Článek
Novozélandští úředníci a vládní představitelé budou muset v rámci nového zákona upravit svou komunikaci s veřejností. Tamní poslanci se totiž rozhodli, že se rozloučí se složitým jazykem, který se často objevoval ve státních dokumentech, zákonech či memorandech, a nahradí ho jazykem prostým.
Úřednický jazyk by se díky tomu měl stát jednodušším a tím i přístupnějším pro všechny společenské skupiny.Vláda ho vnímá také jako nástroj, který rozšíří demokracii. Výhodou má být zejména pro ty, kteří mají angličtinu jako druhý jazyk, pro lidi s postižením nebo pro jedince s nižším dosaženým vzděláním.
Návrh zákona, který představila poslankyně Rachel Boyack, prošel ve středu v noci ve třetím čtení. „Lidé žijící na Novém Zélandu mají právo rozumět tomu, co po nich jejich vláda žádá a co jsou jejich práva,“ vysvětlila své pohnutky politička.
Pro některé členy parlamentu je však zákon kontroverzní a opozice se již nechala slyšet, že vyhraje-li příští rok volby, zruší ho. Podle opozičního poslance Simeona Browna prý zákon vytvoří nové vrstvy byrokracie v podobě „hlídačů prostého jazyka“.
„Policie, která bude hlídat užívání jednoduchého jazyka. Tím se stanou. Budou všem koukat přes rameno a kontrolovat,“ rozlítil se ve středu opoziční politik. Podporovatelé užívání prostého jazyka nicméně tvrdí, že zákon ušetří peníze a čas. Jasná komunikace je podle nich totiž základem fungující demokracie.
Během někdy až plamenné středeční debaty poslanci citovali umělce Williama Shakespearea nebo Geoffreyho Chaucera, a to jak při obraně zákona, tak i při jeho kritice.
„Nebojte se prostého jazyka,“ prohlásil během debaty poslanec Glen Bennett. „Každý z vás vzdělaných může stále používat honosná slova, kterými já nedisponuji, a nebude mi to vadit. Tento zákon je o tom mít jazyk, kterému každý rozumí.“
„Být, či nebýt, to je oč tu běží. Nicméně strana, která zastává ‚být‘, má 65 hlasů, a tak to tak pravděpodobně bude,“ pronesl zase poslanec Zelených Teanau Tuiono. Právě s podporou jeho strany, ke které se přidala také Maurská a Labouristická, byl zákon přijat.
Lingvisté však záležitost nevidí tak černobíle. Například podle lingvistky Andreey Caludeové totiž jazyk není objektivní představou reality.
„Prostý jazyk nechá menší prostor pro manévrování, není to však automatická cesta k transparentnosti. Nemyslím si, že prostý jazyk dokáže tento problém vyřešit. Dokud budou lidé kreativní a inovativní, tak si myslím, že najdou způsoby, jak překážky obejít,“ informovala odbornice.
