Článek
Sára Márdíníová ze Sýrie uprchla v roce 2015 společně se sestrou Jusrou před občanskou válkou. Obě dívky byly závodní plavkyně a proslavily se díky tomu, že k řeckému ostrovu Lesbos dotáhly člun s běženci, kterému selhal motor. Zachránily tak dvě desítky uprchlíků.
Jusra pak soutěžila na olympijských hrách v Riu de Janeiru i Tokiu a stala se velvyslankyní dobré vůle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Příběh obou sester minulý rok zdokumentovala streamovací platforma Netflix ve snímku Plavkyně.
Sára Márdíníová teď spolu s 23 dalšími lidmi čelí obžalobě u řeckého soudu. Prokuratura je viní ze špionáže, praní špinavých peněz a pašeráctví, píše BBC.
Právě trestní stíhání kvůli špionáži v pátek řecký soud podle agentury AFP z procesních důvodů zastavil. Problematický byl mimo jiné špatný překlad obvinění ve spisech pro obžalované cizince. Deník Kathimerini pak uvádí, že stažení obžaloby se týká i padělání a nezákonného odposlechu rádiových frekvencí.
Skupina dobrovolníků ale dál čelí podezření z podpory ilegální migrace. Otevřené tak zůstává vyšetřování jejich členství ve zločinecké organizaci, podvodů či pašování migrantů, píše ČTK.
Dvojí metr pro zachránce?
Asi před třemi týdny zachránil Řek Michalis Protopsaltis osmdesát afghánských migrantů před utonutím. Z moře je vylovil pomocí jeřábu, který patří jeho stavební firmě. Za svůj čin teď získá ocenění.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) hned v pátek vyzval ke zproštění obžaloby, už dříve tak učinila také organizace Human Rights Watch. „Soudy jako tento jsou hluboce znepokojující, protože kriminalizují zachraňování životů a můžou se stát nebezpečným precedentem,“ řekla novinářům mluvčí OHCHR Elizabeth Throssellová s tím, že humanitární pracovníci pouze pomáhali lidem v nouzi.
Proces odstartoval na podzim roku 2021, jednání bylo následně na dlouhou dobu odročeno. Soud na Lesbu tehdy uvedl, že nemá kompetenci se případem zabývat. Tento týden v úterý byl proces obnoven.
Sama Márdíníová v úterý ani v pátek k soudu nedorazila, jelikož má zákaz vrátit se do Řecka. Už v roce 2018 ale BBC sdělila, že ji vlastní zatčení šokovalo. „Uprchlíkům jsme jenom zajistili lékařskou pomoc a dali jim vodu a přikrývky,“ tvrdila.
„To, co se stalo, pro ni bylo velmi traumatizující. Je ráda, že konečně začal soud,“ uvedl pro deník The Guardian její athénský právník Zacharias Kesses.
Vděk za možnost konečně stanout před soudem vyjadřují i další někdejší spolupracovníci Márdíníové. „Zoufale toužíme po tom jít před soud, protože to, co jsme udělali, nebylo protizákonné,“ řekl už v úterý agentuře AP obžalovaný Sean Binder.
Soudní proces? Fraška, říkají nevládní organizace
Skupina obžalovaných spolupracovala s řeckou nevládní organizací Mezinárodní středisko pro nouzovou pomoc (ERCI), která na ostrově Lesbos působila do roku 2018, než místní úřady některé její spolupracovníky zatkly. Tři měsíce tehdy strávila ve vazbě i Sára Márdíníová, kterou řecké úřady viní právě ze spolupráce s ERCI.
Soudní proces kritizují desítky nevládních organizací, Amnesty International jej označila za frašku. „Tento soud ukazuje, že řecké úřady jsou ochotné zajít velmi daleko, aby odradily humanitární pracovníky a také migranty, kteří hledají na pobřeží této země bezpečí. Dělá to i řada dalších evropských států,“ myslí si zástupce evropské pobočky Nils Muižnieks.
Skupina členů Evropského parlamentu pak podepsala dopis, který vyzývá athénskou vládu, aby od případu upustila.
