Článek
Biodiverzitní summit COP16 v kolumbijském Cali skončil s rozporuplnými závěry. Během dvou týdnů jednání se státy z celého světa sice dohodly na některých zásadních posunech ve strategii, jak chránit světovou biodiverzitu, na konci se ale jednání zasekla a některá témata se ani nestihla dostat na stůl.
Hlavním posláním summitu bylo shodnout se na konkrétních postupech a cestách, jak dosáhnout cílů vytyčených na biodiverzitní konferenci v Montrealu v roce 2022.
Tam se státy mimo jiné dohodly, že do roku 2030 zajistí, aby 30 % oceánů a pevniny (těch nejzachovalejších ekosystémů) mělo alespoň nějakou formu ochrany.
Dalším důležitým závěrem předchozí konference byla shoda 200 zemí na financování projektů pro ochranu biodiverzity v chudších zemích bohatšími státy s cílem přispívat na ně od roku 2025 nejméně 20 miliardami dolarů ročně.
Genetické dědictví má dostat svou cenu
Jedna z nejočekávanějších dohod, které byly tento měsíc v Cali i úspěšně uzavřeny, se týká kompenzací za biologické genetické informace.
Tento návrh zahrnoval vytvoření nového „Cali Fondu“, kam budou přispívat zejména farmaceutické a kosmetické společnosti, které profitují z genetických informací získaných v divoké přírodě, těm zemím, ze kterých je získaly, přičemž dané státy mají tyto finance použít na obnovu přírody.
„Dejme tomu, že farmaceutická firma najde nový přípravek díky genetické informaci z divoké rostliny, která se vyskytuje někde v pralese. Stát, kde se prales rozkládá, by pak měl dostat podíl ze zisku. Zemím se musí vyplatit, aby se staraly o svoji divočinu, flóru či faunu v ní,“ vysvětlil hlavní myšlenku návrhu na svém profilu na sociální síti X environmentální expert Vojtěch Kotecký.
Návrh na summitu podle serveru Politico údajně „málem neprošel“ poté, co Indie na poslední chvíli navrhla změny, které se nelíbily Švýcarsku. Po 11 hodinách bylo ale v sobotu ráno dohody nakonec dosaženo.
Příspěvky do fondu nejsou nijak vymahatelné a je na členských zemích, jak dohodu zahrnou do svého práva, podle britského deníku The Guardian se přesto odhaduje, že do něj přiteče až miliarda liber ročně.
Domorodé národy se budou víc podílet na ochraně
Další z důležitějších stvrzených dohod je vytvoření trvalého orgánu při OSN, v jehož rámci dostanou zástupci takzvaných domorodých národů šanci více se podílet na vyjednávání o ochraně přírody.
Hlavním cílem tohoto bodu je zajistit, aby do plánů na ochranu přírody v konkrétních oblastech promluvili i lidé, kteří v nich žijí. Nadnárodní plány pro ochranu často velmi rozmanitých ekosystémů mají být díky novému orgánu OSN obohacovány o tradiční znalosti místních domorodců.
V reálu zástupci domorodých národů sice organizují neformální pracovní skupiny zasahující do vyjednávání OSN už řadu let. „Nyní ale tyto skupiny dostávají stálé zastoupení, takže možnost zasáhnout do vyjednávání už pro ně není podmíněna dobrou vůlí vlád států,“ přiblížil význam dohody The Guardian.
Jak se bude platit a kontrolovat ochrana?
Bez výsledku nakonec skončilo jednání o způsobu, jak se má dosáhnout toho, aby od příštího roku bohaté země platily zmiňovaných 20 miliard dolarů ročně chudším zemím na ochranu (skoro žádná země přitom zatím nedává svůj celý „férový“ podíl).
Otázka se dostala na program až v poslední den jednání, ale nebyla zodpovězena i přesto, že se zasedání protáhlo až do sobotního rána. V ranních hodinách podle médií delegace z mnoha zemí začaly sál opouštět a nakonec už přítomných nebylo dost na to, aby šlo cokoliv odhlasovat.
Hodně vyjednavačů (zejména z rozvojových zemí) údajně odjíždělo rovnou na letiště s tím, že si nemají z čeho zaplatit přebukování letenek.
Konference tak byla ukončena pozdě a předčasně zároveň.
Samotné neschválení jednotného plánu na přispívání na ochranu sice nebylo překvapivé, protože řada aktérů, včetně například EU, svůj nesouhlas s návrhem avizovala už dopředu, kvůli táhlým dohadům se ale summit vůbec nestihl zabývat i některými dalšími body.
Selhalo například i jednání o tom, jak má vypadat kontrolní a monitorovací proces plnění hlavních cílů vytyčených před dvěma lety v Montrealu, a několik dalších důležitých bodů programu.
Biodiverzitní konference se konají jednou za dva roky. Další pokroky tak můžeme čekat až v roce 2026, kdy se summit má odehrát v Arménii.
