Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dva týdny poté, co přišla první zpráva o nárůstu případů nevysvětlených hepatitid (zánětů jater) u dětí z Velké Británie, hlásí výskyt i americká Alabama, Dánsko, Irsko, Nizozemsko a Španělsko.
S výjimkou Spojeného království, které dosud oznámilo přes 70 dětských pacientů, se zatím většinou jedná o jednotky případů. WHO nicméně odhaduje, že jich bude přibývat. Státní zdravotní ústav (SZÚ) řekl Seznam Zprávám, že v Česku zatím žádné případy hlášeny nebyly.
„Lékařům se doporučuje, aby případy akutní hepatitidy u dětí ve věku do 16 let, u nichž byla vyloučena hepatitida A až E, hlásili místně příslušné krajské hygienické stanici,“ dodal k tomu Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Příčinou může být infekce i chemikálie
Hepatitida je pojem označující zánět jater, nejčastěji má infekční původ, tedy virový (s hlavními typy A, B, C, D, E) nebo méně častý bakteriální, ale můžou ho způsobit i neinfekční příčiny jako například různé druhy toxinů, nadužívání alkoholu či léků nebo genetické poruchy.
Mírná hepatitida u dětí podle odborníků není vzácná, nárůst vážných případů, který nyní pozorují, ale podle nich běžný rozhodně není. Co ho mohlo způsobit, nyní podle ECDC vyšetřují lékaři a zdravotnické úřady ve všech zmíněných zemích.
Vyšetřovací tým ve Velké Británii, kde je zatím případů nejvíc, zatím vyloučil virové hepatitidy A až E. Vzhledem ke klinickému obrazu jednotlivých případů i mapy výskytu nákaz se kloní k hypotéze, že se jedná o nemoc, tedy přesněji řečeno předpokládají, že příčinou je infekce. WHO nicméně dodává, že laboratoře nadále pátrají i po toxinech a chemikáliích.
„Jednou z možných příčin, které prošetřujeme, je infekce adenovirem, důkladně však zkoumáme i další příčiny,“ vyjádřila se před týdnem pro BBC k možným příčinám vyšetřovatelka Britské agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) Meera Chandová a dodala, že potenciálně by případy mohly mít souvislost i s covidem-19.
Adenoviry, které mohou způsobovat zažívací potíže, i virus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19 byly odhaleny u několika pacientů. Netýkalo se to ale zdaleka všech postižených a žádné bližší vodítko naznačující spojitost s jedním či druhým virem lékaři zatím neobjevili.
Adenovirus i covid-19 je navíc v dětské populaci poměrně běžný, takže není nepravděpodobné, že s hepatitidou nesouvisí.
Příznaky jsou vážné, někteří potřebují nová játra
Klinický obraz WHO popisuje jako akutní hepatitidu s výrazně zvýšenými hodnotami jaterních enzymů, kterou často doprovází zežloutnutí kůže a v některých případech jí předchází gastrointestinalní symptomy, tedy průjmy, zvracení a bolesti břicha.
Ze 74 případů odhalených ve Velké Británii podle WHO některé vyžadovaly přemístění na specializované dětské jaterní jednotky, a šest dětí dokonce podstoupilo transplantaci jater. O dvou dětech, které potřebovaly transplantaci, podle BBC informovaly také alabamské zdravotnické úřady. Ty přitom celkově zatím odhalily jen devět případů, přičemž všechny se týkaly dětí ve věku od jednoho do šesti let. Žádné úmrtí podle WHO dosud nebylo zaznamenáno.
Co radí WHO
WHO zatím doporučuje provedení genetické analýzy vzorků virů (adenovirů a SARS-CoV-2) objevených u některých pacientů. Úřady podle ní mají i shromažďovat veškeré geografické a časové informace o všech odhalených případech.
Do té doby, než se zjistí víc, nicméně WHO nedoporučuje žádná opatření v podobě omezení cestovního nebo obchodního styku s Velkou Británií.
