Vzkaz Kyjeva Čechům zdrženlivým k pomoci: Podívejte se uprchlíkům do očí

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Letošní rok bude podle ukrajinského velvyslance v Česku pro ruskou válku zlomový. „Nastoupí nový americký prezident a jeho administrativa. Všichni mluví o tom, že je nutné zastavit tuto válku. Ale je důležité zdůraznit, že konflikt může být ukončen pouze na základě spravedlivého míru a mezinárodního práva,“ říká Vasyl Zvaryč v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Za hlavní překážku v jednání považuje Rusko. „Pokud budeme i nadále projevovat slabost, včetně západních států, a neuvědomíme si, že ruský režim je zločinný a porušuje celé mezinárodní právo, bude velmi obtížné dostat Vladimíra Putina k jednacímu stolu.“

V rozhovoru se vyjadřuje také k námitkám části české společnosti vůči pomoci Ukrajině a ukrajinské menšině nebo k nadcházejícím parlamentním volbám v Česku i Německu.

Jak dlouho ještě podle vás potrvá válka?

V první řadě si musíme uvědomit, že to není válka, na jakou jsme zvyklí z historie. Rusko je členem Rady bezpečnosti OSN, má jaderné zbraně a agresivně nás napadlo, a my jako stát se bráníme. Kdy skončí tato válka, je spíše otázka na agresora.

Konflikt podle mého názoru skončí až tehdy, když Rusko a jeho vedení přestanou mít sílu a možnosti vést válku. K tomu je potřeba, aby se spojily síly celého světa. Rusko napadlo nejen Ukrajinu, ale i celý demokratický svět, včetně České republiky, a tím brutálně porušilo demokratická a mezinárodní pravidla.

Vidíme to i na množství kybernetických útoků. Moskva se snaží pomocí strachu ovlivnit politickou scénu po celé Evropě. Proto to není obyčejná válka, ale konflikt proti celému západnímu demokratickému světu. Jeho reakce by proto měla být odpovídající této agresi.

My se budeme bránit a žádat o podporu. Máme plán, jak zvítězit, ale Západ se musí přestat bát Putina.

Co očekáváte v roce 2025? Bude to ve vývoji konfliktu zlomový rok?

Ano, myslím si, že tento rok bude zlomový. Nastoupí nový americký prezident a jeho administrativa. Všichni mluví o tom, že je nutné zastavit tuto válku. Ale je důležité zdůraznit, že konflikt může být ukončen pouze na základě spravedlivého míru a mezinárodního práva.

Budeme se snažit přesvědčit americkou administrativu i Evropskou unii, aby došlo ke změně směru událostí, zastavení ruské války a posílení ukrajinské pozice, aby mohla efektivně pokračovat v obraně. Důležité je, aby sankce vůči Rusku začaly skutečně fungovat a omezovat jeho schopnost vést konflikt.

Zároveň musí být učiněn krok od slibů k reálným bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu. Prezident Zelenskyj předložil svůj mírový plán, přičemž jedním z hlavních cílů pro příští rok bude, abychom obdrželi pozvánku do NATO. Bude pokračovat práce na další integraci do Evropské unie.

Jak se stavíte k jiným mírovým alternativám?

Neexistuje jiná alternativa než členství Ukrajiny v EU a NATO. To je naše principiální pozice, z níž neustoupíme.

Jak podle vás přesvědčit státy, které mají zdrženlivější postoj ohledně vstupu Ukrajiny do NATO a EU?

Je to otázka času. Přístup k Ukrajině měnily členské státy od začátku invaze. Věřím, že přesvědčíme státy, že členství naší země v obou organizacích zajistí bezpečnost nejen naši, ale i jejich. Ukrajina má možnosti jak přispět k evropské i globální bezpečnosti. Máme reálné zkušenosti z tragické války, výbornou armádu s bojovými zkušenostmi.

Další potenciál spočívá v našich přírodních zdrojích, které se samozřejmě snaží zabrat i Rusko, takže tento konflikt musíme vnímat také jako válku s cílem získat nové přírodní zdroje. Máme tedy vojenský i ekonomický potenciál posílit transatlantický prostor. S těmi, kdo jsou na pochybách, se budeme snažit mluvit a jednat.

Jak se k případnému zmrazení konfliktu a započetí rozhovorů o vyřešení konfliktu staví ukrajinská společnost?

Naše společnost chce ukončení konfliktu a nastolení míru. Ale musíme si uvědomit, že pokud by to byl mír za cenu kapitulace, bude to pouze další krok k pokračování války, která by byla ještě brutálnější. Nikdo nechce, aby další generace Ukrajinců bojovaly a umíraly za svobodu své země. Proto musíme skutečně využít tento historický okamžik k nastolení spravedlivého míru. A v současnosti je dosažení tohoto cíle možné pouze za pomoci síly.

Dokud se Putin cítí silný, nezastaví se, pokud to neuděláme my. A pokud budeme i nadále projevovat slabost, včetně západních států, a neuvědomíme si, že ruský režim je zločinný a porušuje celé mezinárodní právo, bude velmi obtížné dostat Vladimira Putina k jednacímu stolu.

