Za agresorem na převýchovu. Rusko z Ukrajiny odvezlo přes 300 tisíc dětí

Od začátku invaze bylo na ruské území „evakuováno“ 307 423 dětí, informovaly nedávno ruské úřady. Příběh o jejich „záchraně“ ale příliš ovací nesklidil. Naopak se prohlubují vážné obavy z toho, do jaké míry jsou přesuny ukrajinských nezletilých do Ruska dobrovolné.

Takové obavy mají pevný základ. Už na konci dubna se šířily zprávy o tom, že Rusové odvlekli do Taganrogu, ruského přístavního města u Azovského moře, přes sto tisíc dětí. Mluvil o tom ostatně i ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja, který podotkl, že šlo převážně o nezletilé z Mariupolu. Právě z Doněcké a Luhanské oblasti, jež jsou válkou zasažené momentálně nejvíce, má pocházet většina přesunutých dětí.

Odvlečení nezletilých Ukrajinců do Ruska je jedna část – co je ale čeká? Před dvěma měsíci upozornila tehdejší ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová na to, že ruské úřady už připravují změnu zákonů, aby urychlily proces adopce dětí. Včetně těch, které rodiče či příbuzné na Ukrajině mají, což je v rozporu hned s několika mezinárodními úmluvami.

Ruská strana se snahou o umístění přesunutých dětí do rodin v Rusku netají. Tamní zpravodajský web Info24 citoval zmocněnkyni pro dětská práva Marii Lvovovou-Bělovovou: „Pan prezident poznamenal, že pokud zjistíme, že dítě nečeká na umístění do rodiny na území Ukrajiny, musíme mu pak dát možnost umístění do rodin našich občanů.“

Mnoho konkrétních zkušeností podle Ruska „evakuovaných“ a dle Západu i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského „unesených“ dětí se do médií nedostalo. O to větší pozornost na sebe strhla dvanáctiletá Kira, dcera Jevhena Obedinského, bývalého kapitána ukrajinského národního týmu vodních pólistů. Toho v březnu při obléhání Mariupolu zastřelil ruský sniper – z Kiry udělal sirotka, její matka zemřela jen pár týdnů po porodu. Dívce tedy zbyl jen dědeček Oleksandr z otcovy strany.

Po smrti Jevhena ztratil Oleksandr se svou vnučkou kontakt. Po několika týdnech se mu však ozvala prostřednictvím videohovoru – z doněcké nemocnice. „Byla na nemocničním lůžku, na obličeji, kolem uší i na nohách měla rány od střepin, jinak se zdála být v pořádku. Tolik se mi ulevilo. Řekla mi ale, že je v Doněcku (…) a že ji odvezou do města v Rusku,“ uvedl podle listu The Guardian Kiřin dědeček.

Dívka mu vysvětlila, jak ke zranění přišla. S přítelkyní Jevhena se po jeho úmrtí rozhodly, že musí z Mariupolu zmizet. Proto se i s dalšími lidmi vydaly na pochod z města – měly za sebou asi dvoudenní cestu pěšky, když se dostaly k minovému poli. Malého chlapce ze skupiny jedna z min zabila, Kiru zranila. Krvácející ji pak ruští vojáci dostali do nemocnice a dovolili jí zkontaktovat dědečka. A to s tím, že ji později pošlou do Ruska, kde bude mít nový domov.

Nakonec se ale díky úsilí Oleksandra, humanitárních organizací i zapojených vyjednavačů podařilo dívku dostat z ruského zajetí. S dědečkem se Kira shledala v kyjevské nemocnici po více než měsíci od chvíle, kdy se viděli naposledy.

V polovině června apelovala Organizace spojených národů na to, že by ukrajinské děti neměly jít v Rusku k adopci. „Opakujeme, že by nikdy, a to ani v Ruské federaci, nemělo dojít k osvojení dítěte během mimořádných událostí, či těsně po nich,“ uvedl Asfhan Khan z Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF).

Takoví nezletilí by neměli být označeni za sirotky. „Každé rozhodnutí přesunout jakékoliv dítě musí být v jeho nejlepším zájmu a každý přesun musí být dobrovolný. Rodiče pak (úřadům) musí poskytnout informovaný souhlas,“ popsal zpravodajské stanici France24 proces Khan, který vede kancelář UNICEF v Evropě a Střední Asii.

OSN ostatně před nucenými adopcemi varovala už na začátku března. Ukrajinská ombudsmanka Denisovová později poukázala na to, že ačkoliv Rusko tvrdí, že na své území přesouvá z Mariupolu pouze sirotky, „všechny osiřelé děti byly z příslušných zařízení v Mariupolu evakuovány už v prvních dvou dnech války“. Tedy ke konci února.

Ruská zmocněnkyně Lvovová-Bělovová to, že by k osvojení ruské úřady dávaly i neosiřelé děti, nepřímo vyloučila už v polovině dubna. Podle ruského serveru Info24 totiž v rámci projevu na Všeruském fóru s podtitulem „Žít a být vychováván v rodině“ uvedla, že před umožněním adopce dítěte je potřeba prověřit, že nemá žádné žijící příbuzné.

Právě Lvovovou-Bělovovou nicméně Ukrajina obvinila z toho, že zosnovala únos více než dvou tisíc zranitelných dětí, jež měli ruští vojáci násilím přesunout z Luhanské a Doněcké oblasti do Ruska. Proti ruské zmocněnkyni pro dětská práva se zvedá kritika i v zahraničí: Například Britové ji zahrnuli na sankční listinu, kterou zveřejnili minulý týden. Sankce jsou namířené proti těm, kteří „mají co do činění s barbarským zacházením s dětmi na Ukrajině“.

„Dnes cílíme na původce a pachatele Putinovy války, kteří Ukrajině přivodili nevýslovné utrpení včetně nucených přesunů a adopcí dětí. Neúnavně budeme dál bránit demokracii a svobodu a vyvíjet tlak na Putina, dokud Ukrajina nezvítězí,“ shrnula podle The Guardian britská ministryně zahraničních věcí Liz Trussová.