Z teroru v Istanbulu viní Turci kurdské separatisty, ale i USA

Šest mrtvých a více než osm desítek zraněných. Taková je bilance teroristického útoku v Istanbulu, který oživil vzpomínky na vlnu teroru před šesti lety. Tehdy zemřely během série útoků páchaných teroristy z hnutí Islámský stát a Kurdskou stranou pracujících (PKK) stovky lidí.

Zhruba půl roku před prezidentskými volbami, které rozhodnou o dalším směřování Turecka i osudu autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, se teror vrátil. A to přímo na slavnou třídu Istiklal, jedno z nejnavštěvovanějších míst turecké metropole.

Pokud se prokáže tvrzení tureckých úřadů, odvedly by tamní tajné služby a policie skvělou práci. Už v pondělí ráno ukázaly veřejnosti snímek hlavní podezřelé, syrské občanky Ahlam Albašírové. Ministr vnitra Suleyman Soylu oznámil, že za útokem stojí zakázaná Strana kurdských pracujících (PKK), která se měla podle výpovědi zadržené postarat o její výcvik. Policie při pátrání po ženě využila software na rozpoznávání obličejů a GPS, k výbuchu podle ní použila pachatelka trinitrotoluen.

Příkaz ke spáchání teroristického útoku měl přijít ze syrského Kobani. Právě v Kobani, městě proslulém bojem proti Islámskému státu, probíhaly v posledních letech turecké vojenské operace proti ozbrojencům kurdských milicí YPG.

Ty sice Ankara považuje za prodlouženou ruku PKK, západní země je ale oceňují kvůli tomu, že se ukázaly jako cenný spojenec v boji proti teroristickému chalífátu.

I když ministr Soylu mluvil o tom, že úřady zachytily i telefonát, v němž padl přímo příkaz k atentátu ze strany PKK, jiný nejmenovaný turecký představitel agentuře Reuters řekl, že vyloučena není ani možnost, že by za útokem stál právě Islámský stát. Mnozí jeho sympatizanti ostatně nalezli po pádu chalífátu v Turecku útočiště a turecká policie čas od času oznamuje zadržení vysokých představitelů této organizace.

Hlavní pozornost se ale zdá být upřena na kurdské ozbrojené skupiny. Zatímco na ně míří přímo obvinění, nezvykle ostrá kritika zazněla i na západní země, které kurdské jednotky YPG podporují.

Soylu dokonce neváhal přirovnat americké kondolence k „vrahovi, který se jako první vrací na místo činu“. „Americké kondolence nepřijímáme,“ dodal Soylu na adresu spojence v Severoatlantické alianci.

Ředitel komunikace prezidentského úřadu Fahrettin Altun pak řekl, že takovéto útoky jsou „přímým a nepřímým důsledkem podpory, kterou některé země poskytují teroristickým organizacím“.

Turci také tvrdí, že atentátnice měla po útoku v plánu utéci do Řecka; tedy země, s níž má Turecko v posledních měsících značně napjaté vztahy.

„Nemůžeme očekávat, že ministr vnitra řekne něco jiného, protože za posledních šest let tu nebyl žádný teroristický útok navzdory tomu, že jen letos naše bezpečnostní složky dvěma stovkám pokusů o něj zabránily. Všichni Turci si myslí, že ta špinavá ruka podporující kurdské teroristy přichází ze Západu. Jako spojenec by USA měly místo kondolencí spíše přestat podporovat tyto skupiny a organizace,“ napsal Seznam Zprávám istanbulský úředník, který vystudoval mezinárodní vztahy a s YPG má zkušenosti ze zpravodajské služby. Vzhledem ke své funkci si ale přál zůstat v anonymitě.

PKK se v pondělí nicméně nechala slyšet, že nemá s útokem nic společného a že by na civilisty neútočila. Obětem útoku zároveň kondolovala. Spolupředseda organizace Duran Kalkan však ještě letos v dubnu vyhrožoval Turecku, že skupina nemusí nutně útočit jen na pozice armády, ale i na velká města.

Terčem kritiky se v Turecku stal i deník The New York Times, a to kvůli faktu, že se ve svém článku rozepsal o místě, kde k explozi došlo, a zdůraznil, jak moc je nákupní třída Istiklal atraktivní pro turisty. Kritici deníku vyčítali, že tento aspekt vypíchl více než samotné oběti útoku, mezi nimiž je i asi tříletá holčička.

Přístup k informacím měli lidé v Turecku po útoku značně ztížený, státní Úřad pro komunikační technologie (BTK) totiž omezil přístup k sociálním médiím: „Celý svět ví o bombě, která vybuchla v Turecku, kromě samotného Turecka. Celý svět může psát o Turecku, kromě jeho občanů,“ kritizoval pro server Duvar krok úřadu právník specializující se na lidská práva Kerem Altiparmak.

BTK se v odůvodnění cenzury Twitteru, YouTube či Facebooku odvolala na „nerealistické příspěvky, které se objevily po útoku“.

Vzhledem k tomu, že ministr vnitra Soylu zmínil kromě Kobani i severosyrský Afrín, přes něž se měla atentátnice dostat do Turecka, nabízí se možnost dalších úderů turecké armády na tato města. A dost možná také dalších teroristických útoků.

„Toto je jen začátek, obávám se. Před volbami v roce 2023 nás čeká spousta násilí,“ věští chmurně na twitteru Lucie Tungul, politoložka specializující se na Turecko.