Začíná soud, který by mohl ukončit Trumpovu politickou kariéru

Bude to velký verdikt, ovšem málokdo asi čeká, že zcela zvrátí průběh listopadových prezidentských voleb ve Spojených státech.

Nejvyšší soud USA začíná ve čtvrtek posuzovat oprávněnost rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Colorado vyřadit někdejšího prezidenta Donalda Trumpa z tamních republikánských primárek. V nich voliči vybírají kandidáta, který získá stranickou nominaci pro boj o Bílý dům. Prezidentské volby jsou naplánovány na listopad 2024.

Prohra by pro Trumpa znamenala velkou ránu, protože žalob žádajících jeho vyřazení z voleb čeká napříč Spojenými státy mnoho. I proto se mluví o nejzásadnějším rozhodnutí, před kterým americký Nejvyšší soud stál od roku 2000. Tehdy zastavil nekonečné spory o vítěze voleb na Floridě a do Oválné pracovny poslal republikána George Bushe mladšího.

Na druhou stranu – totální prohra Donalda Trumpa by byla poměrně překvapením. Řada expertů i exprezidentův právní tým upozorňují na mezery v coloradském verdiktu. V americkém Nejvyšším soudu navíc mají převahu konzervativní soudci (hned tři jmenoval přímo Trump).

Prosincový verdikt Nejvyššího soudu státu Coloradu se odvolával na třetí sekci 14. dodatku americké ústavy přijatou po občanské válce. Podle ní, zjednodušeně řečeno, nemůže občanskou funkci v USA zastávat člověk, který v minulosti přísahal na americkou ústavu a poté se zúčastnil vzpoury proti ústavě nebo ji podporoval.

A Donald Trump se podle verdiktu podílel na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021 a snažil se tak zvrátit nástup legitimně zvoleného prezidenta Joea Bidena do Bílého domu. „Nedošli jsme k těmto závěrům lehkovážně,“ napsali soudci ve verdiktu, ale zdůraznili, že se nesmí nechat ovlivňovat veřejným míněním.

Plénum soudu, jehož všechny členy jmenovali demokratičtí guvernéři, rozhodlo v poměru 4:3. Posuzovalo žalobu podanou šesti voliči. Soudy v dalších amerických státech podobné žaloby mezitím zamítly. Na stejnou část ústavy se ale odvolala i nejvyšší volební úřednice státu Maine Shenna Bellowsová, která rovněž zatrhla Trumpovi účast v primárkách.

Protože zmíněný ústavní dodatek výslovně nemluví o prezidentovi Spojených států a nikdy v tomto smyslu ani nebyl použit. Dodatek zmiňuje pouze „funkcionáře Spojených států“ a podle Trumpových příznivců se pod toto označení nedá zahrnout i hlava státu.

Například předseda coloradského nejvyšší soudu Brian Boatright, který hlasoval proti verdiktu, ve svém stanovisku poukazuje na to, že proti Trumpovi nebylo zahájeno žádné trestní stíhání kvůli vzpouře. Aplikaci příslušné klauzule proto považuje za neadekvátní.

Trumpovi právníci argumentují také tím, že bývalý prezident nenese za útok na Kapitol žádnou zodpovědnost. A i kdyby nesl, příslušnou část ústavy podle nich může aktivovat pouze Kongres Spojených států a nikoli soudy některého ze států.

Jak Donald Trump povzbuzoval své stoupence:

Záleží, na čem přesně se Nejvyšší soud usnese. Některé scénáře můžou znamenat jen prozatímní vítězství.

Možnosti shrnuje americká stanice CBS: Soudci se můžou usnést, že sekce tři se na prezidenta nevztahuje, nebo že ji může aktivovat jedině Kongres. Další možností je rozhodnutí, že Trump se nepodílel na ničem, co by se dalo kvalifikovat jako „vzpoura“. Nebo může soud rozhodnout, že Nejvyšší soud státu Colorado neměl pravomoc verdikt vynést.

V každém případě by ale Trump prozatím zůstal na kandidátní listině pro březnové republikánské primárky v Coloradu a pak pravděpodobně i pro listopadové prezidentské volby. K tomu v podstatě stačí, aby se Nejvyšší soud ztotožnil jen s jedinou ze zmíněných možností.

Stanice NBC ale zmiňuje i divočejší variantu. Soud se může držet doslovného výkladu sekce tři a říct, že Trump smí kandidovat na prezidenta, ale nesmí úřad vykonávat. V takovém případě by se Nejvyšší soud musel k věci určitě vrátit, pokud by Trump v listopadu porazil Joea Bidena.

Ani to nebude bezprostředně znamenat konec Trumpovy kandidatury. Verdikt, který zachová rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Colorado, se stále bude vztahovat jen na Colorado. Další postup tak bude záležet na úřadech a soudech jednotlivých států, které ale až budou mít nějaké vodítko od v tomto směru nejdůležitější instituce.

Trump by se tak pravděpodobně nedostal na kandidátky v Coloradu ani v Maine. Ale rozhodnutí dalších států se nedá předvídat. Vše by ale nejspíš vyústilo v kaskádu dalších soudních žalob a odvolání a možná i další jednání u Nejvyššího soudu USA.

Cesta Donalda Trumpa do Bílého domu by se ale nakonec teoreticky mohla uzavřít nebo výrazně zúžit. Na druhou stranu v jeho prospěch hraje i čas – soudní tahanice nutně nemusí skončit do voleb.

Stručně řečeno: Vůbec.

Pokud jde o republikánské primárky, Trumpova pozice je teď už natolik dominantní, že jeho kandidaturu můžou zastavit jen nějaké nepředvídatelné okolnosti. Bez hlasů coloradských a mainských delegátů se na stranickém nominačním sjezdu snadno obejde.

Ani v listopadu nebudou tyto dva státy pro Trumpa stěžejní. Oba v posledních letech stabilně hlasují pro demokratické kandidáty na prezidenta a zatím nic nesvědčí pro to, že by se to letos mělo změnit.

Teoreticky by verdikt mohl Trumpa připravit o jednoho volitele z Maine. Tam totiž (jako ještě v Nebrasce) na rozdíl od dalších 48 amerických států automaticky všechny volitele, kteří ve finále vybírají amerického prezidenta, nezískává celostátní vítěz hlasování. Je ale málo pravděpodobné, že by právě na tom závisely výsledky celých amerických voleb.

Opět by tak záleželo hlavně na krocích jednotlivých států. Těch skutečně rozhodujících je jen hrstka. Jde zejména o Pensylvánii, Michigan, Wisconsin, Arizonu, Nevadu, Georgii a Severní Karolínu. Problém by pro Trumpa samozřejmě mohl představovat i zákaz v některém z jasně republikánských států.