pro New York Times Al V. Corbi, jehož společnost SAFE v současnosti pracuje na sídle obklopeném vodním příkopem, který lze zapálit.

Tato novodobá pevnost bude disponovat děly, která dokáží rozptýlit hořlavou látku po hladině, a tunely, z nichž jeden představuje další obrannou linii proti vetřelcům. Při aktivaci dokáže vytvářet teplo prostřednictvím molekulárního tření jako obří mikrovlnná trouba. Náklady na tento komplex mohou přesáhnout 100 milionů dolarů, tedy v přepočtu 2,2 miliardy korun.

Rostou ale i nároky na vzhled a pohodlí úkrytů. Bunkry bez přirozeného světla, obložené betonem a zavřené mohutnými dveřmi jsou minulostí, uvádí Business Insider. Ty moderní mohou disponovat parkovacími místy, tělocvičnami nebo dokonce skleníky.

Podle Matthiase Fitzthuma, šéfa společnosti Bespoke Home & Yacht Security, jsou tradiční kryty nahrazovány tzv. zónami klidu, které jsou přímo součástí obytných částí domů, nejčastěji ložnic, aby se klienti nemuseli při ohrožení přesouvat daleko.

Rostoucí zájem o soukromé bunkry a úkryty ovšem není pouze americkým fenoménem. V Evropě ho výrazně podpořil hlavně začátek války na Ukrajině v únoru 2022, píše The Economist.

Berlínská společnost Bunkers Shelters Systems Germany (BSSD), která byla před třemi lety jedinou německou společností vyrábějící bunkry pro soukromníky, měla ve dnech po ruské invazi od potenciálních klientů až 1000 telefonátů denně. Od té doby se počet objednávek ztrojnásobil.

V Německu roste zájem o soukromé úkryty mimo jiné i proto, že zemi chybí rozsáhlá síť veřejných krytů, jakou mají ve Finsku či Švýcarsku. Dnes je v těchto zařízeních místo pouze pro zhruba 480 tisíc z celkových 84 milionů obyvatel.

K pokrytí potřeb celé populace by bylo nutné vybudovat přes 210 tisíc velkokapacitních bunkrů, což by podle oficiálních odhadů trvalo přibližně čtvrt století a přišlo na zhruba 140 miliard eur.

I přes rostoucí zájem ale mezi odborníky panují pochybnosti o reálné účinnosti bunkrů.

„Není to jako za druhé světové války, kdy varování před bombardéry dávalo lidem 15 nebo 20 minut na to, aby se schovali do bunkru,“ řekl rozhlasové a televizní stanici Deutsche Welle ředitel Institutu pro ekonomická a bezpečnostní studia na univerzitě ve Wittenu Hans-Walter Borries. „Při dnešních reakčních dobách není možné obyvatelstvo varovat.“

Rusko například disponuje hypersonickými raketami, které by mohly z Kaliningradu doputovat do prakticky jakéhokoli evropského města za dvě až pět minut. Jaderné zbraně jsou navíc dnes mnohem ničivější než dřív.

Bunkry, které by zvládly odolat takovému útoku, by podle Borriese musely být zakopány tisíce metrů hluboko ve švýcarských Alpách.