„Za každého Rusa nás padne pět.“ Ukrajinští vojáci o bojích na jižní frontě

Už víc než týden bojují ukrajinští vojáci v protiofenzívě v Chersonské oblasti, tedy regionu na jihu země, který Rusové dobyli už krátce po začátku únorové invaze. Ukrajinští velitelé z důvodu utajení zakázali reportérům návštěvu předních linií a informace o tom, jak situace vypadá, jsou často nejasné.

Deník The Washington Post přesto získal výpovědi zraněných ukrajinských vojáků, kteří boje na frontě popisují. Uvedli, že jim chybí hlavně dělostřelectvo potřebné k vytlačení ruských sil a uznali značně lepší technickou vybavenost ruské armády.

„Použili na nás všechno,“ popisuje Denys, 33letý ukrajinský voják, jehož jednotka se po dlouhém přívalu kazetových bomb, fosforové munice a minometné palbě stáhla z vesnice ovládané Rusy. „Kdo může přežít takový útok trvající pět hodin?“

Ruské bezpilotní letouny Orlan podle vojáků dokázaly odhalit ukrajinské pozice z více než kilometru nad zemí, což znamená, že jednotky nikdy neslyšely ani bzučení dronu sledujícího jejich pohyb. „Za každého jednoho jejich vojáka jsme my ztratili pět,“ říká Ihor, velitel jedné z čet zraněný při nárazu tanku.

Zranění vojáci také popisují, že ruské jednotky schované za betonovým opevněním, které vybudovaly, využívají velkorážní zbraně a tanky. Jejich radarové systémy dokážou automaticky detekovat Ukrajince mířící na projektily, což spouští vlnu dělostřelecké palby.

Ruské jednotky podle nich také skrze hackování sabotují operace ukrajinských dronů.

Oleksandr, bývalý stavební dělník, přišel minulý týden o ruku kvůli střelbě z minometu. Ruská dělostřelecká palba je podle něj intenzivní. „Celou dobu nás ostřelovali. Když my vypálíme třikrát, oni na oplátku vystřelí dvacetkrát,“ popisuje.

Ukrajinské síly tak podle výpovědí musí šetřit s municí a pečlivě ji přerozdělovat. Problém je, že i když vojáci vypálí, mají potíže trefit požadovaný cíl. „Když zadáte souřadnice, má to být přesné, ale není,“ říká Oleksandr s tím, že jeho vybavení pochází z roku 1989.

Hrozbu pro vojáky na frontě představovaly i každodenní věci jako telefonování domů. Ruské jednotky dokážou díky mobilním zařízením lokalizovat vojáky a podle nich každá taková akce vyvolala okamžitou palbu ruského dělostřelectva. „Když zapneme mobilní telefony nebo rádio, okamžitě dokážou rozpoznat, kde jsme,“ řekl Denys. „A pak začne střelba.“

Někteří z vojáků se i přes zranění chtějí vrátit na frontu. „Pokud je nezastavíme, budou naše lidi jen znásilňovat a vraždit, jako to dělali všude jinde,“ říká Oleksandrův 49letý spolubydlící z nemocnice. Ukrajinské ztráty jsou sice značné, ale strana vedoucí ofenzivu vždy ztratí více vojáků, míní.

Všichni zranění uvedli, že není jasné, kdy se podaří osvobodit Chersonskou oblast. Podle nich bude záležet také na dodávkách zbraní od spojenců.

Protiofenzivu Kyjev bez větších detailů oznámil na začátku minulého týdne. Postup ukrajinských jednotek v Chersonské oblasti je ale těžko odhadnutelný.

Ukrajina již několik týdnů vybízí obyvatele okupovaného jihu země, aby se v souvislosti s protiofenzivou připravili na evakuaci. Teď Kyjev hlásí dobytí několika vesnic.

Jeden z poradců prezidenta Volodymyra Zelenského zveřejnil o víkendu obrázek ukrajinské vlajky vlající ve vesnici Vysokopillja. „Ukrajinské vlajky se vracejí na místa, kde by měly být,“ řekl Zelenskyj ve video projevu.

Dosazená okupační správa v oblasti se snaží o oficiální připojení k Rusku, které má být po vzoru anektovaného Krymu schválené ve zinscenovaném referendu. V pondělním prohlášení uvedla, že kvůli zhoršené bezpečnostní situaci plán na uspořádání hlasování ale pozastavila.

Později své oznámení zase odvolala, i tak ale dodalo Ukrajincům optimismus a naznačilo, že protiofenziva přinejmenším způsobila mezi Rusy určitý zmatek, píše deník The Washington Post.

Britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že Rusko nadále ztrácí významné množství vojáků i vybavení, což bude mít trvalý dopad na efektivitu jeho sil v boji.