Chemické zbraně i vodopád lží. Jak Ukrajině škodil zabitý generál

V úterý nad ránem otřásl domem na moskevské Rjazaňské třídě výbuch. Exploze zařízení umístěného na koloběžce, která stála vedle vchodu do bytového komplexu, zabila jednoho z předních mužů ruské války na Ukrajině.

Za atentátem, při němž přišel o život i asistent generála, měla stát ukrajinská rozvědka SBU, píší média s odkazem na své zdroje.

Čtyřiapadesátiletý Igor Kirillov působil jako náčelník vojsk radiační, chemické a biologické ochrany ozbrojených sil Ruské federace. Jen krátce před incidentem SBU oznámila, že ho podezřívá ze spáchání válečných zločinů. Právě on měl stát za rozhodnutím použít proti ukrajinským vojákům chemické zbraně.

„Na Kirillovův rozkaz bylo od začátku plnohodnotné války zaznamenáno více než 4800 případů použití chemické munice nepřítelem,“ oznámila tajná služba na telegramu. S různými stupni otravy chemickými látkami bylo podle ní hospitalizováno na 2000 ukrajinských vojáků.

S podobným obviněním přišlo už dříve i Spojené království, které na generála uvalilo sankce kvůli jeho zodpovědnosti za dohled nad použitím chemických zbraní na Ukrajině.

Kirillov přispíval putinovskému režimu i jinak. Stal se nechvalně známým kvůli výstředním projevům namířeným vůči Ukrajině i Západu, které přiměly britské ministerstvo zahraničí, aby ho označilo za „významného mluvčího kremelských dezinformací“.

Prohlásil například, že USA stavěly na Ukrajině laboratoře pro biologické zbraně, což je jeden z výroků, který režim používal ve snaze ospravedlnit invazi na Ukrajinu.

Opakovaně také obvinil Kyjev z použití chemických zbraní. Letos v říjnu tvrdil, že ukrajinská armáda použila chemické zbraně západní výroby v Kyjevem ovládaném městě Sudža v ruské Kurské oblasti.

Jedním z Kirillovových častých témat byla už od roku 2022 obvinění, že Ukrajina usiluje o „špinavou bombu“. K žádnému z tvrzení ovšem nikdy nedodal důkazy. Kyjev nařčení o vývoji biologických či jiných zakázaných zbraní odmítl jako zcela lživá a propagandistická.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle nezávislého serveru Meduza prohlásila, že Kirillov po mnoho let „systematicky odhaloval zločiny Západu: provokace NATO chemickými zbraněmi v Sýrii, britské manipulace se zakázanými chemikáliemi a provokace v Salisbury“.

„Pracoval nebojácně. Neschovával se za zády lidí. Chodil s očima otevřenýma dokořán. Za vlast, za pravdu,“ uvedla Zacharovová.

Kirillov sloužil v různých rolích v ruské armádě spojených s nebezpečnými materiály. Vedl také ruskou Akademii radiační, chemické a biologické ochrany, než se v roce 2017 stal šéfem ruské armády pro tuto oblast.

Použití chemických zbraní znamenalo v konfliktech dlouhodobě tabu, ostatně je zakazují i mezinárodní zákony o vedení války, a když se tedy objevila podezření z jejich použití na Ukrajině, rozproudilo to rozsáhlé diskuze.

V květnu přišly Spojené státy s prvním obviněním, že se Moskva k tomuto kroku uchýlila a ve snaze získat převahu na bojišti měla nasadit chlorpikrin, dusivou látku se štiplavým zápachem, široce používanou během první světové války jako formu slzného plynu.

Rusko sice oznámilo, že již nevlastní vojenský chemický arzenál, země ale čelí tlaku na větší transparentnost ohledně údajného použití těchto zbraní.

Igor Kirillov je zatím nejvýše postaveným ruským vojenským představitelem, který za podobných okolností zahynul od začátku kremelské invaze na Ukrajinu před téměř třemi lety. Deník Kommersant píše o „bezprecedentním zločinu spáchaném v Moskvě“.

Jeho smrt je prokremelskými loajálními považována za ránu, ale také za důkaz toho, že Ukrajina má schopnost zaútočit na vysoce postavené představitele v Moskvě, poznamenala stanice BBC.

„Atentát na šéfa ruských sil chemické obrany v Moskvě znovu zdůrazňuje, že bez ohledu na to, jakých úspěchů dosahujeme na bojišti, bez ohledu na to, jaká panuje euforie, a bez ohledu na to, jak moc mluvíme o převzetí iniciativy, druhá strana má vždy možnost zasadit bolestivou ránu,“ napsal jeden z populárních proválečných kanálů Rybar, kterého na telegramu sleduje více než milion lidí.

Místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačev řekl, že Kirillovova smrt je „nenapravitelná ztráta“. Rusko v souvislosti s tím zahájilo vyšetřování terorismu a vraždy.

K atentátu došlo jen necelý týden poté, co byl poblíž svého domova v Moskvě zastřelen významný ruský expert na zbraně Michail Šackij. Ukrajinská média rovněž spojila tento čin s vojenskou zpravodajskou službou.