Ruský agresor musí být vytlačen z našeho území a ukrajinské hranice musí být uznány podle mezinárodního práva. Žádný jiný kompromis není možný. A takto to vidí i ukrajinská společnost, a dovolím si říct, že stejný pohled má i česká, která má sama svou bolestnou zkušenost s mnichovskou dohodou. Jakékoliv ústupky agresorovi nejsou cestou k míru, ale pouze zvýšením jeho chuti po válce a uzurpování dalšího a dalšího území.

Byl jste velvyslancem v Polsku, které teď v lednu přebírá předsednictví v Radě Evropské unie. Co od něj očekáváte ohledně řešení konfliktu na Ukrajině?

Už se ukázalo, že Polsko je významným a spolehlivým partnerem. Věřím a doufám, že polské předsednictví bude i krokem k sblížení našeho státu s Evropskou unií a podaří se nám otevřít co nejvíce bodů v rámci přístupových jednání. A v tomto nám určitě Polsko pomůže, a to nejen z pozice předsednictví, ale i skrze své zkušenosti z evropské integrace.

Přístupová cesta do EU ale není jen o Polsku, budeme spolupracovat s ostatními státy, včetně České republiky. Zároveň si naše země uvědomuje, že i ona musí splnit své domácí úkoly, aby došlo k pozitivnímu pokroku v rámci integrace do EU.

Už v únoru se konají předčasné parlamentní volby v Německu. Připravuje se Ukrajina na případnou změnu vlády?

Jsme vděční za dosavadní německou pomoc. Snažíme se přesvědčit Berlín, aby nám poskytl dalekonosné střely Taurus, protože to může pomoci urychlit konec války. Jak bude probíhat německá kampaň a volby, je spíše otázka na německou společnost. My se budeme snažit jednat s jakoukoli vládou, která vzejde z voleb.

Co by Západ a Česká republika mohly udělat více, aby pomohly Ukrajině porazit ruského agresora?

Tady je naše pozice jasná a srozumitelná. Západ by měl dělat vše, aby snížil vojenský potenciál Ruska. V současnosti je vojenský rozpočet Ruské federace 140 miliard dolarů, a příští rok by to odhadem mělo být 170 miliard, což představuje šest procent jejich HDP. To jsou obrovské peníze. Zároveň mají z exportu ropy a plynu příjem více než 200 miliard dolarů a západní svět nenašel účinný mechanismus, jak tento export omezit. A tyto peníze pak Moskva využívá pro své účely na Ukrajině.

Je potřeba mobilizace a jednota Západu v dodržování sankcí, což by vedlo k omezení exportu. Nevěříme, že ruský prezident bude souhlasit s jakýmikoliv mírovými návrhy, aniž by k tomu byl donucen. Budeme se západním světem, včetně České republiky, řešit jak snížit příjmy Ruska, které může využít ve zbrojním průmyslu.

Důležité je, aby se Západ oprostil od myšlenky, že se bojíme porazit Putina a Rusko. A jednal tak, že Vladimir Putin je zločinec a Rusko porušilo mezinárodní právo. My se na něj musíme dívat jako na obyčejného zločince na ulici, který vás chce okrást nebo zabít a po zásluze bude uvězněn.

Jak vnímáte, že někteří evropští politici, například Viktor Orbán nebo Robert Fico, jednají s ruským prezidentem?

Má to negativní vliv na pozici Evropy. Nemyslím si, že podávání si ruky s Vladimirem Putinem může nějak přispět Evropě nebo světu, tím spíše Slovensku nebo Maďarsku.

Historie už nejednou ukázala, jaké důsledky mělo pro konkrétní státy, když byly na straně dobra nebo zla. Když si tito státníci myslí, že jsou silní politici a dbají na zájmy své země, určitě by chtěli zůstat na straně dobra a ne na straně zločince, který má na rukou krev nevinných lidí. To je však spíše otázka na jejich svědomí. My to můžeme jen se zármutkem pozorovat.

Takové jednání a kroky nepomohou urychlit mír. Síla Evropy spočívá hlavně v jednotě, a kdo ji chce narušit, musí počítat s tím, že za to ponese následky.

Jaké jsou vaše priority v České republice? Už jste se seznámil s místní ukrajinskou komunitou?

Jsem za působení v České republice velmi rád a vidím zde velký potenciál. Vztahy obou našich zemí povýšily na strategické partnerství, a to jak po stránce ekonomické, politické, bezpečnostní, tak vojenské. Vidím naše společné cíle a zájmy v různých sférách.

Můj hlavní úkol jako velvyslance je zajistit, aby vztahy mezi ČR a Ukrajinou byly tak silné, aby na ně neměly vliv žádné politické změny. Je potřeba si uvědomit, že je v zájmu České republiky podporovat Ukrajinu a mít s ní přátelské vztahy, což se týká i Ukrajiny vůči Česku.

Mým druhým cílem je, aby si česká společnost uvědomovala důležitost dobrých vztahů s naší zemí a podpory Ukrajiny v situaci, v jaké se nachází. A nenechala se ovlivnit ruskou propagandou.

