Nová naděje, staré dluhy i staří známí. Srílanský prezident se Číně líbí

Zatímco Češi řešili své krajské a senátní volby, i Srílančané chodili k urnám, kde vybírali z plejády prezidentských kandidátů. Do hlavních televizních zpráv v Česku se jméno jejich nového lídra sice nedostalo, o něco bedlivěji srílanské volební klání sledoval Peking, Nové Dillí i Washington.

Ostrovní stát s 22 miliony obyvatel různých etnik a náboženství má přímo strategickou polohu: Leží na křižovatce hlavních námořních tras v indo-pacifickém regionu. Právě tím je neustálým lákadlem pro Čínu i Indii, které v zemi roky soupeří o vliv. Zvýšený zájem Pekingu o Srí Lanku pak přirozeně strhává pozornost i Spojených států.

Volby byly prvními od masových protestů z roku 2022, kdy vrcholila masivní hospodářská krize a které vedly k pádu vůdce země Gotabaji Radžapaksy. Na jeho místo tehdy usedl další zástupce staré politické gardy Ranil Vikremesinghe, kterému se i přes pochybnosti podařilo zejména politický neklid stabilizovat.

To ale voličům toužícím po zásadní změně nestačilo a Vikremesinghemu v prvním kole voleb dalo hlas pouze 17 procent lidí. Byl jedním z rekordních 38 kandidátů, kteří se letos o prezidentské křeslo ucházeli. V prvním kole voleb nezískal nikdo více než 50 procent hlasů.

K volbám přišlo 75 procent oprávněných voličů, kteří do čela Srí Lanky nakonec poslali levicového politika Anuru Kumaru Disanajakeho. Na politika, který v prezidentských volbách v roce 2019 získal pouhá tři procenta, to byl pozoruhodný obrat.

Pětapadesátiletý Anura Kumara Disanajake voličům slíbil dobrou správu věcí veřejných a tvrdá protikorupční opatření. Tím evidentně přehlušil i obavy z násilné minulosti jeho politické strany, marxistické Janatha Vimukthi Peramuna (JVP), která v 70. a 80. letech uskutečnila dvě ozbrojená povstání proti srílanskému státu.

Krátce po svém nástupu do funkce nový prezident prohlásil, že nemá žádné zázračné řešení těžkostí, kterým lidé čelí, ale bude usilovat o ukončení krize.

Stojí teď před ním dvojí úkol: oživit ekonomiku a vymanit miliony lidí z drtivé chudoby.

Hospodářská mizérie země je přičítána na vrub velkým politickým chybám, slabému exportu a dlouholetému nízkému zdanění. Situaci ještě zhoršila pandemie covidu-19, která utlumila hnací motor ekonomiky – cestovní ruch. V roce 2022 Srí Lanka vyčerpala devizové rezervy a země přestala být schopna dovážet základní zboží i například pohonné hmoty. Veřejný dluh se vyšplhal na 83 miliard dolarů a inflace dosáhla 70 procent.

Pro obyčejné lidi tak začaly být nedostupné základní potraviny a léky.

Ačkoli se politická situace na Srí Lance do jisté míry stabilizovala, důsledky ekonomické krize pociťují Srílančané dodnes. Inflace sice v roce 2024 klesla, ceny potravin a energií ale zůstávají vysoké a mnoho domácností bojuje s každodenními náklady.

Průměrná mzda na Srí Lance dosahuje přibližně 200 až 300 dolarů měsíčně (4500 až 6700 korun). Zhruba 25 až 30 procent populace žije pod oficiální hranicí chudoby, která pro březen 2024 činí zhruba 1000 korun. Většina lidí žijících pod touto hranicí čelí značným potížím při zajištění základních potřeb pro život a problémem se stávají nákupy potravin i přístup k lékařské péči.

Životní náklady na Srí Lance jsou 2,06krát nižší, než je světový průměr. Grafika výše však ilustruje fakt, že jakkoli levnou destinací může Srí Lanka být pro západní turisty, místní si příliš vyskakovat nemohou.

Nový prezident by tak i pro nejchudší vrstvy mohl znamenat jistou naději. Disanajake slibuje ekonomické reformy zaměřené na snižování dluhu a stabilizaci ekonomiky, což by mohlo vést ke zmírnění vysokých cen potravin i základních služeb. Zvláštním bodem jeho programu byla také péče o nejchudší. Bolestivá úsporná opatření, která podmiňují půjčku u Mezinárodního měnového fondu (MMF), však ani nový prezident neobejde.

Disanajake bude mít pravděpodobně co do činění i se zájmem velmocí, přestože mezi jejich prezidentské favority jednoznačně nepatřil.

