Zahraniční novináři o roce 2023: Je těžké si představit, že by Putin ustoupil

1. Co považujete za největší výzvu pro rok 2023 u vás doma i ve světě a proč?

2. Jaký očekáváte vývoj války, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině? Dokáže se podle vás Západ s Ruskem nějak domluvit, obnovit vztahy, nebo Rusko neodvolatelně míří do izolace?

3. Jaká agenda vaše čtenáře nejvíc zajímá a budete ji ve zpravodajství akcentovat?

Své odpovědi poskytli Gabriela Sieczkowská, polská novinářka fact-checkingového projektu Konkret24 televize TVN24, Dźmitry Hurnievič z běloruské sekce Rádia Svoboda, Tomáš Verníček ze zahraniční redakce slovenské televize TA3. Dále Emily Clarková, novinářka z australské ABC News. Reid Standish, korespondent RFE/RL v Praze a autor China In Eurasia, který dříve psal pro časopis Foreign Policy a byl jeho moskevským zpravodajem. Psal také pro The Atlantic a The Washington Post. A úplně jiný pohled předkládá Eric Morin, novinář a aktivista hnutí žlutých vest, zakladatel RSI Media.

V mnoha odpovědích logicky nejvíce rezonuje vývoj na bitevním poli. A to nejen kvůli dopadům na životy lidí napříč kontinenty, ale třeba i kvůli pochybám, jak vlastně zprávy čtenářům, znaveným vleklým konfliktem, vhodně předkládat. Jak říká Slovák Tomáš Verníček: „Všimli jsme si, že naši diváci už nesledují informace o bojích na Ukrajině takovým způsobem, jak to bylo na začátku invaze. Informovat o této události v médiích je přitom mimořádně důležité, protože to může ovlivnit i veřejné mínění v zemi.“

Mimochodem: Podobnou anketu jsme uspořádali i loni. V přiloženém odkaze se můžete podívat, jak se kolegové do obrysů roku, který právě končí, trefili.

Až prorocky teď znějí slova, která v prosinci 2021 pronesl Ruslanas Iržikevičius, šéfredaktor litevského zpravodajského portálu Lithuania Tribune. Za největší bezpečnostní výzvu pro svět tehdy označil dění na Ukrajině. „Putin a kremelský establishment jsou přesvědčeni, že je nejlepší čas získat zpět sféry vlivu v bývalém SSSR a východní Evropě. Ukrajina se vzdaluje od ruského vlivu směrem na Západ a toto (shromažďování ruských sil u společné hranice, pozn. red.) je pokus Kremlu prohlásit, že Ukrajina zašla příliš daleko a ‚my ji zastavíme‘. Existuje mnoho způsobů, jak ji zastavit, a jedním z nich je varianta bleskové války. Rychlý útok a rychlý ústup poté, co za sebou zanechají popel a krev…“

Gabriela Sieczkowská, polská TVN24: Myslím, že největší výzvou roku 2023 bude stále válka na Ukrajině. Mluvím tu o válce se zbraněmi i o té, která probíhá na sítích, o válce informační. To, jak se bude vyvíjet dál, bude mít vliv nejen na Polsko, ale na celý region. Válka znamená další výzvy: pomoc uprchlíkům a obětem války, obnovu poničené země.

Reid Standish, RFE/RL: Myslím, že jsem v trochu unikátní pozici, protože nemám jen jednu „domovskou“ zemi, kterou bych sledoval. Původně pocházím z Kanady, ale působím v Praze, kde se věnuji Číně a čínské zahraniční politice. Díky své práci jsem často na cestách a zaměřuji se na dění ve více zemích najednou a pokrývám oblast sahající od střední Evropy až po jižní Asii. Moje odpověď se tedy neomezuje pouze na jednu zemi.

