Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Představuje se jako Rostislav, jeho spolubojovníci mu ale neřeknou jinak než Dobro. Na ukrajinském bojišti je od prvních dnů ruské invaze. Za tu dobu svoji zemi před agresory bránil na východě i na jihu.
„Původně jsem byl výsadkář, ale v roce 2022 jsem utrpěl zranění, které mi nedovolilo se vrátit na stejnou pozici, a tak jsem se stal operátorem dronů,“ říká.
Zapojil se i do bitvy o obec Klijšivka, odkud se Ukrajincům podařilo ruské síly vytlačit. Právě tady – nedaleko od Bachmutu – v posledních týdnech působí. Během videorozhovoru Seznam Zprávám ukázal i záběry zničené techniky.
Nechává také nahlédnout, jaká je zhruba úspěšnost misí a co bývá hlavní příčinou neúspěchu. Jak velký problém představují rušičky signálu nebo jak účinná je ochrana proti dronům na vojenské technice?
U které jednotky sloužíte a kde?
Na frontě jsem od samého začátku války a sloužím u 80. samostatné letecké útočné brigády, která působí v oblasti Klijšivky. Původně jsem byl výsadkář, ale v roce 2022 jsem utrpěl zranění, které mi nedovolilo se vrátit na stejnou pozici, a tak jsem se stal operátorem dronů.
Kolik misí denně létáte a co bývá nejčastěji cílem?
Denně létám zhruba 20 až 30 misí. Co je nejčastější cílem, asi nejde říct, ale mám čtyři kategorie, na které se nejvíce zaměřuji. První je zakopaná technika, druhou dynamické cíle, tedy většinou útočící technika. Třetí pak pěchota a čtvrtou letecký průzkum.
Mohlo by vás zajímat
Všudypřítomnost dronů je dána do značné míry cenou a jednoduchou výrobou. Drony se vyrábějí z velké části z čínských součástek, které lze poměrně jednoduše zkompletovat na Ukrajině i v garáži nebo obýváku.
Dá se říci, jaká je zhruba úspěšnost misí? A jaké naopak bývají hlavní příčiny neúspěchu?
Při misi vyšlu zhruba deset dronů, k cíli jich přiletí tak sedm, pět z nich zasáhne cíl. Příčin neúspěchu může být víc – svoji roli hraje počasí, dalším problémem je, že se s piloty z jiných jednotek navzájem rušíme na frekvencích, na kterých drony ovládáme.
A nesmíme zapomenout, že pracujeme s čínskou techniku, takže se občas objeví i technická chyba.
Jak velký problém představují rušičky signálu? Jde spíše o malé systémy, nebo je to nějaké plošnější záležitost? Lze proti nim vůbec nějak účinně postupovat?
Rusové používají jak velké systémy, tak i malé. Na větší komplexy se samozřejmě zaměřujeme přednostně. Útočící jednotky nebo vojáci v zákopech mají rušičky o velikosti krosny, ty používáme i my.
Pokud vyšlu dron na cíl a ten ho nezasáhne, okamžitě zjišťují příčiny. Pokud jde o rušičku, měním například frekvenci na dronu, dokud nezasáhnu cíl.
Drony jsou dnes nedílnou součástí obou armád. Jak hodnotíte ruské snahy o inovace v obraně proti dronům, třeba „želví tanky“. Jak náročné je zničit techniku, která má například ochranné klece nebo najít skryté pozice?
Musíme si uvědomit, že většina cílů je pohyblivých a jako operátor musím co nejrychleji najít slabé místo a trefit ho. Kolová technika se ničí snadno, ale tank, i když je bez ochrany, tak jednoduchý není. A pokud má ještě ochranu, není to vůbec snadná věc.
Jenom pro představu uvedu příklad. Od leteckého průzkumu jsme dostali informaci, že je v jednom domě v Bachmutu skrytý tank. Poslal jsem tam tři drony a z odposlechu zjistili, že stroj je sice poškozený, ale nikoliv zničený.
Takže ano, funkční to je, protože musíte na likvidaci použít více dronů, ale není to překážka, s níž bychom si neporadili.
Drony jako nedílná součást války
Ukrajina měla donedávna problém s dělostřeleckou municí, kterou nahrazovala drony. Dostávali jste jich od armády dostatek, nebo jste si je museli shánět i vy sami?
Musíte mít zajištěno více zdrojů zásobování – spolupracujeme třeba s (česko-ukrajinskou) iniciativou Drony za Ukrajinu. Armáda vám jednou pošle super drony, podruhé jsou ale horší. To samé ovšem platí i u dobrovolníků, takže je dobré mít více zdrojů. Nejvíce nám v současnosti chybí operátoři dronů, protože to nemůže dělat hned každý.
Co je pro operátory dronů největším nebezpečím? Protivníkovy drony, dělostřelectvo nebo něco úplně jiného?
Za mě je největším nepřítelem radioelektronický průzkum. V Bachmutu například Rusové instalují na panelácích antény a snaží se zachytit, odkud vzlétáváme a kam se drony vrací. Samozřejmě na to reagujeme, ale v rámci bezpečnosti nemohu prozradit, jaké metody používáme.
Přesto se občas nepříteli podaří nás zaměřit. Například 14. dubna nás zaměřili a poslali na nás bezpilotní stroj. Dopadlo to díky bohu dobře – pár zranění a zničený úkryt, ale nic vážného.
Videa na sociálních sítích ukazují i vzdušné souboje mezi drony. Absolvoval jste nějaký? Trénujete nějak souboje proti nepřátelským dronům?
Máme na to speciální tým.
Jaké jsou nové trendy v nasazování dronů? Mění se taktika, případně se objevují nějaké prvky umělé inteligence – třeba autonomní navádění na cíl?
Dron je otevřená platforma a nápady by byly, ale největším nepřítelem je čas a lidé. Když se vracím z bojových misí, mám stovku nápadů, co vylepšit, ale když jsem na pozicích, tak pracuji a když mám volno, opravdu odpočívám a na inovace není čas. Zároveň musíte připravit zhruba 75 dronů pro další misi.
Používáme jednu inovaci - když není přímý zásah a nedojde k explozi, tak se to přepne do režimu mina a dojde k explozi například až za pět sekund. Rusové si myslí, že bezpilotní stroj je zlikvidován a on exploduje po čase. Umělou inteligenci používají obě strany, především v navádění.
Jak hodnotíte současnou situaci na frontě?
Problém je, že jim nedochází lidské zdroje. Na začátku války pro mě bylo opravdu zvláštní každý den zabít několik lidí, ale teď už je to mi jedno.