Zájem o kokain klesá. Kolaps trhu s kokou způsobuje „humanitární krizi“

Kolumbijští zemědělci „strádají“, protože trh s nelegálními drogami se více orientuje na syntetické produkty a přesouvá se do jiných zemí. Farmáři v některých částech Kolumbie tvrdí, že prodej koky, suroviny používané k výrobě kokainu, se po předchozím nárůstu produkce této nelegální drogy najednou zhroutil.

„Zažili jsme naprostý kolaps na straně odběratelů. Úroda se neprodává a rodiny hladoví,“ řekl Andres Rojas, pěstitel koky v regionu Catatumbo, který mezi pěstiteli prosazuje udržitelné zemědělské postupy.

Zástupci farmářských sdružení v oblastech, kde je v zemi produkce koky největší (Catatumbo, Nariño, Cauca a Putumayo), označili ekonomické důsledky kolapsu za „humanitární krizi“.

Rojas vysvětlil, že v posledních letech mnoho zemědělců v Catatumbu ustoupilo od pěstování potravinářských plodin ve prospěch koky.

Částečně se tak děje proto, že přeprava úrody ze vzdálených regionů za účelem prodeje ve městech je vzhledem k chybějící venkovské infrastruktuře nákladná a obtížná. Poptávka po koce a její vyšší cena způsobovala, že zemědělci pěstovali koku místo jiných legálních plodin a pokoušeli se tak zlepšit životní úroveň svých rodin a regionů. Řada oblastí je ale proto teď závislá na nelegální kokainové ekonomice.

„Rostoucí ceny koky v posledních letech způsobily, že se mnoho zemědělců rozhodlo pěstovat výhradně koku. Tato nedostatečná zemědělská a ekonomická rozmanitost znamená, že farmáři jsou poklesem cen ještě více zasaženi. Mnoho lidí už ani potravinářské plodiny nepěstuje,“ řekl Rojas.

To potvrdil i novinář na volné noze Joshua Collins. Pro Seznam Zprávy uvedl, že nedostatkem potravin trpí až třetina země. „Oblast, kde hrozí nedostatek potravin, přesahuje hranice kokainových oblastí. Strategií kolumbijské vlády po desetiletí bylo investovat do měst a ignorovat venkovské obyvatelstvo. Výsledkem byl nárůst domácího produktu země, takže se mohlo říkat, že ekonomika roste,“ prohlásil Collins.

„Problém je, že Kolumbie má druhou nejvyšší míru nerovnosti v Latinské Americe, takže všechny ty peníze jdou jen bohatým lidem. Venkovští obyvatelé jsou odjakživa ignorováni,“ popsal situaci v zemi americký novinář, který v Kolumbii dlouhodobě žije.

Kolumbijská vláda si to uvědomuje. „Absence odběratelů koky způsobuje hlad na územích, kde se tato rostlina pěstuje,“ přiznal koncem března prezident Gustavo Petro ve svém příspěvku na twitteru.

Petro také vyzval k obnovení vládních programů nahrazování koky, které by zemědělcům platily, pokud by pěstovali jiné plodiny. Vláda by dotovala úrodu, v podstatě by farmářům zaplatili, aby pěstovali něco, co pro ně v důsledku bude stejně výnosné jako koka.

Tyto programy byly součástí mírové dohody mezi vládou a Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC), v té době největší povstaleckou skupinou v zemi, z roku 2016. Podle Collinse ovšem Petrovy sliby nemusí znamenat záchranu.

„Problém je, že v minulosti vláda tyto sliby nikdy nesplnila, nemám před sebou data, ale něco kolem 90 % lidí, kteří se do těchto programů přihlásili, nikdy nedostalo celou náhradu,“ řekl pro Seznam Zprávy novinář.

Kolumbie je největším producentem kokainu na světě a rok 2021 byl z hlediska produkce rekordní.

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) odhaduje, že v roce 2021 bylo pěstování koky věnováno 204 000 hektarů a produkce má od roku 2012 rostoucí tendenci. Podle Daniela Parry, koordinátora Nadace pro mír a usmíření (PARES), však cena koky začala počátkem roku 2022 klesat. „Koncem roku ceny spadly na dno a odběratelů začalo být málo,“ vysvětluje Parra podle Al-Džazíry.