Podle mého názoru největší výzvou je a bude to, zda se podaří zastavit krvácení ze současného globálního uspořádání, nebo ne. Když se podíváme na celou část světa, kterou jako novinář pokrývám, Eurasii, rok 2022 byl rokem otřesů. Rok 2022 začal pokusem o revoluci v Kazachstánu, kde Rusko zahájilo vojenskou intervenci, a následovala invaze Moskvy na Ukrajinu. Od té doby došlo k nepokojům v Uzbekistánu, válce mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem, rostoucí dluhové krizi, která se rozhořela v celém rozvojovém světě a hrozí platební neschopnost několika významných zemí, jako je Pákistán.

Kdo se postaví k řešení těchto problémů? Rusko ukázalo, že si přeje rozvrátit globální řád. Čína ho chce přetvořit a je ráda, že se proměňuje, i když má jistě také rostoucí obavy z nestability. Spojené státy po válce na Ukrajině posílily a po 4 letech Trumpovy vlády setřásly ty, kteří pochybují. Evropa jako celek nevypadala příliš efektivně: Londýn je zaneprázdněn vnitřními hádkami a Berlín a Paříž nemají na to, aby byly skutečnými lídry.

Dokážou USA udržet toto tempo? Bude Peking i nadále využívat trhlin ve svůj prospěch? S jakými dalšími kartami je Moskva ochotna hrát, aby vyhrotila situaci ve svůj prospěch? To jsou velké otázky pro příští rok.

Dźmitry Hurnievič, běloruská sekce Rádia Svoboda: V Bělorusku je to vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem; to je základ pro jeho existenci. Jestli Rusko porazí Ukrajinu, sny generací Bělorusů o vlastním domově budou v troskách, protože dominance Ruska v regionu znamená koloniální politiku, rusifikaci a diktaturu. Vítězství Ukrajiny by bylo pro Bělorusy šancí vymanit se z ruského vlivu.

Vítězství Ukrajiny je také klíčem k bezpečnosti v Evropě a celém euroatlantickém světě. Státy střední Evropy, jako je Česko, vědí, co to znamená žít podle pravidel Moskvy. Putinovo impérium prostě nesmí vnutit západnímu světu své středověké názory na svět a lidský život.

Emily Clarková, australská ABC News: Myslím, že rok 2023 přinese Austrálii velké výzvy v sociální oblasti. Australané žijí s velkými dluhy a obávám se, že příští rok mohou úrokové sazby vzrůst na neúnosnou úroveň, kdy rodiny již nebudou schopny splácet své půjčky. Bojím se, že v příštím roce dojde k velkému množství exekucí a další rodiny se ocitnou v ještě větších potížích.

Co se týče obecnější roviny, v roce 2023 budou Australané hlasovat o tom, zda mají mít domorodí obyvatelé formální a trvalý hlas v parlamentu. Toto referendum si může vynutit obtížnou debatu a může také otevřít některé velmi bolestivé vzpomínky domorodých obyvatel.

Pokud jde o svět, myslím, že největšími výzvami bude určitě válka na Ukrajině a chování Číny a Si Ťin-pchinga.

Tomáš Verníček, slovenská TA3: Za největší výzvu roku 2023 považuji zvládnout informovat o ruské invazi na Ukrajině tak, abychom si udrželi diváky a čtenáře na webu celý rok. Situaci u našich východních sousedů považujeme za nejzávažnější zahraniční téma, ale často máme problém udržet si konstantní zájem diváka. Všimli jsme si, že naši diváci už nesledují informace o bojích na Ukrajině takovým způsobem, jak to bylo na začátku invaze. Informovat o této události v médiích je přitom mimořádně důležité, protože to může ovlivnit i veřejné mínění v zemi. Proto je naší úlohou nejenom každý den přinášet zprávy z Ukrajiny, ale i najít způsob, aby měly sledovanost.

Eric Morin, francouzská RSI Media: Největší výzva pro Francii v roce 2023 bude boj proti korupci vládních činitelů lobbisty a opětovné obnovení demokracie (vláda použila během dvou měsíců desetkrát článek 49.3, který ji umožňuje prosadit zákon, o němž se nehlasovalo v parlamentu). Pro Francii na světové scéně bude největší výzvou opustit škodlivý a zničující politicko-finanční systém, v němž nás uzavřely nadnárodní organizace (Evropská unie, NATO, WHO).

