Článek
Při pondělní inauguraci seděl hned za rodinou nastupujícího amerického prezidenta. Donaldu Trumpovi tak byl nejblíž ze všech vlivných byznysmenů, kteří si na ceremoniálu vysloužili prominentní postavení.
Elon Musk svojí přítomností stvrdil výsostnou pozici v Trumpově blízkém kruhu, napsala v té souvislosti agentura AP.
Nejbohatší muž planety byl největším sponzorem republikánské kampaně, nyní se stal i součástí Trumpovy administrativy, když ho prezident v pondělí formálně pověřil vedením „ministerstva pro efektivitu vlády“, které má za cíl výrazné škrty ve státní správě.
„Jako majitel velké technologické firmy a nejbohatší člověk na světě má Musk velmi důležitou ekonomickou roli a nyní se stává i svébytnou politickou figurou,“ říká pro Seznam Zprávy politoložka Josephine Harmonová z Northeastern University v Bostonu. „To, že se snaží zastávat obě tyto role, je bezpochyby problematické,“ upozorňuje.
Rostoucí vliv Muska, jehož chování, stejně jako Trumpovo, charakterizuje jistá nevyzpytatelnost, budí obavy nejen ve Spojených státech, ale i napříč Evropou.
„Závislý uživatel internetu“
Rodák z jihoafrické Pretorie dal v posledních týdnech a měsících najevo, že hodlá využít svou moc a zamíchat kartami na politické scéně starého kontinentu. V příspěvcích sdílených na jím vlastněné sociální síti X vyjádřil podporu krajně pravicovým silám a kritizoval mainstreamové politiky, kteří jsou na starém kontinentu u moci.
Německého kancléře Olafa Scholze označil za „hlupáka“, spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera za „nedemokratického tyrana“. Před Vánoci napsal, že Německo může zachránit jedině Alternativa pro Německo (AfD), před dvěma týdny pak na X odvysílal rozhovor se spolupředsedkyní protiimigrační strany Alicí Weidelovou, která kandiduje na kancléřku.
Ministerského předsedu Keira Starmera obvinil z toho, že se podílel na „znásilňování Británie“, jelikož podle něj dostatečně nestíhal násilnické gangy. Volal po Starmerově uvěznění a krále Karla III. vyzval k rozpuštění parlamentu. Na X dokonce založil anketu, kde se uživatelů ptal, zda by Spojené státy „měly osvobodit lid Británie od jeho tyranské vlády“.
„Chová se jako závislý uživatel internetu. Způsob, jakým X užívá, se nezdá být v souladu s normami stanovujícími, jak by se měli majitelé takových firem chovat,“ vysvětluje Harmonová. „Zdánlivě jedná jako soukromá osoba, jeho vliv je ale obrovský,“ podotýká s dovětkem, že není jasné, jaké cíle Musk sleduje.
Jeho příspěvky nicméně nezůstaly na evropské politické scéně bez odezvy. Mnozí lídři, včetně francouzského prezidenta či norského premiéra, Muska kritizovali za to, že vstupuje do záležitostí evropské politiky. Španělský premiér Pedro Sánchez pak mluvil o nástupu „techno-kasty“.
Jiní se ovšem postavili na Muskovu stranu, připomíná stanice BBC. „Je problémem to, že je bohatý a vlivný, nebo to, že není levicový?“ ptala se například italská premiérka Giorgia Meloniová, která ho v minulosti označila za „génia“ a „mimořádného inovátora“.
V souvislosti s miliardářovým dosahem, který Trumpův nástup ještě zesílil, se začalo spekulovat, jaké by jeho výpady mohly mít dopad a zda by dokázaly zahýbat pozicí vládnoucích politiků.
Britskému premiérovi v době, kdy na něj Musk zaútočil, klesla popularita na nové minimum. Průzkum YouGov vydaný zkraje ledna ukázal, že s počínáním Labouristické strany je v tuto chvíli nespokojeno 63 % britských voličů a schvaluje je pouhých 16 % z nich.
Do jaké míry za poklesem popularity stojí Muskovy výroky, lze prokázat jen těžko. Kritika ze strany vlivného podnikatele ovšem poskytla munici britským pravicovým silám, které příležitost využily k dalším výpadům proti labouristické vládě.
Podle politoložky Harmonové je sice Muskův dopad na politiku velký, ale stále omezený. Spojenectví, která uzavírá s evropskými krajně pravicovými lídry, jsou mnohdy nekonzistentní. Příkladem může být jeho obrat ve vztahu k Nigelu Farageovi ze strany Reform UK. Tomu až donedávna vyjadřoval podporu, pak ale vzkázal, že nemá na to, aby byl lídrem.
Muskův vliv limituje také neochota britské veřejnosti mu naslouchat. Z průzkumu YouGov ve spolupráci s The Times vyplývá, že se majitel automobilky Tesla či firmy SpaceX na Ostrovech netěší velké oblibě - lidé mu věří ještě méně než tamním politikům. Negativní pohled na vlivného podnikatele má zhruba 71 % Britů - o několik procentních bodů více než během měření v listopadu.
Harmonová podotýká, že vývoj zkraje roku znejistěl Starmerovu pozici, zároveň mu ale poskytl příležitost ukázat sílu. „Starmer bývá veřejností kritizován za to, že je příliš umírněný. Teď má možnost vymezit se a ukázat, že je silným lídrem,“ vysvětluje.
Muskovy výpady na platformě X proti evropským politikům podle ní zřejmě sehrají klíčovou roli. Zejména pokud v nich bude nadále pokračovat.
„Už roky se vede debata o tom, jak regulovat sociální sítě a jejich vliv na politiku a demokracii. Dosud zde ale nebyl spouštěč změny. Muskovy nedávné tweety by mohly sehrát tuto roli,“ říká s tím, že Německo i EU jako celek uvažují nad sankcemi a regulacemi.
