Článek
Běžní Severokorejci nemají co jíst. Země, která se kvůli své politice nachází v mezinárodní izolaci, čelí tak velkému nedostatku potravin, že na vyhladovění podle Soulu umírá čím dál víc lidí.
Podle analýzy Petersonova institutu mezinárodní ekonomie je současná situace v KLDR nejhorší od velkých hladomorů v polovině 90. let a země „klesla pod úroveň minimálních lidských potřeb“.
Režim diktátora Kim Čong-una ovšem stále tvrdí, že se země se svými problémy dokáže vypořádat sama. Severokorejská oficiální média, které odráží státní propagandu, neochvějně razí vizi ekonomické soběstačnosti a živí nepřátelství vůči Západu.
Severokorejský list Rodong Sinmun ve svém středečním vydání napsal, že by KLDR neměla přijímat potravinovou pomoc ze zahraničí, protože je to stejné jako brát si od někoho „otrávený bonbon“.
„Bylo by chybou snažit se povzbudit ekonomiku tím, že přijmeme a sníme tento otrávený bonbon,“ citovala severokorejský list zahraniční média. Rodong Sinmun označil zahraniční země za „imperialistické“ a nabízenou ekonomickou pomoc za „past, která má vést k drancování a podmanění“ Severní Koreje a zasahům do její domácí politiky.
Analýza situace v KLDR
Situace v KLDR je nejhorší od velkých hladomorů v polovině 90. let. Režim Kim Čong-una vsadil na taktiku odvracení pozornosti od domácích problémů vytvářením vnější krize. V posledních dnech proto odpálil desítky raket.
Světový potravinový program v roce 2022 odhadl, že celkem 10,7 milionu obyvatel KLDR, tedy více než 40 % celkové populace, trpí podvýživou a nutně potřebuje humanitární pomoc. Podle odborníků se toto číslo v posledním roce pravděpodobně ještě zvýšilo.
Za potravinovou krizí, které KLDR čelí, stojí několik faktorů, upozorňuje deník The Guardian. Severní Koreu v posledních letech postihly přírodní katastrofy, které narušily tamní zemědělství. Ke špatné ekonomické situaci přispěly také mezinárodní sankce zaměřené na omezení jaderného a raketového programu. Roli sehrál i propad obchodu s Čínou zapříčiněný uzavřením hranic během pandemie covidu-19.
Většina agentur OSN a mezinárodních humanitárních organizací Severní Koreu opustila. Země se tak nyní spoléhá téměř výhradně na Čínu, která je pro ni jedním z mála zdrojů potravin ze zahraničí.
Jihokorejský ministr pro sjednocení Kwon Young-se, který se zabývá vztahy mezi KLDR a Jižní Koreou, v úterý prohlásil, že v některých severokorejských provinciích došlo v poslední době k nárůstu počtu úmrtí z vyhladovění.
„Produkce potravin oproti loňskému roku poklesla a je možné, že se objevily problémy s distribucí v důsledku změny politiky zásobování a distribuce potravin,“ sdělilo ministerstvo. Dodalo, že Pchjongjang požádal o pomoc Světový program pro výživu. Jednání se ale nakonec zadrhlo kvůli neshodám na monitoringu dodávek.
Jihokorejská agentura pro rozvoj venkova v prosinci uvedla, že Severní Korea v loňském roce sklidila o 3,8 procenta méně plodin než v předchozím roce. Pokles podle ní zapříčinilo zejména nepříznivé počasí.
