„Začala rozhodující bitva.“ Šéf Hizballáhu prolomil mlčení k válce v Izraeli

Napětí na severní hranici Izraele, kde jsou přítomné jednotky libanonského militantního hnutí Hizballáh, už téměř měsíc roste. Po teroristických útocích Hamásu proti Izraeli na začátku října se v tradičně třaskavé oblasti ještě zvýšil počet incidentů. Většina úderů se ale omezila na pohraniční oblast, což naznačuje, že obě strany se chtějí vyhnout nebezpečné eskalaci.

Od začátku října nicméně na celém Blízkém východě panují obavy, případně naděje, že Hizballáh otevře druhou frontu války proti Izraeli na jeho severní hranici a vyvolá širší konflikt. Hizballáh spadá stejně jako Hamás, syrská vláda nebo jemenští povstalci do íránské sféry vlivu a patří mezi tradiční nepřátele židovského státu.

Lídr libanonského šíitského hnutí Hasan Nasralláh, který často promlouvá ke svým stoupencům v živých projevech, veřejně od začátku října nepromluvil. Právě dlouhé mlčení vyvolalo podle médií očekávání, že v pátek šéf Hizballáhu učiní významné prohlášení.

V předtočeném prohlášení Nasralláh zvýšeným hlasem obviňoval Izrael z páchání zločinů v Pásmu Gazy. Plnou odpovědnost za válku podle něj nesou Spojené státy, které pouze využívají Izrael jako prostředníka. Na straně druhé vyzdvihl odvahu Palestinců žijících v oblasti.

Ačkoliv vyjádřil podporu útokům Hamásu ze 7. října, popřel, že by se na nich Hizballáh jakkoliv podílel. Podle Nasralláha za nimi stáli pouze Palestinci.

„Chceme-li najít válku, která by byla zcela legitimní, pak neexistuje žádná lepší než boj se sionisty. To je jediná válka, která si zaslouží být vedena,“ řekl lídr Hizballáhu. Současné dění v Gaze označil za rozhodující bitvu.

Nasralláh také podle Al-Džazíry nastínil dva hlavní cíle Hizballáhu - zastavení války v Gaze a vítězství Hamásu.

K zapojení Hizballáhu do konfliktu ovšem řekl jen málo. Na konci projevu mnohokrát zopakoval, že všechny scénáře vývoje zůstávají nadále otevřené. Přelití konfliktu i do Libanonu podle něj zdaleka nemůže být vyloučené.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu varoval před „nepředstavitelnou“ odpovědí, pokud Hizballáh otevře druhou frontu konfliktu. Rovněž Spojené státy se snaží skupinu od zásahu odradit.

Minulý měsíc americký ministr obrany Lloyd Austin prohlásil, že Spojené státy by se nerozpakovaly zasáhnout, pokud by nějaká organizace či země chtěla rozšířit konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.

Plnohodnotná válka by měla pro Libanon katastrofální následky. Eskalace má navíc jen malou podporu veřejnosti, pokud vynecháme stoupence Hizballáhu. Země je dlouhá léta v hospodářské i politické krizi a země ani nemá řádně fungující vládu, poznamenala stanice BBC.

Po letech, kdy se Hizballáh připravoval na boj s Izraelem, zůstává nyní podle libanonského L'orient Today rozpolcený mezi zachováním své důvěryhodnosti coby obránce Palestinců a váháním, zda zatáhnout zemi do rozsáhlé války.

Šíitské politické hnutí se sídlem v Libanonu vzniklo jako reakce na izraelské útoky v roce 1982. Skupina má silné vojenské křídlo a je považována za jednoho z nejsilněji vyzbrojených nestátních aktérů na světě. Od svého založení se ovšem Hizballáh rovněž etabloval jako nedílná součást libanonské politiky a vedle vojenských aktivit zastřešuje v zemi i sociální oblasti či náboženské vzdělávání.

