Žádná naděje. Dívky v Afghánistánu už nechodí do školy skoro tři roky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě před třemi lety měla Asma naději na budoucnost. Bylo jí patnáct let a studovala na střední škole s tím, že se jednou dostane na univerzitu.

Podobně jako mnoho Afghánek jejího věku si uvědomovala, jak důležité je vzdělání pro to, aby se vyhnula útlaku a izolaci, kterou prožily její matka a babička za předchozí vlády vedené Tálibánem, přibližuje příběh dívky, které redakce změnila jméno, britský deník The Guardian.

V květnu 2021, jen pár měsíců před tím, než se američtí vojáci z Afghánistánu definitivně stáhli, došlo u Asminy střední školy k bombovému útoku.

Zemřelo nejméně 85 lidí, převážně studentek. Asma přežila, než se ale naplno zotavila, vlády se znovu chopil Tálibán a naděje, že se ještě někdy do školy vrátí, pohasly.

Rodiče proto přišli s alternativou, jak dceři zajistit budoucnost - domluvili jí sňatek s cizím mužem. „Když jsem jim pověděla o mých studiích a snech, vysmáli se mi a řekli: ‚Od doby, co přišel Tálibán, dívky nebudou moct studovat. Bude lepší, když budeš žít dál a vdáš se‘,“ líčí jejich reakci.

Od rodiny svého manžela se zase dozvěděla, že skutečnost, že ji koupili a zaplatili za ni, bude mít následky. „Takže bys měla být doma a pracovat pro nás,“ přibližuje Asma, co slyšela.

Dnes je 18letá žena těhotná. „Když jsem zjistila, že moje dítě bude holčička, svět mi před očima potemněl, protože být dívkou v Afghánistánu nemá cenu… Nikdy se jí nepodaří dosáhnout žádného ze snů. Kéž bych čekala chlapce.“

O naději na lepší život přišla v posledních letech také Benefasha. Když Tálibán převzal moc, bylo jí 13. I ji se rodina rozhodla provdat.

Její sestra Qudsia pro The Guardian vypráví, že Benefashu rodina poslala, aby žila se snoubencem, který byl ale od začátku násilnický, brutálně ji bil a zneužíval. Když se dívka v zoufalství obrátila na tálibánský soud, aby požádala o povolení k odloučení, poslal ji do vězení.

„Měli jsme fotografie, na kterých bylo vidět, jak mou sestru bil, textové zprávy a hlasové nahrávky, na kterých bylo vidět, jak ji urážel a bil,“ říká sestra dnes 16leté dívky. „Soudce se ale postavil na stranu jejího manžela s tím, že ženy vždy hledají malou záminku k rozchodu. Bylo jí řečeno, že dokud bude odmítat žít se svým snoubencem, zůstane ve vězení,“ dodává.

Nemožnost chodit do školy a život druhořadých občanek bez jakýchkoliv práv si vybírá daň i na duševním zdraví dívek a žen. Strach má v tomto ohledu například Marzia. Popisuje, že od doby, co její 15letá dcera Arzo nemůže chodit do školy, „méně mluví a většinu času jen prospí“. „Vím, že důvodem je uzavření školy, ale nemůžeme s tím nic dělat,“ říká. „Vždycky jsem snila o tom, že moje dcera bude studovat a stane se lékařkou, aby se mohla postavit na vlastní nohy.“

Naopak Fariah The Guardianu popisuje, že její 16letá dcera zatím naději neztrácí. „Je to tragédie, kterou nedokážu vyjádřit slovy, a to nejen pro ni, ale i pro Afghánistán a celý svět… Moje dcera patří mezi nejchytřejší ve své generaci, a to neříkám jen jako její matka. Na vlastní oči jsem viděla její silné vůdčí schopnosti, její ambice a odhodlání jich dosáhnout,“ popisuje.

„Někdy mi říká, že si myslí, že se nějakým zázrakem do školy vrátí. Nechci zničit jejího optimistického ducha a říkám jí: ‚Ano, je to možné.‘ Ale v hloubi duše vím, že je to lež. Zažila jsem tento režim před 25 lety, a nezměnil se. Nemám k naší budoucnosti žádnou naději. Nikdo nám nepřijde na pomoc,“ dodává.

Podobné příběhy nejsou v afghánské společnosti ojedinělé.

Podle dat UNICEF, Dětského fondu UNICEF, bylo z vyučování systematicky vyloučeno 1,5 milionu dívek, a to kvůli nadvládě Tálibánu a jeho brutální politice vůči dívkám a ženám.

„Tisíc dní mimo školu znamená tři miliardy ztracených vyučujících hodin,“ uvedla ve čtvrtek v této souvislosti výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russellová.

Osudem těchto dívek se tak místo vzdělání často stávají nucené svatby, v rámci kterých se setkávají s domácím násilím, v nízkém věku mají děti, navíc ve zdravotnickém systému, který v zemi kolabuje, a život bez jakékoliv perspektivy. Jejich postavení se často zhoršuje i ve vlastních rodinách.

Jak situace dívek i žen vypadá v praxi, přibližuje agentura OSN pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen (UN Women) ve výsledcích studie, kterou zveřejnila na začátku června.

Podle jejích dat má jen jedno procento žen pocit, že mají ve vlastních komunitách vliv, 18 procent pak uvedlo, že za uplynulé tři měsíce neměly možnost potkat žádnou jinou ženu než ty ve vlastní rodině. Osm procent pak zmínilo, že znají minimálně jednu ženu, která se od srpna 2021 pokusila o sebevraždu.

Právě problémy duševního zdraví, které často mohou vyústit až v pokus o sebevraždu, jsou v afghánské společnosti také stále častějším jevem. Skutečnost, že přibývá žen a dívek se sebevražednými sklony, popsala loni v prosinci například stanice RFE/RL na základě svědectví afghánských expertů na duševní zdraví a pozorování lidskoprávních organizací.

„V současné době tvoří ženy a dívky většinu pacientů trpících duševními poruchami v Afghánistánu,“ cituje RFE/RL například Mujeeba Khpalwaka, psychiatra působícího v Kábulu.„Pokud se podíváme na ženy, které dříve pracovaly nebo studovaly, 90 procent z nich nyní trpí duševními problémy… Po ztrátě zaměstnání čelí obrovské ekonomické nejistotě a jsou velmi znepokojeny svou budoucností,“ dodal.

Podobnou skutečnost potvrdil před časem po návratu z Afghánistánu český humanitární pracovník z Lékařů bez hranic Tomáš Bendl. „Deprese a různé symptomy odevzdanosti mezi nimi (dívkami a ženami) bohužel nejsou nijak výjimečné. Vybavuji si například rozhovor s pacientkou v jedné z našich nemocnic, která mi řekla, že už jen doufá, aby její další dítě byl kluk. Bude tak podle ní mít naději na lepší život. Dívky už údajně nic dobrého nečeká,“ řekl tehdy pro Seznam Zprávy.

Islamistická vláda přitom krátce po převratu 2021 mezinárodní společenství ujišťovala, že bude podmínky žen v Afghánistánu pečlivě sledovat, chovat se k nim „inkluzivně“ a jinak než v době předchozí vlády.

Tálibán tehdy také uvedl, že se Afghánky budou moci dále vzdělávat na vysokých školách, byť odděleně od mužů. Tématu jsme se věnovali více v článku zde.