Článek
Čínský vůdce Si Ťin-pching ve středu ráno vystoupal po červeném koberci na moskevském letišti Vnukovo a zmizel v prezidentském boeingu. Ukončil tak třídenní návštěvu Ruska, kam se poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu vydal za svým protějškem a „drahým přítelem“ Vladimirem Putinem.
Návštěvu a její výsledky kvůli dlouhodobým obavám, že Čína zvažuje poskytnutí zbraní ruské armádě, sledoval pozorně celý svět. Nic takového sice prezidenti pochopitelně neoznámili, oba lídři ale ve společném prohlášení potvrdili, že se shodují v řadě otázek a sdílejí nedůvěru vůči Spojeným státům.
Setkání vyvrcholilo uzavřením více než tuctu dohod, které podle Kremlu posilují spolupráci v oblastech obchodu nebo technologií. Moskva je prý například připravena podpořit čínské podniky, které v zemi nahradí ty západní, jež z Ruska odešly v reakci na únorovou invazi.
Oba lídři rovněž uvedli, že „budou budovat užší energetické partnerství a podporovat firmy z obou zemí v rozvoji projektů spolupráce v oblasti ropy, plynu, uhlí, elektřiny a jaderné energie“.
Plánují tak navázat na prudký nárůst vzájemného obchodu s energiemi, který přišel poté, co evropské státy naopak snížily svou závislost na ruských surovinách, což Kremlu udělalo díru v příjmech. Prezidenti se také dohodli na větším používání svých domácích jmen ve vzájemném obchodu.
Podrobná analýza návštěvy
Málokterá návštěva může mít na vývoj války na Ukrajině takový vliv. Čína pomáhá Rusko držet nad vodou a je zjevné, že Moskva tahá za kratší konec provazu. I pro Peking má ale vztah stinné stránky, říká sinolog projektu Sinopsis David Gardáš.
I když Si Ťin-pching hlásal, že jeho cesta do Moskvy je cestou přátelství, spolupráce i míru, a již před časem Čína přišla s vlastním mírovým plánem pro situaci na Ukrajině, jednání nepřinesla v řešení konfliktu žádný průlom. Oba lídři však vyzvali k zastavení akcí, které podle nich zvyšují napětí a prodlužují válku na Ukrajině.
Prohlášení, jež zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí, nicméně nemluvilo o tom, že příčinou pokračujícího násilí a humanitární krize na Ukrajině je právě ruská invaze.
Na třídenní návštěvu již reagovaly například Spojené státy, vůči kterým se čínsko-ruská dvojice vymezila. Ihned v pondělí ji například americký ministr zahraničí Antony Blinken označil za „diplomatické krytí pro Rusko, aby mohlo pokračovat v páchání“ válečných zločinů.
Odkazoval tím například na páteční rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat na Vladimira Putina zatykač za válečné zločiny týkající se nezákonného přesunu ukrajinských dětí do Ruska.
V úterý bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby zase prohlásil, že z výstupů jednání a dohody mezi čínskými a ruskými představiteli nevyplývá nic, co by světu dávalo naději, že válka na Ukrajině v dohledné době skončí. Odmítl také ruská tvrzení, že by Ukrajina nebo Západ odmítaly jednat o konci konfliktu.
Hrozí válka o Tchaj-wan?
Válka na Ukrajině nepřišla zčistajasna. Stejně tak by neměla překvapit další agrese, jež je na spadnutí. Tentokrát v Asii. Už víme, že Tchaj-wan proti Číně nebude sám. Z Ukrajiny je tak vzácný zdroj zkušeností i pro USA.
„Pokud chce Čína v tomto konfliktu hrát konstruktivní roli, měla by tlačit na Rusko, aby stáhlo své vojáky z Ukrajiny a ukrajinského svrchovaného území,“ sdělil zpoza řečnického pultíku v Bílém domě Kirby. „Měla by naléhat na prezidenta Putina, aby přestal bombardovat města, nemocnice a školy, aby zastavil válečné zločiny a zvěrstva a aby ještě dnes válku ukončil.“
Důležitou roli v celé situaci nyní může sehrát možný hovor mezi Si Ťin-pchingem a Volodymyrem Zelenským, o kterém se spekuluje již delší dobu a který by byl vůbec prvním od loňského února. Ten ale zatím není oficiálně potvrzený, a zda k němu opravdu dojde, ukáže jen čas.
