Článek
Dlouho byl hlavním podezřelým Černobyl. Právě havárii sovětské jaderné elektrárny z roku 1986 považovali vědci léta za příčinu zvýšené radiace u divokých prasat ve střední Evropě. Nová studie vědců z Vídeňské technologické univerzity a hannoverské Leibnizovy univerzity ale přinesla jiný výsledek.
Jak píše BBC, výzkum rakouských a německých odborníků klade počátek zvýšené radiace hlouběji do minulosti. Konkrétně do 60. let k jaderným testům prováděným za studené války.
Jaderné mocnosti v tomto období provedly více jak dva tisíce jaderných testů. Z toho 500 testů se uskutečnilo v atmosféře, což vedlo k tomu, že se radioaktivní spad kvůli větru rozšířil po obrovské ploše a kontaminoval i půdu, jak informoval vědecký web Science.
K novému výzkumu vědci použili vzorky tkáně ze 48 divokých prasat, která žila v německé spolkové zemi Bavorsko. Zjistili, že na rozdíl od ostatních živočichů, u nichž úroveň radiace během let postupně klesala, tak u divokých prasat zůstala míra radiace stejná jako na počátku.
Za přítomnost radiace v těle těchto zvířat může radioaktivní prvek cesium, který se vsákl do země a kontaminoval jednu ze základních částí jídelníčku divočáků – jelení lanýže. Jde o typ lanýže, který je pro lidi jedovatý, ale zvířata ho běžně konzumují.
Vypouštění radioaktivní vody z Fukušimy vyvolává obavy u tamních rybářů
Vědci předpokládají, že v příštích letech nedojde k zásadní změně, protože radioaktivní spad z Černobylu se v budoucnu vsákne hlouběji do země a kontaminuje víc a víc lanýžů.
To může být problém pro rovnováhu bavorského lesního ekosystému. Radioaktivní divoká prasata se nedají lovit pro maso, a tak se nekontrolovatelně přemnožují.
Už před lety média rozsáhle informovala o podobné zkušenosti z Japonska. Po poškození jaderné elektrárny Fukušima kvůli zemětřesení a tsunami v roce 2011 okolní zamořenou oblast, které se lidé vyhýbají, ovládla právě divoká prasata.
