Hlavní obsah

Z války se vrací jako vyměnění. Ukrajinské rodiny drtí domácí násilí

Foto: Profimedia.cz

Ukrajinský voják se loučí na nádraží v Kramatorsku. Někteří se z bojů vrací s traumaty, která se pak projevují doma (ilustrační snímek).

Na Ukrajině přibývá případů domácího násilí. Podle odborníků k tomu přispívá návrat traumatizovaných vojáků z fronty i neustálý stres a ekonomické nejistoty, se kterými se Ukrajinci už třetí rok vyrovnávají.

Článek

Vystudoval vysokou školu, byl velmi laskavý a choval se hezky ke své přítelkyni i matce. Když se vrátil z válečné fronty, kam odešel svou zemi bránit před ruskou agresí, byl jako vyměněný.

„Začal se hodně rozčilovat, poslouchat rockovou hudbu a hádat se se svou přítelkyní. Když se jeho matka pokusila zasáhnout, surově ji zbil,“ popisuje sociální pracovnice Lubov Nedorizová, která v květnu zasahovala v případu třicetiletého muže, který se nedávno vrátil z bojiště v Charkovské oblasti.

Příběh, jejž odvyprávěla novinářům britského deníku The Guardian, ilustruje jednu z výzev, kterým ukrajinská společnost čelí, zatímco ozbrojené složky už třetí rok zemi brání proti ruské přesile.

„Ukrajinská společnost měla své problémy už předtím. Stejně jako ostatní země se vzpamatovávala z pandemie covidu, kdy úroveň genderově podmíněného násilí celosvětově vzrostla. S příchodem ruské invaze ale všechny sociální problémy zesílily a výrazně se zhoršily,“ popisuje pro Seznam Zprávy ukrajinská odbornice na genderovou problematiku Galyna Kotliuková, která v současné době působí v Nadaci Heinricha Bölla.

Ukrajina zaznamenala v posledních letech výrazný nárůst případů domácího násilí. Počet registrovaných případů vzrostl mezi lety 2022 a 2023 o 20 %, oznámilo tamní ministerstvo vnitra. Další nárůst se očekává i letos vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících počet stížností na domácí násilí, které byly registrovány jako trestné činy, stoupl o 56 %.

Domácí násilí v Rusku

Válka a s ní spojené psychické či ekonomické problémy přispívají k rozšíření domácího násilí v ruské společnosti. Země přitom dlouhodobě čelí kritice, že oběti dostatečně nechrání a pro případy nemá konkrétní zákon.

Skutečný rozsah domácího násilí je ovšem pravděpodobně daleko vyšší, jelikož mnoho případů nikdo nenahlásí. Nutno ovšem podotknout, že situace na Ukrajině není ani zdaleka tak vážná jako situace v sousedním Rusku, kde se už před válkou každá pátá žena každoročně setkala s domácím násilím.

Podle expertů je nárůst vedlejším produktem války, která ve společnosti rozdmýchává násilí. Může za to několik faktorů, mezi nimi zvýšený stres, trauma vyvolané válkou, ale i ekonomická nestabilita, nezaměstnanost, ztráta domova a vysídlení.

„V kontextu konfliktu nebo války je bohužel pravda, že ženy a dívky vždy platí vyšší cenu,“ okomentoval situaci na Ukrajině Massimo Diana z Populačního fondu OSN (UNFPA), který monitoruje genderově podmíněné násilí.

Přeživšími případů domácího násilí jsou v drtivé většině ženy. Mezi nejvíce ohrožené skupiny pak patří ženy z vnitřně vysídlených rodin a ty, jejichž partneři vykonávají vojenskou službu.

U první zmíněné skupiny hrají roli provizorní podmínky, ve kterých často žijí rodiny, jež byly nuceny opustit své domovy.

Podle Kotliukové se mnohé z nich musí tísnit v jednom pokoji, kde nemají dostatek osobního prostoru, což může přispívat ke vzniku konfliktů a  vyústit v genderově podmíněné násilí, ať už psychické, či fyzické. Pro ženy, které žijí s násilnými partnery, je také kvůli ekonomické tísni složitější je opustit.

Z bojiště se vrací úplně odlišní

Říjnová analýza organizace CARE, která bojuje proti chudobě a sociální nespravedlnosti, potvrdila, že v rodinách, kde muž sloužil v ozbrojených složkách, přibylo případů psychologického, emocionálního i fyzického týrání.