Západní státy označují skupinu za teroristickou organizaci. Hizballáh dlouhodobě otevřeně vyjadřuje podporu aktivitám Hamásu, ačkoliv se obě skupiny značně ideologicky liší.

Podle vedoucího centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislava Turečka si svůj boj proti Izraeli ovšem zdůvodňují obě hnutí stejně - jako snahu o potlačení izraelské okupace arabských území.

„Hizballáh třeba poukazuje na to, že Izrael stále okupuje nějaké části libanonského území. Jedná se o takzvané farmy Šibá, které leží na pomezí Libanonu a Sýrie a Izraelci tam jsou v rámci okupace syrských Golanských výšin,“ vysvětlil expert dříve pro Seznam Zprávy.

Pro Izrael by vstup Hizballáhu, potažmo Libanonu, do války představoval větší výzvu, než jaké čelí dosud. Zatímco zbrojní arzenál Hamásu stojí z velké části na improvizovaných technologiích, Hizballáh disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, který zahrnuje přesně naváděné střely, jež mohou zasáhnout hluboko do izraelského území, a desítkami tisíc dobře vycvičených a ostřílených bojovníků.

Dosud poslední větší válečný konflikt mezi libanonským hnutím a Izraelem proběhl v červenci 2006, kdy vypukla tzv. druhá libanonská válka. Právě v ní svou pozici utužil nynější lídr skupiny.

Nasralláh převzal vedení Hizballáhu v roce 1992 poté, co Izrael zavraždil spoluzakladatele a předchozího vůdce skupiny Abbáse al-Musávího. Pod Nasralláhovým vedením prošla skupina proměnou v politickou jednotku a získala i zastoupení v libanonském parlamentu.

„Osobnost třetího generálního tajemníka Hizballáhu, Hasana Nasralláha, a militantní dráha, kterou si zvolil, tvoří hlavní prvek přitažlivosti strany pro bojovníky i příznivce. Nasralláh si v uplynulých letech bezpochyby vydobyl místo mezi vrcholnými představiteli arabského světa,“ napsala odbornice na militantní skupinu z pařížské Sciences Po Aurelie Daherová.

Ačkoliv v roce 2006 zaznamenal Hizballáh významně více obětí než Izrael, Nasralláh tehdejší střety později vydával za úspěch skupiny. Díky své schopnosti coby velitel ozbrojených sil zadržet izraelského nepřítele mohl Nasralláh kolem svého jména vybudovat legendu, popsal libanonský nezávislý server L'orient Today. Jméno si vybudoval i osobitým stylem projevu, kterým burcoval k vojenským akcím.

Jeho charisma dokreslují i očekávání spojená se čtvrtečním projevem. „Miliony Arabů v celém světě budou jeho proslov sledovat. Budou naslouchat jedinému vůdci v regionu, který je schopen adresovat jejich hněv a zoufalství,“ řekl stanici Al-Džazíra Mohamad Hage Ali z bejrútského Carnegieho střediska pro Blízký východ.

V roce 2011 se pak Nasralláh dostal na prestižní seznam 100 nejvlivnějších lidí světa, který sestavuje časopis Time.

Nasralláh v řadě rozhovorů opakovaně odmítl uznat Stát Izrael a prohlásil, že jeho existenci považuje za nezákonnou a nespravedlivou.

Nasralláh je rovněž vůdčí osobností regionální vojenské aliance, kterou Írán vytvořil jako protiváhu Spojeným státům a Izraeli, připomněla agentura Reuters. Takzvaná „Osa odporu“ označuje palestinské, libanonské, syrské a další skupiny blízké Teheránu a vystupující proti Izraeli.

Napojení skupin na Írán zůstává předmětem diskuzí. „Proíránské proxy skupiny mají i svou vlastní agendu a nejsou Íránem zcela kontrolované, příkladem je Hamás. Hizballáh je ale něco jiného, ten je přímo řízený z Teheránu,“ poznamenal pro Seznam Zprávy kurdský analytik Ziryan Rojhilati.