Můj další úkol bude i podpora Ukrajinců, kteří žijí a pracují v ČR. Chtěl bych, aby se zde vytvářela atmosféra vzájemné podpory. Aby se Ukrajinci necítili jen jako strana, která přijímá podporu, ale také jako ti, kteří mohou české společnosti něco přinést. Taková nálada mezi Ukrajinci v ČR panuje, ale neměl by u nich převládat pocit, že jsou přítěží pro českou společnost, ale naopak, že jsme v něčem podobní jako Češi a máme mnoho bodů, které můžeme vyřešit společným úsilím.

Když jsem dorazil do České republiky, jedno z mých prvních setkání bylo s místní ukrajinskou menšinou. Jsem rád, jak je zdejší komunita jednotná, a ti, kteří zde dlouhodobě žijí nebo se zde již narodili, neztrácejí vztah a kontakt se svou zemí. Ukazuje to, že i v době ruské agrese se jejich vztah s Ukrajinou upevnil.

Jak vnímáte to, že část české společnosti vnímá Ukrajinu a ukrajinské uprchlíky negativně? Mezi lidmi je například rozšířený názor, že česká vláda pomáhá Ukrajině na úkor českých občanů.

Můžu hodnotit poslední čtyři měsíce, co působím v České republice. Většina Čechů si uvědomuje potřebu podporovat Ukrajinu a její menšinu v ČR. Chápou, že pomocí Ukrajině pomáhají i své zemi. Tím, že Rusové jsou dál od hranic, zvyšuje se i pocit bezpečí v České republice.

S těmi, kdo si myslí, že není třeba Ukrajinu podporovat, se budu snažit mluvit, vyslechnout si jejich argumenty a ptát se. Pokud nebudeme podporovat Ukrajinu, co to bude znamenat pro ně?

Kdyby Ukrajina prohrála a Rusko se přiblížilo k českým hranicím, začne Česko automaticky dávat více z rozpočtu na zbrojení. A tím se sníží finance na sociální projekty. Pokud jim položíte takové otázky, myslím, že o tom budou přemýšlet.

Další představa je, že se všichni Ukrajinci vrátí na Ukrajinu, když je přestaneme podporovat. Bude to pro českou společnost lepší nebo horší? Kdo je nahradí na těch pracovních pozicích, kde nyní jsou? Musíme vysvětlovat tyto argumenty a říkat, že přítomnost Ukrajinců nezhoršuje ekonomickou situaci těch kritických lidí, ale naopak.

Těch 100 tisíc pracujících Ukrajinců přineslo do českého rozpočtu nějakých pět miliard korun. Tyto peníze se vrátí zpět do české společnosti přes platy nebo důchody. Je to vyšší částka, než kolik se dává na podporu lidí, kteří to potřebují.

Ať se podívají těm lidem, kteří utekli před válkou, do očí a zastaví podporu Ukrajiny. A zhodnotí, jestli je to pro společnost plus nebo minus. Myslím si, že to jejich postoj oslabí.

Ale neodsuzuji lidi, kteří říkají, že by se podpora Ukrajiny měla zmenšit. Spíš si myslím, že se nechali ovlivnit populismem a možná i ruskou propagandou, jejímž cílem vyvolat pochyby o nutnosti nás podporovat. To je jeden z elementů ruského útoku na českou společnost a důkaz, že Moskva nevede válku jen proti Ukrajině, ale proti celému demokratickému světu.

Co je potřeba udělat, aby daná část české společnosti změnila názor? Dělá k tomu velvyslanectví, případně česká vláda dostatečnou informační kampaň?

Samozřejmě se dá udělat více a budeme na tom pracovat. Chceme ukázat, jaký přínos mají Ukrajinci pro vaši společnost, například ukrajinští lékaři nebo lidé, kteří zajišťují pracovní místa pro Čechy.

Mnoho informací v mediálním prostoru chybí a tohle informační vakuum využívají lidé k šíření negativních zpráv. S tím je potřeba bojovat. Tento boj není spravedlivý, protože negativní zprávy vnímají lidé více, než když se snažíme někoho přesvědčit přes konkrétní data.

I Česko letos čekají volby a současné opoziční strany mohou usednout ve vládě. Počítáte s tím, že může dojít k omezení podpory ze strany Česka? Jste v kontaktu s opozičními stranami?

Jsme otevřeni dialogu se všemi politickými stranami v České republice a zároveň si myslím, že s nimi najdeme společnou řeč. Jak dopadnou volby, je záležitost České republiky. Na demokratické procesy ve vaší zemi hledím s úctou.

Naše velvyslanectví bude spolupracovat s jakoukoli vládou, která vzejde z voleb. Nemyslím si, že současná opozice je antiukrajinská. Každý uvědomělý politik ví, jak jsou v současné době důležité vztahy našich zemí. Tady si myslím, že budeme schopni najít společné body, o to více, pokud jde o hodnoty, na kterých je postavena Evropa, Česká republika i Ukrajina.