Parra se domnívá, že za kolaps cen může kombinace několika faktorů. Jedním z nich mohou být následky zatčení a vydání drogového bosse Daira Antonia Usuga Davida, který používal přezdívku „Otoniel“, v roce 2022.

Otoniel, který se nyní nachází ve Spojených státech, se v lednu přiznal k vedení zločinné skupiny v roli vůdce Gaitanistických sil sebeobrany Kolumbie (AGC), známých také jako klan Gulf. Přiznal se také k pašování „tun kokainu, možná stovek tun“ do USA.

Zatímco Otoniel čeká na rozsudek, Parra uvedl, že AGC se začala reorganizovat a přesunula svou pozornost od mezinárodního obchodu s kokainem jinam, což vedlo ke snížení poptávky.

„Domníváme se, že AGC se možná začala soustředit spíše na jiné zdroje nelegálních příjmů,“ řekl Parra.

Ani podle Collinse se tyto kriminální skupiny už na pašování nesoustředí tolik jako dřív. „Vydělávají hodně peněz jinde, třeba na nelegální těžbě, domácím prodeji drog, ale také někdy kokain prodají jiným organizacím, které se zabývají pašováním. V posledních letech přibývá například mexických kartelů, které se obchodem s kokainem zabývají,“ vysvětlil.

Odklon od rozsáhlé výroby kokainu by mohl AGC pomoci při mírových jednáních s Petrovou vládou. Může to však být také forma odplaty, dodal Parra podle webu Al-Džazíra. „Mohou se také snažit potrestat osoby z kokainového průmyslu, které jsou podle nich částečně zodpovědné za Otonielovo dopadení,“ vysvětlil.

Dalším klíčovým faktorem poklesu cen koky by mohl být nárůst cen jiných drog, jejichž výroba je méně náročná. Koneckonců, materiály potřebné k rafinaci koky mohou kolumbijské bezpečnostní složky snadno vystopovat, vysvětlil Parra. To potvrdil i Collins, podle něhož se mění i poptávka. Například americký trh spotřebovává více fentanylu, o kokain tedy není takový zájem.

Rojas, pěstitel koky, při rozhovorech s Collinsem poukázal na další faktor, který snižuje cenu koky: násilí. Například v Catatumbu kontroluje rozsáhlá území ozbrojená povstalecká skupina Národní osvobozenecká armáda (ELN). Ta si udržuje monopol na prodej koky, který si, pokud je to třeba, vynucuje násilím.

To podle odborníků skupině umožňuje nabízet pěstitelům podstatně nižší ceny za odkup. „V současné době ELN nabízí méně než polovinu toho, co platili před rokem. A kupci už k nám nechodí. Musíme chodit za nimi a doufat, že vůbec nakoupí,“ řekl Rojas. Protože koku od farmářů nemůže koupit nikdo jiný, ELN tak fakticky uměle snižuje ceny.

Podle UNODC se konkurence zvýšila také s tím, jak se v Jižní Americe produkce kokainu rozšiřuje do dalších zemí.

Odborníci a pěstitelé koky přivítali výzvy současného prezidenta k opětovnému zavedení programů nahrazujících pěstování plodin a k investicím do alternativních ekonomických příležitostí pro pěstitele koky. Přesto však „chybí víra, že vláda své sliby splní“, řekl Rojas.

Rojas sám vidí, jak mohou alternativní plodiny prosperovat. Zatímco jeho výnosy z koky klesly, jeho sklizeň potravin je stále výnosnější. Vzhledem k tomu, že ovoce a zeleninu produkuje jen málo místních zemědělců, většina čerstvých potravin se do regionu dováží.

„Možná budeme muset místo koky pěstovat platano,“ zmínil druh banánovníku, který je v Latinské Americe velmi populární. Došel k závěru, že z dlouhodobého hlediska je ekonomika závislá na koce jednoduše neudržitelná.

„Nejsme drogoví baroni,“ řekl. „Jsme chudí lidé z venkova. Jsme zemědělci. Jsme spodní částí pyramidy tohoto odvětví. A naše komunita potřebuje diverzifikovat zemědělskou výrobu, aby přežila. Dokud vláda bude odmítat podporu rozvoje jiných možností, bude tato závislost pokračovat,“ dodal.