Článek
Pětašedesátiletého Avada al-Karního, proreformního profesora práv, zatkli v Saúdské Arábii už v září 2017. Stal se tak jednou z prvních obětí snahy potlačit disent ze strany tehdy nově jmenovaného korunního prince Muhammada bin Salmána.
Podle soudních dokumentů, které dostal k nahlédnutí britský deník The Guardian, teď muži hrozí trest smrti. Prokuratura mu ho navrhuje například za vytvoření účtu na Twitteru pod jeho vlastním jménem, na kterém vyjadřoval své názory, nebo za používání WhatsAppu či Telegramu. Formální rozsudek ale soud zatím nevynesl.
Zatímco saúdskoarabská média al-Karního vykreslují jako nebezpečného kazatele, ostatní disidenti ho považují za důležitého a uznávaného intelektuála se silnou popularitou právě na sociálních sítích: jen na Twitteru akademika sledovaly na dva miliony uživatelů.
Skupiny na ochranu lidských práv a saúdskoarabští disidenti žijící v exilu pak upozornili, že královské úřady až příliš tvrdě zasahují proti jednotlivcům, kteří jsou vnímáni jako kritici saúdské vlády.
„Al-Karního případ je součástí trendu, který v posledních letech pozorujeme. Narůstá počet učenců a akademiků, kteří čelí trestu smrti kvůli tweetování a vyjadřování svých názorů,“ řekla The Guardianu Jeed Basyouniová, která má v lidskoprávní organizaci Reprieve na starosti Blízký východ a severní Afriku.
Rekordní počet poprav
V Saúdské Arábii bylo za jeden den popraveno 81 lidí odsouzených mimo jiné za vraždu či terorismus.
Al-Karního případ totiž není ojedinělý. Doktorandka z univerzity v Leedsu a matka dvou dětí Salma al-Šeháb dostala loni čtyřiatřicetiletý trest za to, že na Twitteru sledovala a retweetovala disidenty a aktivisty. Další žena, Núra al-Kachtání, byla odsouzena k pětačtyřiceti letům vězení, taktéž za používání Twitteru.
Dokumenty, do kterých měl The Guardian možnost nahlédnout, ale ukazují, že používání sociálních sítí i jiných komunikačních platforem bylo v království kriminalizováno už od začátku vlády prince Muhammada v roce 2017.
Saúdoští Arabové investují do sociálních sítí
Saúdská vláda a státem kontrolovaní investoři navíc před nedávnem zvýšili svůj finanční podíl v amerických platformách, včetně Twitteru a Facebooku, a zábavních společnostech, jako je Disney.
Například princ al-Valíd bin Talál je druhým největším investorem Twitteru od doby, co platformu převzal Elon Musk. Sám bin Talál byl přitom v roce 2017 v Saúdské Arábii zadržen během takzvané protikorupční čistky. Propustili ho po třiaosmdesáti dnech poté, co dle svých slov uzavřel „porozumění“ s královstvím, jehož přesný obsah má zůstat „pouze mezi ním a vládou“.
Saúdskoarabský státní investiční fond, Public Investment Fund, pak samostatně zvýšil svůj podíl ve společnosti Meta, která právě Facebook a WhatsApp vlastní.
„Kdyby to nebylo tak děsivé, byla by to fraška. Království se snaží na mezinárodní scéně vytvořit dojem, že investuje do technologií, moderní infrastruktury, sportu a zábavy,“ vysvětlila Basyouniová.
„Zároveň je to ale neslučitelné s tím, co ve skutečnosti vidíme. Se všemi těmi případy, kdy státní zástupci pod vedením Muhammada bin Salmána volají po zabíjení lidí za jejich názory, tweety nebo rozhovory,“ doplnila s tím, že odsouzení bývají disidenti, kteří ale nejsou nijak nebezpeční ani nevyzývají ke svržení režimu.
Americké společnosti s velkým podílem saúdských investic na veřejné dotazy ohledně toho, jak Saúdská Arábie zachází s disentem nebo ohledně věznění jejich uživatelů, nereagovaly. Na žádost deníku The Guardian o komentář pak neodpověděla ani vláda v Rijádu.
