Článek
Zdražení brambor, ovoce i másla, ale hlavně nejistota z toho, jak stabilní ekonomika podřízená válce může být. Ruský rubl poklesl na nejnižší hodnotu od března 2022, tedy od období po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Propad měny bude mít dopad na životy běžných Rusů, zejména kvůli růstu inflace a zdražování.
Kreml se ale tváří, jako že se tolik neděje. „Podle mého názoru je situace pod kontrolou a není absolutně žádný důvod k panice. Co se týče kolísání kurzu rublu, to souvisí nejen s inflačními procesy, souvisí to i s platbami do rozpočtu, souvisí to s cenami ropy. Existuje mnoho faktorů sezonního charakteru,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin podle státní agentury RIA Novosti.
Také další politici uklidňují, že „vše jde podle plánu“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve snaze uklidnit situaci prohlásil, že obyvatel se znehodnocení měny nedotkne, protože dostávají výplatu v rublech. Nikoli tedy v zahraniční měně, aby si museli peníze měnit.
Oficiální údaje ukazují, že inflace dosahuje 8,5 procenta, to je dvakrát více, než kolik činí letošní cíl centrální banky. Skutečná míra inflace je zřejmě mnohem vyšší, jak poukázal průzkum od soukromé společnosti ROMIR.
Podepisuje se to zejména na potravinách, které běžní Rusové vyhledávají nejčastěji. Podle ruského statistického úřadu Rosstat se cena brambor od začátku roku zvýšila o 74 procent. Máslo zdražilo o více než 25 procent. Objevily se pak zprávy o řadě krádeží tohoto zboží a některé obchody dokonce zavedly speciální opatření pro jejich ochranu.
Pád rublu
„Na válku orientovaná ruská ekonomika se pomalu bortí,“ tvrdí hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Sankce podle něj zkomplikují hlavně dovoz klíčového zboží a služeb potřebných pro válku na Ukrajině. „Problémy s dovozy pociťují i ruští občané, kdy některé typy výrobků jsou nedostatkové, což tlačí na růst cen v oficiální i šedé ekonomice,“ dodává.
Po pádu rublu cena těchto potravin zřejmě ještě vzroste, očekává se také zdražení produktů z dovozu, jako například ovoce.
„Kvůli ekonomickým propadům si ruské obyvatelstvo připomíná nestálé trhy, šokující reformy a politickou nestabilitu 90. let. To je pro Putina silná rána. Historicky se objevil jako opozice k 90. létům. Pocit, že se vracejí, výrazně oslabuje jeho postavení v ruském veřejném mínění,“ okomentoval současnou situaci pro server Newsweek Abbas Galljamov, politolog a bývalý autor Putinových projevů.
Neochota platit za válku
Jak ukázaly nejnovější průzkumy od nezávislé organizace Russian Field, Rusové nevnímají válku proti Ukrajině jako prioritu. Pro její pokračování se vyslovilo jen 36 procent lidí, což je nejnižší podpora, jaká byla mezi Rusy dosud zaznamenána, jak upozorňuje nezávislý ruský list Novaja Gazeta. Více než polovina by si pak přála zahájení mírových jednání.
„Rusové by byli rádi, kdyby válku rychle vyhráli, ale nejsou připraveni na dlouhodobý konflikt, který by vedl k ekonomickým potížím. Nemají pocit, že to stojí za to. Nejde o to, že by tak nutně potřebovali ukrajinská území nebo že by je expanze NATO tolik rušila,“ řekl Galljamov.
Přísná měnová politika centrální banky vyvolává stále větší kritiku ze strany předních průmyslníků v zemi, jako jsou oligarcha Oleg Děripaska a Sergej Čemezov, vlivný šéf obranného konglomerátu Rostech.
Čemezova organizace stojí za výrobou velké části vybavení potřebného k vedení války a kritika z jejich strany by tak mohla Kremlu způsobit problémy.
Nedávná eskalace války na Ukrajině
Nízká nezaměstnanost a priorita v obraně
K propadu rublu přispěla kombinace nízkých cen ropy, nových sankcí proti ruským podnikům a rostoucích vládních výdajů na válečné úsilí, které stále více zatěžují ruskou ekonomiku. Přestože výrazný propad hodnoty měny vládu zaskočil, problémy trvají už delší dobu.
Putin před několika týdny vyzval úředníky, aby stabilizovali ekonomiku, a centrální banka v říjnu zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na rekordních 21 procent. Snížení výdajů na obranu ale nezmínil. V rozpočtu na příští rok budou zaujímat rekordních 13,5 bilionu rublů (3,3 bilionu korun).
Vzhledem k tomu se ukrojí také ze sociálních výdajů státu, které dříve představovaly prioritu a mají přímý vliv na spokojenost společnosti.
Rozmach obrany přišel v době poklesu příjmů z vývozu komodit a tlaku Spojených států, které omezují platební styk, což zvyšuje náklady na zboží každodenní potřeby. Ve výsledku je tak Rusko stále více závislé na dovozu v době, kdy v podstatě nemá možnost náklady na dovoz omezit, napsal list The Financial Times.
Vysoké výdaje na obranu vedly také k náboru zaměstnanců ve zbrojním odvětví a nezaměstnanost klesla na rekordně nízkou úroveň 2,4 procenta. Rusko nyní odhaduje, že mu chybí miliony pracovníků.
Soukromí zaměstnavatelé kvůli tomu museli zvýšit mzdy, aby mohli konkurovat, což téměř znemožnilo zvýšit produkci zboží a služeb, aniž by prudce vzrostly ceny.
Centrální banka prozatím reagovala na propad rublu pozastavením nákupů měny na zbytek letošního roku. To omezí nabídku rublů a mělo by podpořit směnný kurz. Podobný krok úřady přijaly i loni poté, co vzpoura vůdce žoldáků Jevgenije Prigožina vyvolala další krizi důvěry.