Gabriela Sieczkowská, polská TVN24: Na tuhle otázku neznám odpověď. Jsem jen novinářka, fakta jsou pro mě svatá a nemám skleněnou kouli, která by mi ukázala budoucnost. Dějiny posledních let nás učí, že ten konflikt může ještě trvat roky. Velmi doufám, že to bude jinak.

Reid Standish, RFE/RL: Myslím, že jsme svědky nových zlomů v rámci vztahu Západu vůči Ukrajině, zejména v rámci Evropy. Kdyby nebylo Washingtonu, myslím, že podpora Kyjeva by se v tuto chvíli rozpadla. Vidím, že Berlín a Paříž začínají chladnout a chtějí konec války a zmírnit ekonomické dopady, které tuto zimu pociťujeme všichni.

Vzhledem k tomu očekávám, že válka bude pokračovat. Moskva má v úmyslu udržet si takzvaný pozemní most spojující Krym s pevninou, který má nyní, a zatím se brání vzdát se svých nároků na nové území, kterého se od února zmocnila, a tvrdí, že ho anektovala. Kyjev trvá na tom, že chce získat zpět veškerá svá teritoria. To je obrovská mezera, kterou nelze uzavřít u jednacího stolu. Bude muset dojít k dalším bojům, než ústupky a kompromisy přivedou obě strany k dohodě. Možná by západní země mohly donutit Kyjev k některým nepříjemným ústupkům, ale je těžké si představit, že by Putin jakkoli ustoupil. Tato válka je pro něj existenční a ztrapňuje sebe i Rusko. Jeho jedinou možností je pokračovat v boji a doufat, že se situace na bojišti změní ve prospěch Ruska.

Hodně bude záležet na tom, jak bude Západ pokračovat v zásobování ukrajinských sil, což v tuto chvíli dělají převážně Američané. Koncem roku 2023 začne v USA období prezidentských voleb, což by možná mohlo vést k nějakým změnám.

Ukrajina se však ukázala jako efektivní, dokud má zbraně a munici. Tah je na její straně za předpokladu, že bude nadále vyzbrojována a zásobována. Pokud v USA nedojde k velkým domácím změnám, neočekávám, že by jejich pomoc v roce 2023 vyschla (v roce 2024 by to mohlo být jinak). Navzdory miliardám posílaným do Kyjeva je to stále jen malé procento toho, co Pentagon ročně vydává na obranu, a pracuje na potlačení jednoho ze svých hlavních globálních rivalů. Z pohledu Washingtonu to má velkou hodnotu.

Dźmitry Hurnievič, běloruská sekce Rádia Svoboda: Záleží jen na výhře Ukrajiny. Každý zamrznutý konflikt s Ruskem je jen krátkodobou pauzou. Rusko napadalo kavkazské státy 150 let, až se mu to nakonec povedlo. Stejnou věc dělá Moskva s Ukrajinou. Impérium nepospíchá. Obávám se toho, že se Ukrajina může stát obětí supervelmocí. To nemůže střední a východní Evropa dopustit. Putin už řekl všechno. O čem se s ním dá mluvit?! Rusko dokáže změnit jen a pouze porážka ve válce, kterou ono samo začalo.

Emily Clarková, australská ABC News: Pokud jde o ruskou válku na Ukrajině, myslím si, že Západ může být nucen k tomu, aby se s Vladimirem Putinem smířil. Nemyslím si ovšem, že dojde k obnovení dnes narušených vztahů. Na bojišti by pak Ukrajina mohla zatlačit na Krym, Putin se ale bude mstít.

Tomáš Verníček, slovenská TA3: V naší redakci neočekáváme brzký konec ruské eskalace. Je pravděpodobné, že se tento konflikt bude táhnout po celý rok 2023. Rusko neodvratitelně směřuje do izolace Západu. Může naopak najít spojence v jiných částech světa, což ještě zhorší aktuální ekonomickou a energetickou krizi.

