Článek
Smrt šestnáctileté Niky Šakaramiové se před dvěma lety stala symbolem protestů proti radikálně islamistickému režimu v Íránu.
Mladá Íránka zmizela poté, co na jedné z demonstrací zapálila svůj hidžáb za skandování hesla „smrt diktátorovi“, které odkazovalo k íránskému nejvyššímu vůdci Alímu Chamaneímu.
Cestou domů z centra Teheránu ji zadržely bezpečnostní složky. Při převozu do vazby jeden z policistů dívku sexuálně napadl a na místě se strhla rvačka, ve které Šakaramiová utrpěla smrtelná zranění.
Okolnosti incidentu, o kterém íránská vláda dlouho mlčela, nyní přiblížila britská veřejnoprávní stanice BBC, která získala dokument sepsaný bezpečnostními složkami.
„Zabili moji dceru“
Rodina se o dívce několik dní nedozvěděla. Blízcí jen sledovali, že ze sociálních sítí Instagram a Telegram zmizely účty jejich dcery, protože íránské bezpečnostní složky často po zadržených požadují, aby jim dali přístup ke svým účtům na sítích.
Marné pátrání v nemocnicích a na policejních stanicích trvalo deset dní a ukončilo ho až oznámení úřadů, že dívka zemřela. Podle nich mělo jít o sebevraždu.
Vláda následně na příbuzné Šakaramiové vyvíjela tlak, aby přiznali jinou příčinu smrti.
Matka dívky pro Radio Farda, perskou pobočku Rádia Svobodná Evropa, popsala, že čelila zastrašování. „Zabili moji dceru a teď mě vyhrožováním nutí do falešných přiznání,“ řekla.
Protesty za ženská práva v Íránu
Kvůli smrti ženy zatčené za nedodržení pravidel o nošení hidžábu v Íránu vypukly protesty. „Celý národ truchlí a cítí hněv,“ říká reportérka Golnaz Esfandiariová. Mohou demonstrace přimět režim k ústupkům?
Režim vůči ženám opět přitvrdil
Smrt dívky a zjevné snahy úřadů ji zakrýt vyvolaly mezi demonstranty na íránských protivládních protestech další vlnu odporu. Vyšetření její smrti požadovali lidé i na demonstracích jinde ve světě, například v Londýně.
Příběh Niky Šaharamiové je přitom velmi podobný tomu, co se stalo 22leté Kurdce Mahse Amíníové, kterou policie zadržela kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb. Tímto šátkem si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a ženy v Íránu ho musejí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.
Amíníová zemřela ve vazbě íránské mravnostní policie. Úřady tvrdí, že utrpěla infarkt, podle vyšetřování OSN ovšem zemřela na následky policejní brutality.
Smrt Amíníové pak zažehla demonstrace, které přerostly v největší manifestace proti autoritářskému režimu od islámské revoluce. Íránská vláda proti nim ovšem tvrdě zasáhla a podle nevládních organizací zemřelo přes 500 lidí.
Dalších téměř 20 tisíc bylo zatčeno. Mnozí následně skončili ve vězení, desítka lidí byla popravena.
Protesty, ze kterých íránský režim obviňoval Západ, po několika měsících utichly kvůli krvavému potlačení ze strany bezpečnostních sil.
Íránská mravnostní policie po nich omezila své aktivity a v prvních měsících se zdálo, že režim alespoň v této věci ustoupil a povinný šátek se stane minulostí. Loni v létě ale vláda obnovila mravnostní policii, která se má nyní zaměřit právě na nošení hidžábů.
Režim minulý týden v ulicích plně obnovil takzvané hidžábové hlídky, které mají na „mravnost“ žen dohlížet. Ty hned v prvních dnech zadržely mnoho žen a dívek.
