Článek
Dolní komora francouzského parlamentu odhlasovala, že šikana ve škole má být trestným činem, za který by hrozily až tři roky vězení. Podle poslanců je nutné společnost upozornit na závažnost útoků dětí na své vrstevníky, píše deník The Guardian.
Návrh zákona podpořil ministr školství Jean-Michel Blanquer z Macronovy strany La République En Marche!, který se domnívá, že by nová legislativa mohla pomoci k „prosazení hodnot republiky“. Podle Blanquera vysílá tento zákon společnosti jasnou zprávu: „Nikdy nedovolíme, aby byly zničeny životy našich dětí.“
Průzkumy odhalují, že šikanou si prošlo jedno z deseti francouzských dětí. Podle odborníků se tento odvěký problém změnil vlivem mobilních telefonů a sociálních sítí, které často způsobují veřejné zesměšnění a ponížení obětí.
Návrh zákona byl ve středu schválen dolní komorou parlamentu a poputuje do Senátu. Očekává se, že bude schválen v únoru. Francie se tak stane zemí s jedněmi z nejpřísnějších trestů za šikanu na světě.
Podle Erwana Balananta, bretaňského poslance za středovou stranu MoDem, který zákon připravil, jsou vysoké tresty za šikanu cestou „k zapojení celé společnosti“. Nová legislativa má zejména zvýšit povědomí o ničivých dopadech šikany, uvedl Balanant. Má přispívat ke vzdělávání společnosti v oblasti šikany a její prevence.
„Není to o tom, posílat děti do vězení,“ zdůraznil Balanant. „Pro nezletilé existuje soudní systém, který zohledňuje věk obviněného a jeho rozlišovací schopnosti,“ dodal s tím, že trestní zákony mohou pomoci nastavit „hodnotový systém společnosti“.
Trestný čin spočívající ve školní šikaně se má vztahovat na děti i dospělé na školách a univerzitách, zahrnuti mají být přitom nejen studenti, ale i veškerý školní personál. Hrozit by za něj měly až tři roky vězení a pokuty ve výši až 45 tisíc eur (přibližně 1 170 000 korun). Pokuta se přitom může vyšplhat až na 150 tisíc eur (přibližně 3 900 000 Kč), a to pokud by se oběť šikany rozhodla spáchat sebevraždu.
Podle poslanců by ale přijetí zákona nevyústilo v rozsáhlé odnímání svobody dětem. Riziko vězení a záznamu v trestním rejstříku by podle nich sloužilo zejména jako odstrašující prostředek. Zákon by měl s sebou kromě trestů přinášet také zvýšení prostředků na prevenci a vzdělávání.
Návrh zákona podpořila většina pravicových a středových politiků, zatímco někteří zástupci levice proti němu vystupovali. „Nejsme pro kriminalizaci nezletilých a zvyšování represe,“ uvedl socialistický poslanec Michèle Victory. Sabine Rubinová, poslankyně levicové strany La France Insoumise, zákon okomentovala slovy „iluzorní, demagogická, přehnaná reakce“.
Někteří poslanci pak vznesli otázky na efektivitu takového zákona. Šikanu jde ve Francii stíhat už na základě zákonů, které kriminalizují obtěžování, namítají odpůrci nového zákona.
Podle poslankyně Delphine Bagarryové, která byla zvolena za Macronovu středovou stranu, ale dnes už její součástí není, je vytvoření nového trestného činu neadekvátní reakcí na specifické mechanismy šikany, například na důležitou roli, v níž při šikaně vrstevníků selhávají skupiny. Zákon by mohl tím, že se dostane do centra pozornosti, oslabit další klíčové formy opatření, jako je odpovědnost ředitelů za potírání šikany, domnívá se Bagarryová.
Návrh zákona je reakcí na sérii tragických případů šikany, jež otřásly Francií v tomto roce. Jedním z nich byl příběh čtrnáctileté dívky, která se v říjnu rozhodla ukončit svůj život. Její matka uvedla, že dcera byla ve škole obětí rasisticky a homofobně motivované šikany.
Do společenských debat o šikaně se výrazně zapojuje také manželka prezidenta Macrona Brigitte, která dříve bývala učitelkou. Boj proti šikaně se stal středobodem její charitativní činnosti v Elysejském paláci už v roce 2017.
