Záchrana pro Erdogana? Jeho spojenec chce kvůli zemětřesení odložit volby

Na jihovýchodě Turecka se záchranáři potýkají s mnoha problémy, mnohdy se do postižených míst nemohou dostat, chybí potřebná technika. Přeživší obyvatelé si stěžují, že v obchodech dochází zboží, není ani dost elektřiny a lidé mnohdy mohou jen nečinně čekat vedle sutin.

„Jestli je za tuto katastrofu někdo zodpovědný, je to prezident Erdogan,“ řekl britské stanici BBC vůdce hlavní turecké opoziční strany Kemal Kiliçdaroğlu. Právě on je jedním z politiků, kteří by v nadcházejících prezidentských volbách mohli ukončit 20leté panování Recepa Tayyipa Erdogana. Ten přitom vládní zaváhání v reakci na zemětřesení připustil, po třech dnech prý už ale úřady měly vše pod kontrolou.

Volby se podle ústavy mají uskutečnit v červnu, Erdoganova strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP) ale letos přišla s dřívějším datem, kterým je 14. květen.

Erdogan bude nejspíše čelit dvěma hlavním vyzyvatelům – kandidátovi šesti opozičních stran sdružených v koalici Stůl pro šest a kandidátovi prokurdské Lidově-demokratické strany (HDP). Ta však čelí žalobě a prokuratura ji chce zakázat. Strana nicméně oznámila, že vybere svého kandidáta a nepřipojí se k uskupení dalších opozičních stran. Tímto krokem chce zabránit tomu, aby Erdogan získal část hlasů kurdských voličů, jak se mu to povedlo v předchozích letech.

Tváří v tvář sílící kritice se ale začínají ozývat hlasy žádající odklad voleb. Erdogan by tak dostal šanci alespoň zčásti splnit svůj slib – necelý týden po ničivém zemětřesení oznámil, že do roka vláda dokončí stavební práce v postižených regionech.

Uvězněný vůdce HDP Selahattin Demirtaş v pondělí na twitteru napsal, že zatímco se všichni soustředí na neštěstí, skupina právníků dostala za úkol práci na odložení voleb. „Opět jsou připravení ignorovat ústavu,“ míní bývalý prezidentský kandidát a Erdoganův rival.

„Podle ústavního článku číslo 78 může volby odložit pouze parlament oficiálním vyhlášením válečného stavu. Neexistuje žádná výjimka. Ignorovat toto ustanovení znamená jasný politický puč,“ napsal Demirtaş.

Stejný názor má i opoziční Demokratická a pokroková strana (DEVA), podle níž nemůže volby odložit ani prezident, ani hlavní volební komise. Přesto ale Bülent Arinç, někdejší vicepremiér a vlivný politik vládní AKP, přišel v pondělí s následujícím prohlášením: „Volby musí být okamžitě odloženy. Není na výběr, je to nutnost.“

„Naši občané v současnosti bojují o život. I když je taková situace, někteří politici a novináři diskutují o tom, zda se volby budou konat v květnu nebo červnu. Bojte se Boha, pod troskami jsou stále těla,“ citoval Arinçe server Duvar. Na opoziční kritiku, že jde o ignorování ústavy, odpověděl slovy „ústavy nejsou svaté texty“.

Jisté je, že odložení voleb by Erdoganovi pomohlo. Autoritářský prezident nyní čelí kritice – o možnosti zemětřesení mluvili seismologové dlouhá léta, za dvacet let jeho vlády se ale země zjevně nepřipravila. Erdogan tak bude pravděpodobně srovnáván s vládou z roku 1999, která po tehdejším zemětřesení odmítla zahraniční pomoc a za její reakci na neštěstí ji voliči potrestali.