Sexuální násilí na Ukrajině

„Věříme, že jde o systematický problém a ruští vojáci se takto chovají účelově. Nejde jen o pár mužů, kteří se rozhodli tento čin spáchat. Velitelé o tom často vědí a my máme za to, že v některých případech jim to dokonce nařizují,“ uvedla k problematice sexuálního násilí na Ukrajině Jaryna Voloshyn z ukrajinské organizace Jurfem.

„Lidé, kteří se vrátí z bojiště, jsou zcela pozměnění,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytička Olena Suslová z ukrajinské nevládní organizace Ženské informační poradenské centrum. „Traumatická situace lidi mění. U těch, kteří zůstávají na Ukrajině, pozorujeme, že i drobnost může spustit nečekanou reakci,“ dodává.

Jedna z žen, se kterou před časem mluvili novináři časopisu Time, popsala, že válka z jejího „perfektního manžela“, s nímž žila 16 let, „udělala monstrum“. Svěřila se s tím, že po návratu z fronty se u něj objevily násilné sklony.

Podle psycholožky Oleny Kuznietsové, která působí v Charkově, se muži často „vracejí z fronty traumatizovaní a vybíjejí si to na svých rodinách“. Psychické problémy jsou u nich mnohdy nediagnostikované, jelikož řada z nich stále vnímá žádost o pomoc jako projev slabosti, tvrdí.

Psycholožka Vilena Kitová, která pracuje s ukrajinskými vojáky i oběťmi domácího násilí, pro časopis Time uvedla, že mužům na frontě hrozí vysoké riziko vzniku posttraumatické stresové poruchy a dalších nežádoucích symptomů, například flashbacků.

K nárůstu domácího násilí podle ní přispívá také alkohol, který někteří veteráni volí jako způsob, jak se s traumatem vyrovnat.

Kitová připomíná, že takovou situaci Ukrajina zažila už v roce 2014, kdy s sebou návrat vojáků z donbaského bojiště přinesl vlnu domácího násilí. Podobný scénář by se podle ní mohl opakovat i po skončení právě probíhající války. „To nejhorší nás teprve čeká,“ odhadla psycholožka.

Nechtějí si stěžovat na vojáky-hrdiny

Podle odborníků a sociálních pracovníků tkví problém také v tom, že se přeživší domácího násilí často zdráhají o svých zkušenostech mluvit. A to zejména, pokud se pachateli domácího násilí stali muži, kteří slouží v armádě.

Postavení žen ve společnosti se s válkou mění

Ukrajinky si během války vybudovaly ve společnosti velmi výrazné postavení, a to navzdory silné patriarchální tradici. Je otázka, zda to vydrží i v dobách míru, říká pro Seznam Zprávy odbornice na postavení žen v armádě.

O pozici žen v ukrajinské armádě:

„Všímáme si toho, že ženy si méně často stěžují, pokud se (domácí násilí) týká válečných veteránů,“ uvedla pro The Guardian Ivanna Kovalčuková, která se věnuje genderově podmíněnému násilí na Ukrajině v rámci Mezinárodního zdravotnického sboru.

„Některé se dokonce omlouvají, pokud tak učiní, protože mají pocit, že to možná není vhodná doba nebo že jejich osobní situace není srovnatelná s válkou, kterou země zažívá,“ dodává.

Podle výzkumnice Kotliukové ženy stojí před dilematem, zda se s domácím násilím svěřit, jelikož nechtějí svými výpověďmi kompromitovat pověst hrdinů, kterou si ukrajinští vojáci bránící zemi před ruskou agresí vybudovali. Obávají se také stigmatizace.

„Lidé často nevědí, s kým ani jak o tom mluvit. Nejsou si jisti, zda jim budou ostatní důvěřovat,“ popisuje Suslová další výzvy v návaznosti na konverzace s ukrajinskou mládeží, pro které její organizace pořádá školení.

Většina odborníků se shoduje na tom, že Ukrajina jde v potírání genderově podmíněného násilí správnou cestou, do budoucna by měla ale své aktivity posílit. Kromě informačních osvětových kampaní mluví například o zajištění dostatečné psychologické péče pro veterány, kteří se zotavují z válečného traumatu a snaží se opět začlenit do společnosti.

Doporučované