Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vietnamská realitní magnátka Truong My Lan bojuje o život. Doslova. Odvolací soud jí v úterý potvrdil trest smrti za zpronevěru v případu, o němž se píše jako o jednom z největších podvodů v dějinách.
Popravy nebývají ve Vietnamu vykonávané ihned. Zákony komunistické země naopak dovolují trest zmírnit na doživotí, pokud Truong vrátí 75 procent z peněz, které ukradla, píše agentura AP. To v daném případě znamená najít v přepočtu 299 miliard korun.
Magnátka podle vietnamské justice tajně ovládala Sajgonskou komerční banku (SCB), pátého největšího poskytovatele půjček v zemi. Během deseti let si prostřednictvím sítě společností sama od banky napůjčovala stovky miliard, víc než čtvrtinu podle obžaloby zpronevěřila.
Vietnamská centrální banka podle BBC údajně utratila další miliardy dolarů, aby zabránila panice na bankovním trhu, když všechno prasklo.
Během procesu Truong projevila lítost, ale marně. Odvolací soud neviděl ke zmírnění předchozího verdiktu důvod, i když trest smrti pro ženu za nenásilné trestné činy je ve Vietnamu neobvyklý.
Vietnam a trest smrti
Statistiky o trestu smrti jsou ve Vietnamu státním tajemstvím. Mezinárodní nevládní organizace Amnesty International (AI), která každoročně zveřejňuje velkou zprávu o trestech smrti ve státech celého světa, tak spoléhá zejména na informace od právníků a příbuzných trestanců.
Za rok 2023 AI napočítala 122 vynesených rozsudků smrti s tím, že ve vězeních čeká na popravu přes 1200 lidí. Vietnam málokdy o vykonání hrdelního trestu informuje odsouzené s předstihem.
Trest smrti ve Vietnamu hrozí za 14 různých zločinů, obvykle se uděluje za vraždu nebo obchod s drogami.
Její právníci během procesu argumentovali i tím, že podnikatelka dokáže peníze spíš vrátit, pokud bude odsouzena na doživotí než v situaci, kdy bude hledat kupce svého majetku z cely smrti.
„Celková hodnota jejích holdingů přesahuje požadovanou kompenzační sumu,“ řekl britské stanici advokát Nguyen Huy Thiep ještě před potvrzením odsuzujícího verdiktu.
Truong vlastní luxusní nemovitosti v Ho Či Minově Městě (Sajgonu), které může teoreticky prodat velmi rychle. Další peníze má v akciích nebo podílech ve velkých realitních projektech. Pomoc prý hledá také u svých přátel, kteří by jí mohli půjčit.
Ze stánku na tržišti k vietnamské ikoně
Truong My Lan před svým loňským zatčením platila za obchodní ikonu. Jak píše agentura Bloomberg, vietnamská smetánka jí přezdívala madam Lan. Narodila se v roce 1956 a kariéru zahájila v 80. letech, kdy na tržišti v Ho Či Minově Městě pomáhala své čínské matce na stánku prodávat kosmetiku.
Byla to doba, kdy se Vietnam měnil. Krátce po krvavé válce a sjednocení pod komunistickou vládou byla země ekonomicky v troskách, mezinárodně izolovaná a závislá na Sovětském svazu.
V roce 1986 ale tamní diktatura provedla sérii protržních reforem, což vedlo k obrovskému rozmachu soukromého kapitálu. Ve stejné době se ale ve Vietnamu začalo dařit také korupci až tak, že úplatky přijímali i učitelé, aby dětem dávali lepší známky.
Truong spolu se svým hongkongským manželem Ericem Chu založila firmu Van Thinh Phat a rychle bohatla. Klenotem jejího impéria se stal luxusní Reverie Saigon Hotel, který stojí nedaleko od zatuchlého tržiště, kde magnátka začínala. Patří jí i další kancelářské budovy a hotely, kde se platí tisíce dolarů za noc.
Tržiště Ben Tranh, kde odsouzená magnátka prodávala s matkou kosmetiku. Snímek z roku 2023.
Není jasné, jak vysoko do hierarchie vietnamských komunistů sahaly její kontakty a jak blízké její vztahy byly. Všechny pozemky ve Vietnamu ale oficiálně patří státu a přístup k nim vyžaduje dobré osobní vztahy se státními úředníky.
S tím, jak Truong vybudovala realitní impérium, se stala i klíčovým hráčem ve vietnamském finančním světě. V roce 2011 dojednala spojení zmíněné SCB s dalšími dvěma bankami a vše dohodla s tamní centrální bankou.
