Článek
Novým prezidentem západoafrického Senegalu se stane Bassirou Diomaye Faye, kterého veřejnost ještě před pár lety vůbec neznala.
Podle předběžných výsledků získal bezmála 54 procent hlasů, zatímco jeho hlavní soupeř a vládní kandidát Amadou Ba měl po sečtení 90 % okrsků jen 32 procent, uvádí agentura Reuters.
K nečekané výhře mu už pogratuloval nejen Ba, ale i končící prezident Macky Sall.
Faye, který v pondělí oslavil 44. narozeniny, se stane nejmladším prezidentem v historii země a nejmladším ve volbách zvoleným lídrem v regionu západní Afriky, podotýká americký deník The New York Times.
Kandidát změny
U voličů Faye uspěl příslibem, že prosadí zásadní reformy a zlepší především situaci v zemi početně zastoupené mladé generace.
Pro vysvětlení: lidé mladší 25 let tvoří v zemi přes 60 procent populace, podle dat Afrobarometru jsou přitom tři z 10 Senegalců mezi 18 až 35 lety bez práce, zmiňuje zpravodajský server Al-Džazíra.
Původní profesí daňový úředník se tak v rámci předvolebního programu vyslovil pro vymýcení korupce, projednání smluv s ropnými a plynárenskými společnostmi, ale i pro omezení prezidentských pravomocí či větší nezávislost justice. Ke všemu slíbil i reformu vlastnictví půdy a oproštění se od na Francii navázané měny CFA.
Co se novému lídrovi nakonec podaří prosadit, je otázkou, říká pro Seznam Zprávy Bohumil Doboš, politický geograf z Fakulty sociálních věd UK. „Nikdy nezastával žádnou volenou veřejnou funkci, takže je těžké odhadnout, jaké ekonomické reformy se mu podaří prosadit… Strana, která ho podporovala, navíc nemá většinu v parlamentu,“ vysvětluje.
Uvádí ale jeden příklad, který podle něj bude těžké prosadit - oproštění se od měny. „Vyvázání z CFA bude problematické, protože jde o měnu, která je vázaná na více států. Faye uvažuje nad tím, že by vznikla nová západoafrická měna, což by bylo vzhledem k nestabilitě asi dost problematické, nebo o zavedení nové senegalské měny. Je otázkou, zda se to může vůbec povést,“ popisuje.
Odložené volby
Senegalský prezident oznámil na začátku února návrh zákona, který měl přeložit prezidentskou volbu z 25. února na 25. srpna 2024. Proti nečekanému rozhodnutí se vydali protestovat lidé do ulic.
Plán B
I přes velkolepý úspěch ale Faye horkým kandidátem na prezidenta od začátku nebyl. Naproti tomu jeho blízký spolupracovník z daňového úřadu a zakladatel opoziční strany PASTEF Ousmane Sonko ano.
Právě on v posledních letech sváděl ostrý boj o moc s prezidentem Macky Sallem, který již po dvou funkčních obdobích nemohl kandidovat. Jeho hlas a vyjadřování odporu vůči vládě, kterou označoval za zkorumpovanou, dokázal dostal do ulic tisíce lidí.
Když byl ale v roce 2021 obviněn ze znásilnění a později i dalších trestných činů, včetně zosnování povstání, zvolil za svého nástupce již tehdy ve straně prominentního Fayeho.
I on se ale dostal do vězení poté, co byl v dubnu 2023 obviněn z pohrdání soudem a hanobení soudců, což ale popřel. Na rozdíl od Sonkoa mu ale nebylo zakázáno kandidovat ve volbách.
Když se oba po březnové amnestii dostali na svobodu, Faye se stal nezávislým kandidátem s podporou opozice. Na přesvědčení voličů měl jen pár dnů.
„Propuštění neprobíhalo zcela standardně, ale nakonec vlastně administrativa připustila, že v případě Fayeho šlo o politicky motivovaný krok. Ustoupila tak nátlaku pořádaných demonstrací i tomu, na co poukazovaly zahraniční neziskové organizace - že zadržení neprobíhalo úplně transparentně,“ vysvětluje dále politický geograf Doboš.
Sonko následně několikrát veřejně deklaroval, že dát hlas Fayemu je jako volit jeho. „Diomaye je Sonko,“ stálo na všudypřítomných plakátech s mladistvými rozzářenými tvářemi obou mužů, přibližuje NYT.
Jak udržet demokracii?
Výsledek voleb představuje podle experta FSV zásadní poznatek: „(Senegalští lídři) se přihlásili k tomu, že budou dál udržovat politické procesy. V tom je Senegal jedinečný a je dobré, že se nebudou pokoušet systém bořit, což jsme viděli ve státech tohoto regionu poslední dobou téměř všude.“
Kroky končící vlády přitom v posledních měsících ukazovaly, že by se nad tamní demokracií, jednou z mála v regionu, mohla stahovat mračna. Nevoli vzbudilo rozhodnutí prezidenta Macky Salla, který na začátku února předložil návrh zákona pro přeložení prezidentských voleb z 25. února na 25. srpna 2024. Tématu jsme se věnovali v článku zde.
Jak se Senegalu podařilo demokracii udržet? Podle Doboše hraje zásadní roli několik faktorů - instituce, které jsou tradičně funkční již od 19. století, profesionální armáda a „štěstí na první lídry, kteří budovali stát k jeho funkčnosti, a ne posilování osobních vazeb“.
„První prezident pocházel z menšinové etnické skupiny, takže prosazoval poměrně více konsenzuální formu vládnutí právě proto, aby se udržel u moci… Existuje zde také hrdost mezi lidmi, že jsou jiní než zbytek regionu, která je dělá výjimečné, že tamní procesy fungují a politika je inkluzivní,“ uzavírá.
