„Zachránil jste mi život.“ Anatomie zlomové dohody o svobodě pro Assange

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Julian je volný!“ napsala v úterý našeho času na platformě X Stella Assangeová, manželka zakladatele serveru WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování utajovaných vládních dokumentů. Julian Assange se po mnoha letech, která strávil na útěku a následně v britském vězení, dohodl s americkými úřady a výměnou za své přiznání k porušení zákona o ochraně informací se mohl vrátit domů.

O den a půl později pak aktivista přistál v rodné Austrálii.

Americké úřady roky usilovaly o vydání Assange kvůli zveřejnění utajovaných amerických dokumentů o válce v Iráku či Afghánistánu z let 2010 a 2011. Britská vláda v červnu 2022 s vydáním do Spojených států souhlasila, známý aktivista se ovšem odvolal.

Právníci 52letého Australana vždy tvrdili, že trestní stíhání, kterému čelil, bylo „politicky motivované“. Podle nich byl Assange stíhán za to, že se „zapojil do běžné novinářské praxe získávání a zveřejňování utajovaných informací. Informací, které jsou pravdivé a mají zřejmý a důležitý veřejný zájem.“

Americké orgány ovšem namítaly, že publikováním utajovaných informací ohrozil národní bezpečnost USA i životy řady lidí.

Zamotaný a zdánlivě nekonečný příběh nakonec skončil dohodou, kterou v úterý schválil americký soud na pacifickém souostroví Severní Mariany, přidruženém státě USA. Vzhledem k tomu, že trest, který výměnou za přiznání Assange dostal, si již odpykal v britské cele, kde strávil více než pět let, se tak ocitl na svobodě.

Podle Assangeové si nejen aktivistova rodina až do posledních 24 hodin nebyla jistá, že se celá věc skutečně odehraje.

Jaká tedy k přelomové dohodě vlastně vedla cesta?

Podle britských úřadů se o možnosti dohody začalo poprvé uvažovat letos v březnu a následně začala jednání se Spojenými státy o tom, jakým způsobem by vše šlo uskutečnit. Jak ale upozorňuje web BBC, počátky dohody se dají datovat už do května 2022, kdy si Australané zvolili novou vládu, která byla odhodlaná Assange přivést domů.

Delegace poslanců se proto v září vydala do Washingtonu, aby lobbovala přímo v americkém Kongresu, a nový australský premiér Anthony Albanese tuto otázku osobně nadnesl i prezidentu Joeu Bidenovi během své říjnové návštěvy v Bílém domě.

Zákonodárci dále tvrdě lobbovali také u vlivné velvyslankyně USA v Austrálii Caroline Kennedyové. Klíčovým hráčem byl prý ovšem Stephen Smith, který přijel do Londýna jako nový australský vysoký komisař (obdoba velvyslanců v rámci Britského společenství národů) na začátku roku 2023, a ve prospěch dohody odvedl „hodně tvrdé práce“.

Z toho, aby vše dotáhl do konce, navíc podle diplomatických zdrojů BBC udělal v podstatě svou osobní záležitost.

„Tento výsledek je důsledkem pečlivé, trpělivé a odhodlané práce,“ cituje web CNN středeční slova předsedy australské vlády Albanese. „Takto vypadá obhajoba Australanů na celém světě.“

Zásluhy přímo labouristickému politikovi přiznal i Assange a jeho tým. Aktivistova právnička Jennifer Robinsonová řekla, že Assange v soukromém rozhovoru premiérovi poděkoval za „záchranu života“. „Nemyslím si, že je to přehnané,“ dodala Robinsonová.

Skutečným zlomem pak bylo květnové rozhodnutí britského nejvyššího soudu, který umožnil Assangovi podat nové odvolání proti pokusům o jeho vydání k soudu do USA.

Vzhledem k tomu, že takový krok by mohl celý příběh protáhnout klidně i o několik let, se obě strany dostaly pod tlak, aby zasedly k jednacímu stolu a dokončily dohodu, která na něm již nějaký týden ležela.

„Rozhodnutí nejvyššího soudu bylo podle mého názoru naprosto zlomové,“ cituje britský The Guardian Kristinna Hrafnssona, šéfredaktora WikiLeaks. „To poprvé naznačilo, že je na cestě k vítězství, i když to možná bude trvat roky a projde během toho všemi stupni soudnictví zde i u Evropského soudu pro lidská práva.“

Svou roli v celém procesu samozřejmě sehrála i politika. Američtí představitelé si pochopitelně přáli chránit vztahy s Austrálií, což naznačuje třeba i dubnové prohlášení prezidenta Bidena, že zvažuje žádost Austrálie o upuštění od stíhání.

Případ Assange byl pak také dlouho dráždivým faktorem ve vztazích mezi Spojeným královstvím a USA, který mnozí diplomaté chtěli vyřešit.

Podle BBC se navíc množily spekulace, že Bidenova administrativa chtěla záležitost vyřešit ještě před listopadovými prezidentskými volbami v USA. Někteří Assangeovi příznivci dokonce naznačovali, že se země obává, že nová labouristická vláda ve Velké Británii, která se zřejmě ujme moci po červencových volbách, by byla méně ochotná souhlasit s aktivistovým vydáním.

„Nakonec se zdá, že po všech těch letech právních a diplomatických sporů všechny strany jednoduše dospěly do bodu, kdy chtěly dohodu a byly ochotny přistoupit na kompromis, aby jí dosáhly,“ píši ve svém textu BBC.