Eric Morin, francouzská RSI Media: Očekávaným vývojem rusko-ukrajinského konfliktu je čisté a jednoduché zastavení tohoto válečného šílenství, které vede k závodu ve zbrojení a eskalaci dezinformační propagandy. Je v zájmu evropských zemí a zvláště Francie obnovit diplomatické a obchodní vztahy s Ruskem. Izolace Ruska posílí vznik bloku BRICS tváří v tvář dominanci USA, jejichž zájmy se jasně rozcházejí se zájmy evropských zemí.

Gabriela Sieczkowská, polská TVN24: Vidím, že naše čtenáře velmi zajímají čísla a statistiky. Chtějí vědět, jak se údaje mění během let a co z nich vyplývá. Taky mám ráda statistiky a plánuji je čtenářům prezentovat interaktivnějších formou.

Reid Standish, RFE/RL: Na to je těžké odpovědět. Jsme globální zpravodajská organizace a máme více než 20 „domácích“ publik. Ale řekl bych, že hlavním tématem pro rok 2022 byla válka na Ukrajině, která se mnoha z nich přímo dotkla. Předpokládám, že rok 2023 bude i nadále zaměřen na Ukrajinu, zejména na všechny následky a dopady, které z ní plynou, ať už se jedná přímo o válku, nebo o ekonomiku či otázky, jako je potravinová bezpečnost.

V rámci své práce často informuji o rostoucím vlivu Číny ve světě a tato oblast se každým rokem stává předmětem většího zájmu.

Dźmitry Hurnievič, běloruská sekce Rádia Svoboda: Život čtenářů nezávislých médií v Bělorusku je velmi obtížný. Hrozí za to vězení. Za lajky, sdílení odkazů na sociálních sítích; dokonce i posílání odkazů známým v soukromé zprávě je trestné. Proto musí být naše práce v těchto podmínkách odpovědná. Ale to nemá vliv na naše poslání. Budeme dál mluvit o represích proti běloruskému národu, o boji proti našemu jazyku a našemu národnímu sebeuvědomění, o zločinech Ruska na Ukrajině a o pravdivých dějinách našeho regionu, který chce Putin zotročit prostřednictvím jím vytvořených mýtů a falšování historie.

Emily Clarková, australská ABC News: Co se týče naší domácí agendy, vše se točí kolem bydlení - jeho dostupnost, jeho nabídka a nyní i úrokové sazby. Ze všech zpráv, které publikujeme, jsou to právě zprávy na toto téma, které mají nejvyšší ohlasy. Domnívám se, že jde o největší australský příběh naší generace. Jsme tak velká země, ale tolik lidí nemá kde bydlet.

Tomáš Verníček, slovenská TA3: I navzdory naší snaze, poskytovat našim divákům hlavně věcné zpravodajství, si všímáme, že naše diváky zajímají zejména lidské příběhy, kuriozity nebo zajímavosti. Nedá se specificky říct, o jaká témata jde, ale pokud se dokážou podat na příběhu nějakého člověka a přidá se k nim poutavý titulek, mají větší sledovanost.

V roce 2023 neplánujeme zásadně měnit výběr témat, o kterých informujeme, budeme se však snažit je zpracovávat atraktivněji a přístupněji každému divákovi.

Eric Morin, francouzská RSI Media: Tématem, které nyní zajímá naše čtenáře, je penzijní reforma, jež bude Francouzům vnucována od začátku ledna, a nárůst chudoby a zvyšování cen. V roce 2022 žilo pod hranicí chudoby více než 10 milionů Francouzů (měsíční příjem mezi 940 a 1128 eury) a více než čtyři miliony občanů využívají potravinovou pomoc. Zatímco Francouzi chudnou, velké bohatství ještě roste a CAC 40 (firmy obchodované na pařížské burze, pozn. red.) láme rekordy ve výplatách dividend (dividendy vyplácené společnostmi CAC 40 dosáhly v roce 2021 rekordní částky 57,5 ​​miliardy eur, což přineslo zejména 2,4 miliardy eur rodině Arnaultů a 2 miliardy americkému fondu Blackrock).

Naši čtenáři jsou rovněž znepokojeni státním násilím proti protestním a politickým opozičním hnutím, svévolným zatýkáním a potlačováním názorů.