Článek
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další období ve funkci. Během sobotní inaugurační ceremonie v prezidentském paláci přivítal „začátek tureckého století, nové období slávy naší země“.
„Vyzývám všech 81 provincií, aby se bratrsky spojily. Zanechme zášti z předvolební kampaně. Najděme způsob, jak si vynahradit zraněné city. Pracujme všichni společně na budování tureckého století,“ řekl.
Po sobotní inauguraci následoval okázalý ceremoniál v prezidentském paláci v hlavním městě, kterého se zúčastnily desítky světových lídrů.
Do Ankary přijelo přes 20 lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg, kteří se odpoledne zúčastnili ceremonie v prezidentském paláci. Probíraná byla i účast Carla Bildta, bývalého švédského premiéra. Stockholm doufá, že na Erdogana zatlačí, aby zrušil námitky své země proti členství Švédska v NATO – které vyžaduje jednomyslný souhlas všech spojenců.
Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Mezi hosty byli podle státní tiskové agentury Anadolu také venezuelský prezident Nicolas Maduro, maďarský premiér Viktor Orbán nebo arménský premiér Nikol Pašinjan.
Přečtěte si
Vítěz tureckých prezidentských voleb Recep Tayyip Erdogan je ve vleku autoritářských režimů a jeho závislost na nich se bude prohlubovat. Vliv Turecka ve světě se navzdory jeho geopolitickým ambicím bude spíše snižovat.
„Jako prezident přísahám na svou čest a bezúhonnost před velkým tureckým národem a dějinami, že budu chránit existenci a nezávislost státu… že budu dodržovat ústavu, právní stát, demokracii, Atatürkovy principy a reformy a zásady sekulární republiky,“ řekl Erdogan při ceremoniálu v parlamentu v Ankaře, který živě přenášela televize.
Erdogan vyzval Turky, aby odložili své neshody
Na inauguračním ceremoniálu v prezidentském paláci nasadil podle agentury Reuters smířlivý tón.
„Přijmeme všech 85 milionů lidí bez ohledu na jejich politické názory. Odložme stranou rozhořčení z volebního období. Hledejme cesty ke smíření,“ řekl.
„Společně se musíme dívat dopředu, zaměřit se na budoucnost a pokusit se říci nové věci. Měli bychom se snažit budovat budoucnost tím, že se poučíme z chyb minulosti,“ dodal.
„Očekáváme, že opozice bude jednat se smyslem pro odpovědnost za blaho a demokracii Turecka,“ řekl také Erdogan, jehož režim bývá obviňován, že potlačuje svobodu slova. Poté požádal „strany“ i „novináře, spisovatele, občanskou společnost a umělce, aby se smířili s národní vůlí“.
Nová vláda
Erdogan v sobotu představil svůj osmnáctičlený kabinet a novým ministrem financí jmenoval viicepremiéra Mehmeta Şimşeka, jak na začátku týdne informovala agentura Reuters.
Podle odborníků by jmenování Şimşeka mohlo znamenat návrat k tradičnějšímu pojetí měnové politiky. Navzdory velmi silné inflaci turecká centrální banka snižovala na přání Erdogana úrokové sazby, čímž podle většiny zahraničních ekonomů dále přispívala k růstu spotřebitelských cen, napsala agentura ČTK.
Mezi další ministry, kteří stojí za zmínku, patří Hakan Fidan, který bude zastávat funkci ministra zahraničí. Podle Reuters Fidan, jeden z nejbližších Erdoganových důvěrníků, vedl od roku 2010 Národní zpravodajskou organizaci (MIT) a předtím byl Erdoganovým poradcem v úřadu premiéra.
Ministrem obrany byl jmenován Yasar Guler. Devětašedesátiletý Guler, který slouží v ozbrojených silách již 49 let, je od roku 2018 náčelníkem generálního štábu turecké armády. Byl šéfem armády během tureckých vojenských vpádů do Sýrie v letech 2019 a 2020 a mimo Sýrii dohlížel také na následné vojenské operace v Iráku.
Pohled z Istanbulu na volbami rozdělenou tureckou společnost
Po 20 letech u moci zaznamenal silný muž turecké politiky Recep Tayyip Erdogan další triumf. A to hned dvojnásobný – nedělní úspěšná obhajoba prezidentského křesla přišla po vítězství Erdoganovy koalice v parlamentních volbách. Volební dvojboj ale zároveň potvrdil hluboké rozdělení turecké společnosti.
Noví poslanci tureckého parlamentu složili v pátek přísahu na svém prvním zasedání po volbách 14. května, kterého se zúčastnil i Erdogan. Jeho aliance má v 600členném parlamentu většinu.
Dvě kola prezidentské volby
Turecká republika bude v říjnu slavit sté výročí svého založení, a tak se prezidentství v novém „tureckém století“ stalo pro Erdogana důležitým heslem kampaně.
Devětašedesátiletý Erdogan, který je prezidentem od roku 2014 a předtím byl od roku 2003 premiérem, letos poprvé nevyhrál prezidentské volby už v prvním kole. O pokračování jeho vlády rozhodlo až druhé kolo 28. května, v němž dostal 52,2 procenta hlasů.
Erdogan se stal premiérem v roce 2003 poté, co jeho strana AK zvítězila ve volbách koncem roku 2002 po nejhorší hospodářské krizi od 70. let. V roce 2014 se stal prvním lidově zvoleným prezidentem země a v roce 2018 byl zvolen znovu poté, co si v referendu v roce 2017 zajistil nové výkonné pravomoci pro prezidentský úřad.
Aktualizovali jsme o jména členů nové vlády.
