Z taháku pro turisty země násilí. Ekvádor žádá o pomoc americká komanda

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kdysi se zemi přezdívalo „oáza míru“. Ekvádor se svými vulkány, džunglemi, plážemi či horami nabízel ukázkový svět podmanivé přírody Jižní Ameriky.

V poslední době ale tuto zemi ovládly ozbrojené gangy, které skrze Ekvádor začaly pašovat drogy ze sousední Kolumbie a Peru, dvou největších světových producentů kokainu. Kdysi mírumilovná země, jež byla turistickým tahákem, se tak propadla do víru násilí.

Ekvádor má nyní dle nevládní organizace InSight Crime, která monitoruje a analyzuje organizovaný zločin v Jižní Americe a Karibiku, v přepočtu na obyvatelstvo nejvyšší počet vražd na celém jihoamerickém kontinentu.

Prezident Daniel Noboa do boje s gangy vyslal armádu, její tvrdý postup nicméně zřejmě k jejich potlačení nestačí. Noboa tak žádá pomoc ze zahraničí. V nedávném rozhovoru pro BBC News prezident řekl, že do „války s gangy potřebuje více vojáků“.

„Sedmdesát procent světového kokainu odchází přes Ekvádor. Potřebujeme pomoc mezinárodních sil,“ řekl Noboa BBC s tím, že někdejší zločinecké gangy se proměnily v „mezinárodní narko-teroristické“ skupiny čítající až 14 000 ozbrojených členů.

Nezůstává jen u slov. Ekvádorská vláda dokonce v přístavním městě Manta plánuje vybudovat novou vojenskou základnu, jež by měla sestávat z kasáren, administrativních kanceláří a velitelství určených pro podporu „trvalých operací amerického vojenského personálu“, píše CNN.

Americká stanice přitom měla možnost do tohoto projektu nahlédnout. Dle televize ekvádorské ministerstvo obrany nedávno podepsalo dohodu se správou přístavu Manta o výstavbě 150 metrového mola a rozšíření stávajícího přístavu o více než 700 metrů čtverečních.

Jeden z nákresů plovoucího doku ze srpna 2024 je označen jako „Southcom Floating Dock“, což je zjevný odkaz na Jižní velitelství USA, známé také jako Southcom.

Američtí vojáci přitom v této oblasti působili mezi lety 1999 až 2009, když zde využívali dnes už neexistující leteckou základnu Manta, odkud startovala letadla monitorující drogové trasy ve východním Pacifiku.

Do nové vojenské základny přitom už USA mají investovat statisíce dolarů. Zdá se tak, že prezident Donald Trump je celému projektu přinejmenším nakloněn. Ekvádorského prezidenta pozval na svou lednovou inauguraci, přičemž americkým médiím neušlo, že mu Trump vymezil místo v přední řadě. O víkendu navíc Noboa amerického prezidenta navštívil v jeho soukromém floridském sídle Mar-a-Lago.

Trump se přitom několikrát nechal slyšet, že je ochoten poslat americké vojáky do boje s mexickými kartely třeba i na území Mexika. Tamní drogové bandy označil za teroristické skupiny a, jak píše BBC, Noboa si přeje, aby za teroristy byly prohlášeny i gangy jako Los Choneros či Los Lobos, které nyní v Ekvádoru operují.

Takový krok by znamenal jasný signál, že jsou Američané připraveni proti ekvádorským gangům zakročit, protože by se rázem staly ohrožením americké národní bezpečnosti.

Gangy v Ekvádoru přitom výše uvedený kolumbijský a peruánský kokain pašují především do USA, a to z největšího ekvádorského města, z přístavu Guayaquil, který leží u Tichého oceánu.

I proto ekvádorská vláda eviduje nejvyšší míru násilí a vražd v tomto městě. Gangy mezi sebou totiž mimo jiné bojují o kontrolu nad pašeráckými stezkami a samotným přístavem. Daniel Noboa proto nařídil nasazení armády právě v tomto městě, které se často mění v  oblast pouliční války.

Je nicméně otázkou, zdali se zahraniční vojáci a agenti v Ekvádoru skutečně objeví. Zemi totiž v polovině dubna čeká druhé kolo prezidentských voleb. Noboa přitom čelí silnému soupeři, stojí proti němu levicová politička Luisa Gonzálezová, kterou vehementně podporuje někdejší radikálně levicový vůdce země Rafael Correa.

V prvním kole oba kandidáti dostali téměř stejný počet hlasů, Noboa 44,2 procent, Gonzálezová 43,9 procent. V prvním kole je přitom nutné ke zvolení obdržet více než 50 procent všech hlasů.

Gonzálezová sice stejně jako Noboa podporuje policejní a armádní operace proti kartelům a gangům, Američany si v zemi ale nepřeje.

Levicová politička přitom poukazuje na vysokou nezaměstnanost, slabou ekonomiku a energetickou krizi, která způsobuje mnohahodinové výpadky elektrického proudu.

Její kritici kontrují tím, že za problémy země může právě levicová politika ve stylu Rafaela Correy. Ten během své desetileté vlády patřil do klubu extrémních levicových vůdců, jakými jsou a byli například venezuelský prezident Nicolás Maduro či někdejší vůdce Kuby Fidel Castro.

Podle řady expertů je Ekvádor v současnosti každopádně velmi polarizovaný, a ten, kdo vyhraje, bude muset počítat se silnou, vášnivou opozicí.