Jak napsal v textu pro analytický magazín zabývající se mezinárodními vztahy The Diplomat srílanský novinář a výzkumník Rathindra Kuruwita, Indie favorizovala lídra opozice Sajitha Premadasu, který na prezidenta kandidoval již podruhé a i tentokrát skončil na druhém místě. Američané by naopak uvítali zvolení Vikremesingheho.

Koho podporovala Čína, nebylo zcela jasné. Jakkoli citelný je čínský vliv na Srí Lance, Peking zejména v posledních dvou letech ve svých projevech přibrzdil. Kromě sporadické humanitární pomoci a dohody z května 2023 o vybudování jihoasijského obchodního a logistického centra v přístavu Kolombo se Čína od vypuknutí pandemie na Srí Lance víceméně neangažovala.

Podle zmiňovaného textu v The Diplomat může být důvodů hned několik. Gotabaja Radžapaksa byl pro Čínu nespolehlivý partner a Vikremesinghe zase politicky neatraktivní. Na konci roku 2023 se navíc čínští diplomaté přesunuli na Maledivy a čínské ambasádě v Kolombu tak na jednání se Srílančany zůstává méně času.

Navíc po letech financování velkých infrastrukturních projektů po celém světě, z nichž se mnohé proměnily v bílé slony, je Čína opatrnější a nyní podporuje pouze projekty se solidními podnikatelskými plány.

Server The Diplomat nicméně poukazuje na podstatný faktor určující angažovanost Pekingu na ostrově – míra čínské přítomnosti v zemi se historicky liší podle toho, zda Srí Lanku vede pravice, nebo levý střed. Když je u moci vláda levého středu, Čína poskytuje více pomoci, půjček a politické podpory.

Po vítězství levicového Disanajakeho je vzhledem k historickým souvislostem pravděpodobné, že se čínská aktivita na ostrově opět zvýší.

Tento předpoklad potvrzují i optimistické ohlasy na čínských serverech. Čínský prezident Si Ťin-pching pogratuloval novému vůdci a zdůraznil důležitost posílení tradičních vazeb mezi Čínou a Srí Lankou.

Čínské státní médium Global Times pak doufá, že nový prezident bude k Číně přistupovat pragmaticky a bude pravděpodobně méně spoléhat na Indii.

Tak či tak, Srí Lanka vazby s Čínou stejně nemůže jen tak rozvolnit. Peking zůstává jejím největším zahraničním věřitelem.

Půjčit si peníze od Pekingu místo od MMF, který vyžadoval bolestivá úsporná opatření, a zaplácnout staré dluhy novými půjčkami se v Kolombu jevilo jako lákavý krok. Srílanská vláda kývla na nabídku čínských bank, které jí v letech 2020 a 2021 poskytly nové úvěry ve výši tří miliard dolarů.

O tom, jaká úskalí s sebou nesou na první pohled lákavé půjčky z Číny, se už přesvědčily mnohé nejen asijské, ale také evropské či africké země.

Čína poskytuje obrovské půjčky zemím, u nichž je zjevné, že nemohou splácet, na projekty, které mnohdy už na první pohled nemají šanci uspět. Nesplácení je pak pro Čínu příležitost k šíření vlastního vlivu. Stačí vzpomenout příběhy černohorské dálnice či keňské „železnice vedoucí nikam“.

Kromě jednotlivých států dluží Srí Lanka i mezinárodním institucím, především zmiňovanému MMF, Světové bance a Asijské rozvojové bance.

Dluhovou krizi chce Anura Kumara Disanajake řešit obnovením rozhovorů s MMF a zahraničními věřiteli a realizací záchranného programu MMF ve výši 2,9 miliardy dolarů, který Srí Lanka obdržela v roce 2023. Důležitým bodem v záchraně ostrova bude také projednání dohod o restrukturalizaci dluhu s cílem usnadnit podmínky splácení a přilákat zahraniční investice.

Pokud prezident sliby dodrží, mohlo by se mu pomoct obnovit důvěru lidí ve vládu, což by pro Srílančany po dlouhém období naplněném masovými protivládními protesty a vládní a ekonomickou krizí mohla být obzvláště osvěžující vzpruha.

V uzdravování země má Disanajakemu pomáhat i nová premiérka Harini Amarasuriyaová. I její jmenování je pro Srí Lanku velká věc – vedle toho, že jde po 24 letech o první ženu v této funkci, Amarasuriyaová začínala jako aktivistka požadující bezplatné vzdělávání. Dnes je čtyřiapadesátiletá akademička známá prosazováním rozvoje mládeže, ochrany dětí a rovnosti žen a mužů v oblasti sociální spravedlnosti.