Vietnamské zákony sice nedovolují jednotlivcům v jakékoli bance vlastnit víc než pět procent akcií, ale Truong podle obžaloby prostřednictvím skořápkových společností a nastrčených spolupracovníků kontrolovala asi 90 procent SCB. Díky tomu z ní mohla vyvádět peníze.
Otázka je, proč jí to procházelo tak dlouho. „Jsem zmatený,“ poznamenal pro BBC už v dubnu, kdy Truong odsoudil soud první instance, Le Hong Hiep, který se zabývá Vietnamem na Yusof Ishak Institute v Singapuru.
„Nebylo to žádné tajemství. Na trhu se dobře vědělo, že Truong My Lan a její skupina Van Thinh Phat využívali SCB jako prasátko k financování obrovských realitních akvizic na nejprestižnějších adresách,“ vysvětlil analytik. SCB podle něj není jediná banka, kterou někdo takhle zneužívá, a tak prý vláda mohla ztratit přehled.
Dědictví vietnamské války
Agent Orange, zaminované území, navždy pohřešovaní členové rodiny a nevyléčená traumata. I když Vietnam válku oficiálně vyhrál, o její ceně ví své, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy světově uznávaná vietnamská spisovatelka.
Truong se během let netajila svým okázalým způsobem života – oproti tomu během procesu se snažila působit skromně. Byla oblíbenou filantropkou a pravidelnou součástí podnikatelských delegací do Číny.
Protikorupční tažení
Podle Bloombergu bylo možné první náznaky, že se dostala do potíží, spatřit v roce 2005. Tehdy vedla soudní spor s prominentním indonéským byznysmenem a o několik let později její jméno figurovalo v jedné korupční kauze, i když veřejně se neobjevily informace, že by ji úřady kvůli tomu nějak popotahovaly.
Zhruba ve stejné době se generálním tajemníkem Komunistické strany Vietnamu stal Nguyen Phu Trong, který letos zemřel. Jeho programem se stal rozsáhlý boj s korupcí a zesílil ho v roce 2016, kdy odstavil tehdejšího premiéra vstřícného vůči byznysu.
Oběťmi Nguyenova tažení se během let stali dva prezidenti, dva vicepremiéři a stovky dalších státních úředníků. V roce 2022 se komunisté zaměřili i na realitní trh. Než byla v srpnu zatčena Truong, skončilo ve vazbě několik dalších lidí z oboru.
Bývalý americký diplomat David Brown, který dlouhá léta sloužil ve Vietnamu, za pádem realitní magnátky vidí snahy hanojského vedení podmanit si byznys v jihovietnamské metropoli. Ho Či Minovo Město platilo vždy za ekonomický motor země a tamní podnikatelé byli prý vždy tak trochu mimo kontrolu.
„Až do roku 2016 nechávala strana v Hanoji toto místo řídit tuto čínsko-vietnamskou mafii. Dělali všechno, co by měli lokální komunističtí vůdci dělat, ale zároveň dojili město a získávali podstatnou část peněz, které se tam vydělávaly,“ řekl Brown britské stanici.
Už zmíněný analytik Le Hong Hiep ale upozorňuje, že vietnamské vedení to nemůže s tažením proti korupcí přehánět, aby neohrozilo samotný režim. „Jejich model růstu je příliš dlouho závislý na korupci. Korupce je mazivem, které udržuje stroje v pohybu. Pokud nebude mazivo, věci už nemusí fungovat,“ vysvětlil pro BBC.
Zahraniční byznys v bezpečí
Vietnam si během let polepšil v indexu vnímání korupce zpracovávaném organizací Transparency International. Každá třetí firma, která tam obchoduje, ale zároveň podle výroční zprávy americké agentury pro mezinárodní rozvoj přiznává, že musela zaplatit „neformální poplatky“.
Zahraniční byznysmeni citovaní Bloombergem uznávají, že podnikat ve Vietnamu je složité. Zároveň si ale všímají, že na rozdíl třeba od Číny si tamní vedení dává pozor, aby investory z ciziny neodradilo. Dohody tak zůstávají v platnosti, i když „vietnamští přátelé“ zahraničních investorů už nejsou ve funkci.
Dobře to dokresluje historka, o kterou se s agenturou podělil šéf Obchodní rady USA-ASEAN Ted Osius. Když v březnu kvůli „porušení regulací“ náhle rezignoval jeden z vietnamských prezidentů, čekal on a delegace byznysmenů z předních firem, jako jsou Meta, Boeing a Coca-Cola, na schůzku s premiérem.
Vůbec netušili, jestli přijde. Za pár minut dorazil i s deseti ministry. A jednání proběhlo podle očekávání. „Vzkaz byl úplně jasný. Děje se sice tahle politika, ale byznys pokračuje jako obvykle,“ řekl Osius.
