Začal tak trochu jiný Davos. Do ruské dači provedla invazi Ukrajina

Po dvouleté přestávce způsobené koronavirovou pandemií začalo ve švýcarském horském středisku Davos pětidenní výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Setkání se účastní více než 2000 zástupců vlád a podnikatelského sektoru z celého světa.

Je to ovšem docela jiný Davos, než jaký známe. Před vynucenou pauzou tu Rusko zaujímalo ústřední místo, a to doslova, popisuje na svém webu The Washington Post (WP). „Každý, kdo se procházel po hlavní davoské promenádě, nutně narazil na budovu ze dřeva, která, když přimhouříte oči, vypadá jako tradiční dača. ‚Ruský dům‘, jak se objektu říkalo, byl součástí měkké síly Kremlu a sloužil jako místo pro opilecké koktejly a veselé panely o investičních příležitostech a cestovním ruchu v Rusku,“ připomíná autor sloupku Ishaan Tharoor.

Tady malá odbočka: „měkká síla“ je alternativním nástrojem mocenské politiky. Zatímco tradiční přístupy prosazování národních zájmů spoléhají na diplomatická jednání, v horším případě na nátlak, embargo, nebo dokonce válečný konflikt, měkká síla, nebo také měkká moc (podle anglického výrazu „soft power“) je založená spíše na přirozené atraktivitě státu a jeho schopnosti vyvolat sympatie v zahraničí.

Rusové ale žádnou atraktivnější tvář v Davosu ukázat nemohou. Setkání se ruské byznysové elity či politici neúčastní, výslovně nebyly pozvány. Jde o další z důsledků sankcí, které Západ přijal v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, i postoje, který fórum jako celek zaujalo.

„Žádní ruští oligarchové sem svými soukromými letadly letos nepřiletí. Žádné ruské delegace se nebudou setkávat se svými vládními protějšky v barech nad čerstvými džusy a espressem,“ připomíná Tharoor.

Do ruské dači naopak provedla „invazi“ Ukrajina. Jak píše CNN, objekt si pronajala nadace ukrajinského oligarchy Viktora Pinčuka a přejmenovala jej na Ruský dům válečných zločinů.

V plánu je v příští dnech otevřít tematickou výstavu s fotografiemi zkázy, která za ruskými okupačními vojsky na Ukrajině zůstává. Dokumenty dokládající porušování lidských práv. A tak dále.

Podle samotné nadace je cílem výstavy „uvést hlavní fakta, pojmenovat jména a data, ukázat konkrétní tváře a poskytnout alespoň některým obětem války možnost vyprávět skutečné příběhy“.

Do Davosu fyzicky dorazilo mnoho důležitých ukrajinských politiků. Ministr zahraničí, dva místopředsedové vlády, pět poslanců a starosta Kyjeva Vitalij Kličko. A samozřejmě – byť jen zprostředkovaně, přes videopřenos – chybět nemohl ani prezident Volodymyr Zelenskyj. Už přednesl svůj pozdrav k účastníkům a dál má v plánu se z Kyjeva virtuálně účastnit i dalších jednání fóra.

Tématem letošního Davosu je „historie v bodu zlomu“.

„Slovní spojení bod zlomu je letos více než jen rétorika. Čelíme okamžiku, kdy se rozhoduje o tom, zda bude světu vládnout hrubá síla,“ zmínil na úvod Zelenskyj. Důkazy o jejím užití nechť si účastníci prohlédnout v dače, čili Domě ruských válečných zločinců.

Zelenskyj vyzval k „maximálním sankcím“ proti Kremlu, aby Rusko a všechny ostatní země, které chtějí zahájit „brutální invazi proti svému sousedovi“, byly předem odrazeny. „Myslím, že v této době žádné takové sankce neexistují, přitom potřebujeme úplné ropné embargo, zakázat ruským bankám přístup do globálních systémů, nesmí probíhat žádný obchod s Ruskem,“ řekl Zelenskyj.

Podle Zelenského Ukrajina již teď bojuje déle, než se očekávalo, ale nemusela by válku s tolika oběťmi podstoupit, kdyby byly zavedeny sankce dříve. „Kdyby existovala plná jednota už v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, zahájili by únorovou invazi? Myslím, že ne,“ prohlásil Zelenskyj.

Zelenskyj se poté obrátil na podnikatele přítomné v Davosu a vyzval ty, kteří ještě neopustili Rusko, aby tak učinili. Místo toho je pozval na Ukrajinu. Je podle něj třeba vytvořit precedens pro úplné vystoupení všech cizích zemí z Ruska, aby nebyly využívány pro „ruské krvavé zájmy“. Každá společnost, která opustí Rusko, se může přesunout na ukrajinský trh, uvedl Zelenskyj s tím, že společnosti by měly prospěch z toho, kdyby skutečně podporovaly svobodu.

Zelenskyj na konci projevu citoval George Marshalla, iniciátora amerického plánu na obnovu Evropy po 2. světové válce. Prezident Ukrajiny zmínil Marshallova slova, že „není proti žádné zemi, ale proti hladu, bídě, beznaději, chaosu“.

I prezident Světového ekonomického fóra Borge Brende těsně před zahájením letošního ročníku vyzval k zavedení plánu na obnovu Ukrajiny podobného Marshallovu plánu.

„I bez mírové dohody, což v současné době není příliš pravděpodobné, musíme pracovat na obnově. Alespoň v těch oblastech, které jsou pod ukrajinskou kontrolou. Potřebujeme Marshallův plán pro Ukrajinu,“ řekl Brende v pondělí listu Süddeutsche Zeitung.

Brende uvedl, že by takový plán rád prosadil právě na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Podle Brendeho navíc není Ukrajina jedinou starostí, které světová ekonomika čelí. „Je to také změna klimatu. Je to také to, že se zpomaluje globální růst,“ řekl Brende agentuře AP.

Mezi hosty fóra se letos objeví i německý kancléř Olaf Scholz, katarský emír šajch Hamad bin Chalífa Sání, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro otázky klimatu John Kerry. Chybět ale budou ti nejvlivnější, jako jsou prezidenti Číny a Spojených států.

Organizátoři v prosinci přesunuli setkání z pravidelného lednového termínu až na začátek léta. Zdůvodnili to obtížemi v souvislosti s pandemií nemoci covid-19, které bránily osobnímu setkání účastníků.