Článek
Ačkoliv většina lidí v Korejské lidově demokratické republice (KLDR) strádá, movitější vrstva v metropoli naráží na mnohem prozaičtější problém. Počet vozidel vzrostl natolik, že úřady začínají řešit znečištěné ovzduší i vážný nedostatek míst k parkování. „V souvislosti s nárůstem počtu aut se vedou diskuse o tom, kde by měla parkovat,“ popisuje situaci pro agenturu Reuters Lee Sang-Jong, šéfredaktor jihokorejského deníku Daily NK.
Přesný počet aut je nejasný, jistým vodítkem jsou ale registrační značky. Záběry a fotografie, které od letošního března zveřejňují cizinci v KLDR na čínských sociálních sítích, ukazují značky v řádech desetitisíců.
Pozoruhodná je také rozmanitost. Kromě čínských automobilek se mezi nimi objevují i BMW nebo Audi. Obě německé automobilky pro agenturu Reuters potvrdily, že do totalitní země kvůli sankcím OSN žádná auta nedováží.
Obyvatelé sankcemi postižené země se tak k autům dostávají prakticky výhradně jen neoficiální cestou. „Získávají je nejčastěji z Číny,“ podotýká Sang-Jong. Zakázaný dovoz aut Peking ve statistikách pochopitelně neukazuje, prudce však roste pohyb souvisejícího zboží, jako jsou pneumatiky, zrcátka nebo maziva.
Za severokorejským čtyřkolovým boomem stojí také zásadní změna zákonů, která v posledních dvou letech legalizovala soukromé vlastnictví aut. Řidiči si nyní oficiálně mohou koupit jeden vůz na rodinu. Totalitní režim soukromé vlastnictví aut dříve prakticky neumožňoval.
Mít vlastní vůz je ale nadále výsadou úzké skupiny vyvolených. Podle analytiků jde především o vládní elitu a rostoucí třídu podnikatelů, známou jako „Donju“. Právě pro tyto vrstvy se hledání volného místa ke stání stalo nečekaným symbolem moderního života v izolované zemi. Zbytek populace mezitím dál čelí chronickým hospodářským potížím.
