Zajatci z Azovstalu se ozvali ze zajetí. Čeká je soud, před který nepatří

Ukrajinští zajatci, kteří minulý týden složili zbraně a opustili poslední centrum odporu v Mariupolu – hutní závod Azovstal, jsou pravděpodobně drženi v „uspokojivých podmínkách“. Britskému deníku The Guardian to řekla manželka velitele pluku Azov Denise Prokopenka poté, co s ním krátce mluvila po telefonu.

Kateryna Prokopenková uvedla, že zajatci podle jejího muže nebyli vystaveni násilí a dostávají základní potraviny. „Řekl mi, že je ok, a zeptal se, jak se mám já. I z dalších zdrojů jsem slyšela, že podmínky v zajetí jsou víceméně uspokojivé,“ řekla.

Guardian k tomu podotýká, že se pochopitelně nedá říct, zda Prokopenko a další bojovníci z Azovstalu mohli mluvit svobodně.

„Dostávají jídlo a vodu. Podmínky vyhovují požadavkům a nikdo nebyl během té krátké doby vystaven násilí,“ slyšela od muže dále Prokopenková. Nemá informace, že by byl nějaký zajatec přesunut do Ruska.

Skupina zajatých, která čítá přibližně 2000 lidí, je podle dostupných informací držena na území samozvané Doněcké lidové republiky (DNR).

Už dříve v podobném duchu o stavu zajatců z Azovstalu informoval server Zenger, který se k nim údajně dostal přímo se svolením ruského ministerstva obrany a zveřejnil i jejich záběry.

„Je to lepší, než jsem čekal, mám přikrývku i matraci. Jídlo je adekvátní a je ho dost. Podmínky jsou dobré,“ zněla jedna z výpovědí citovaná americkým médiem.

„Co bude dál, samozřejmě nevíme. Jsou tady ale třetí strany (Červený kříž a OSN), které situaci kontrolují,“ věří Prokopenková.

Guardian k tomu dodal, že Mezinárodní výbor Červeného kříže se k věci zatím nevyjádřil, což je ostatně v souladu s jeho dlouhodobou politikou.

Z dřívějších prohlášení ruské strany je patrné, že zajatci zřejmě stanou před soudem. V úterý se k tomu nově vyjádřil lídr samozvané DNR Denis Pušilin, podle kterého na přípravě tribunálu pracuje tamní generální prokuratura s pomocí úřadů Ruské federace.

Pušilin také uvedl, že by tribunál měl být mezinárodní, přičemž pozvány budou i západní země. Některé státy podle něj dokonce už účast odsouhlasily. O jaké jde, však neřekl.

Za co přesně by měli být zajatci souzeni, rovněž nepadlo. Podle Ženevských úmluv je jediným legitimním důvodem k postavení válečného zajatce před soud spáchání válečného zločinu, který by měl být prokázán jasnými důkazy.

Trestat zajatce čistě za účast v nepřátelské vojenské akci podle profesora mezinárodního práva z Ženevské univerzity Marca Sassoliho „určitě nelze“. Alespoň pokud se bavíme o procesu, který je v souladu s mezinárodním právem.

Rusové však mohou podle Sassoliho zajatce legálně zadržovat až do skončení konfliktu. Nic Moskvě také nebrání převézt bojovníky na vlastní území.

Z výroků posledních dní je nicméně patrné, že Ženevské úmluvy soudu nezabrání. Pokud je Rusko nebude chtít porušovat zcela otevřeně, může podle Sassoliho vojákům z pluku Azov odepřít status válečných zajatců.

Tuto praktiku už v minulosti využívaly například Spojené státy proti stovkám zajatých bojovníků teroristických skupin, například z Al-Káidy. USA je zadržely jakožto „nepřátelské bojovníky“ a práva válečných zajatců jim nepřiznaly.

U bojovníků z Azovstalu ale podle Sassoliho nic takového nedává smysl. „Pokud vím, tak nikdo netvrdí, že tito lidé (zajatci z Azovstalu) nenosili uniformy, nebo že nepatřili pod ukrajinskou armádu,“ řekl odborník televizi Al-Džazíra.

Ruští představitelé mezitím o zajatcích mluví jako o „nacistických zločincích“. Kromě toho už dřív zazněla například i výzva ke zrušení moratoria na trest smrti.

Už ve čtvrtek se měl také ruský nejvyšší soud zabývat otázkou, zda lze celý pluk Azov označit za teroristickou organizaci. Rozhodnutí však bylo odloženo. „Soud rozhodl o projednání případu v neveřejném zasedání a jednání odročil na 29. června,“ napsala ráno státem řízená agentura TASS.

Pokud by soud Azov za teroristickou organizaci označil, jeho členové by podle ruských zákonů automaticky podléhali trestní odpovědnosti. Velitelům by hrozilo 15 až 20 let ve vězení a pokuta milion rublů, řadovým členů 5 až 10 let vězení a poloviční pokuta.

Jako asi nejnadějnější cesta pro ukrajinské vojáky ze zajetí se stále nabízí výměna za ruské zajatce. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko ale ve středu vzkázal ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému, že jednání o výměně budou možná až po soudním rozsudku.