Izrael potvrdil novou fázi války s pozemními silami. „Země v Gaze se otřásla“

Izrael už v noci na sobotu rozšířil vojenskou operaci v Pásmu Gazy a tamní obyvatelé od té doby zažívají těžké letecké údery. Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi pak v sobotu v podvečer potvrdil, že v Pásmu Gazy operují izraelské pozemní síly. Dosažení cílů války podle něj totiž vyžaduje pozemní operaci.

Armádní velitel oznámil, že na straně nepřítele jsou stovky mrtvých a byla také zničena jeho infrastruktura.

Operace v Pásmu Gazy je druhou fází války a bude obtížná a dlouhá. Řekl podle agentury Reuters premiér Benjamin Netanjahu. Ministr obrany Joav Galant doplnil, že Izrael nemá zájem na rozšiřování války, ale je připraven na všech frontách.

Svědectví z místa ostřelování označují jako to dosud nejintenzivnější a podle korespondenta webu BBC Rushdida Abualoufa prý v Gaze panuje „totální chaos“.

„Bylo vidět obrovské plameny stoupající k nebi – zdálo se, že používají různé typy bomb,“ vzpomínal novinář, který dopoledne jako jeden z mála stále informoval o dění v Gaze, na uplynulou noc. „Ve zdejší nemocnici mi řidiči sanitek řekli, že se nemohou s nikým domluvit, a tak jen jezdí směrem k výbuchům.“

Joav Galant již dříve řekl, že Izrael přešel do nové fáze války. „Přešli jsme do nové fáze války. Dnes v noci se země v Gaze otřásla. Útočili jsme nad zemí i pod zemí, útočili jsme na teroristy na všech úrovních a všude,“ řekl v sobotu Galant.

„Stovky budov a domů byly zcela zničeny a tisíce dalších domů byly poškozeny,“ uvedl dále pro agenturu AFP Mahmúd Bassal z civilní obrany v Gaze, kterou ovládá radikální hnutí Hamás. Intenzivní noční bombardování podle něj „zcela změnilo krajinu Gazy a severních oblastí pásma“.

Jedna z hlavních telekomunikačních společností již uvedla, že mobilní telefonní služby jsou v oblasti zcela nefunkční, což lidem znemožňuje se spojit s blízkými a rovněž to stěžuje evakuaci zraněných. Kontakt se svými zaměstnanci ale ztratila třeba i Světová zdravotnická organizace nebo několik agentur OSN.

Po výzvách řady uživatelů sociálních sítí na to reagoval americký miliardář Elon Musk, který v sobotu oznámil, že jeho satelitní komunikační systém Starlink poskytne své služby mezinárodně uznaným humanitárním organizacím v Pásmu Gazy.

Že izraelská armáda „postupuje ve fázích války“ v Gaze a pozemní síly provádějí v pásmu operace, potvrdil později i její mluvčí pro The Times of Israel. „Pěchota, obrněné, ženijní a dělostřelecké síly se účastní činnosti doprovázené silnou leteckou palbou,“ cituje list Hagariho, podle kterého zatím nebyl při rozšířené pozemní operaci zraněn žádný voják.

Izraelská letadla prý také v noci zasáhla 150 podzemních cílů na severu Gazy.

Izraelská armáda oznámila, že zabila Asema Abua Rakabaho, velitele vzdušných sil hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Ten byl podle agentury Reuters zodpovědný za bezpilotní letouny, drony, paraglidery, vzdušnou detekci a vzdušnou obranu hnutí.

„Podílel se na plánování masakru v obcích v okolí Pásma Gazy 7. října. Řídil teroristy, kteří pronikli do Izraele na paragliderech, a byl zodpovědný za útoky dronů na stanoviště IDF,“ informovaly Izraelské obranné síly na platformě X.

Hamás však stále drží asi 220 rukojmí, jejichž rodiny v obavě o život svých blízkých kvůli zesíleným úderům izraelské armády žádaly o schůzku s premiérem Netanjahuem. Ten nakonec v sobotu uvedl, že se s nimi setká ještě ten samý den.

Vzhledem k vývoji v Gaze roste tlak na mezinárodní společenství, aby Izrael přesvědčilo, aby do oblasti vpustil zoufale potřebnou humanitární pomoc. Zatímco první dodávky pomoci lidem poskytly potraviny, vodu a léky, palivo jejich součástí nebylo, což humanitární operace paralyzuje.

Valné shromáždění OSN mezitím v pátek přijalo rezoluci vyzývající k příměří na Blízkém východě. Izrael tuto výzvu nicméně odmítá a tamní ministr zahraničí ji ve svém příspěvku na platformě X dokonce označil za „opovrženíhodnou“.

„Izrael má v úmyslu zlikvidovat Hamás stejně, jako se svět vypořádal s nacisty a ISIS,“ uvedl šéf izraelské diplomacie Eli Kohen.

Rezoluci nepodpořilo celkem 14 zemí, mezi kterými bylo kromě Spojených států například i Česko. Český velvyslanec při OSN Jakub Kulhánek tento krok odůvodnil tím, že problém vězí v jejím znění – v textu chybí požadavek propuštění rukojmích nebo odsouzení útoku Hamásu ze 7. října.

Právě tento krok přinesl tvrdou a stále probíhající reakci Izraele. Útok Hamásu si v Izraeli podle izraelských zdrojů vyžádal na 1400 obětí, především civilistů, dalších více než 220 lidí palestinští ozbrojenci odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Při odvetných náletech Izraele pak v Gaze podle tamních úřadů ovládaných Hamásem zahynulo přes 7700 lidí, včetně dětí.

Aktualizovali jsme další informace o vývoji v regionu.