Z Pompejí hlásí nález, který se povede jednou za sto let

Archeologové v Pompejích odkryli další cenný dílek v mozaice, která skládá obrázek běžného života ve starověkém městě u Neapole. Lázeňský dům - největší, jaký se tam kdy našel - s horkými a chladnými místnostmi, nádhernými uměleckými díly a obrovským bazénem.

Na svých stránkách o tom informovala britská stanice BBC s tím, že se jedná o nález, jaký se povede jednou za sto let.

„Tyto prostory jsou skutečnou součástí pompejského efektu – je to skoro jako by lidé odešli teprve před chvílí,“ sdělil ředitel Archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel britské BBC.

„Právě tyto prostory jsou skutečně součástí ‚pompejského efektu‘ – je to skoro, jako by lidé odešli teprve před minutou,“ citovala BBC šéfa Archeologického parku Pompeje Gabriela Zuchtriegela.

„Pompejským efektem“ se označuje situace, kdy archeologické nálezy působí dojmem, že byly zmrazeny v čase. Sopečný výbuch Vesuvu v roce 79 n. l. náhle a dokonale uchoval město, jeho budovy, předměty i každodenní život jeho obyvatel. Archeologové a posléze návštěvníci tak mohou nahlížet do minulosti podobně jako u fotografie. Působí to, že lidé z Pompejí odešli teprve nedávno, protože vše – od nábytku po nádobí a dokonce i zbytky jídla – zůstalo na svém místě tak, jak byly v okamžiku katastrofy.

V Pompejích zůstává asi třetina starověkého města stále pod metry sopečné horniny. A ta jen pomalu vydává své svědectví.

Lázeňský komplex leží v srdci velkolepé rezidence. Vedle soukromého sídla byla objevena i pekárna a prádelna. Předpokládá se, že celý blok vlastnil jeden bohatý člověk, píše BBC, patrně vlivný pompejský politik Aulus Rustius Verus.

„Je tu jen pár domů, které mají soukromý lázeňský komplex. To potvrzuje, že to bylo něco jen pro ty nejbohatší z bohatších,“ komentoval to Zuchtriegel. „A tento je skutečně obrovský. Pravděpodobně největší lázeňský komplex v privátním domě.“

Vlastníci a jejich hosté mohli využívat celou sadu koupelen. Nejprve si odložili v šatně s červenými stěnami, kde na zemi leží mozaiková podlaha s geometrickými vzory vykládanými mramorem, popisuje dále BBC. Ta práci archeologů zdokumentovala ve spolupráci s Lion TV v sérii Pompeii: The New Dig (Pompeje: Nové nálezy).

Z šatny zamířili návštěvníci lázní do „horké“ místnosti, kde se mohli vykoupat a užít si saunového tepla. To zajišťovaly dutiny ve stěnách a zavěšená podlaha (podlaha vyvýšená pomocí podpěr), kudy cirkuloval teplý vzduch.

V následující, rovněž horké místnosti, se vtíral olej do kůže. Následně se seškrabával nástrojem strigil (zaoblený nástroj používaný pro očistu těla seškrabáváním špíny, potu a oleje během rituálů, pozn. red.).

Po očištění se pak vcházelo do frigidaria, neboli chladné místnosti. Obklopeni červenými sloupy a freskami zobrazujícími atlety se návštěvníci mohli ochladit v bazénu, který byl tak velký, že se do něj vešlo 20 až 30 lidí.

Poblíž lázní se pak v malé stísněné místnosti s téměř nulovou výzdobou podařilo nalézt ostatky dvou Pompejanů, kterým se nepodařilo uniknout před erupcí.

První patřila ženě, jejíž věk se pohyboval mezi 35 až 50. rokem, v rukách držela šperky a mince. V druhém případě šlo o muže ve věku do dvaceti let.

„Analýza mužské kostry ukázala, že navzdory nízkému věku vykazovaly jeho kosti známky opotřebení, což naznačuje, že byl v nižším postavení, možná dokonce jako otrok,“ píše BBC.

Kosti a zuby starší ženy byly v pořádku. „Pravděpodobně byla někým společensky výše postaveným, mohla to být manželka majitele domu nebo pomocnice starající se o manželku. Zkrátka nevíme,“ cituje stanice archeoložku Sophii Hayovou.

Zabarikádovali se v malé místnosti, ale zemřeli, když Pyroklastický proud (směs žhavých sopečných plynu po sopečných erupcí, pozn. red.) zasáhl město. „Pyroklastický proud z Vesuvu se prohnal ulicí a způsobil zřícení zdi této místnosti. To muže v podstatě rozdrtilo k smrti,“ popsala Hayová.

Žena ležela na posteli, zřícená zeď ji nezasáhla. „Ta žena byla ještě naživu, když umíral - představte si to trauma. Pak se tato místnost zaplnila zbytkem pyroklastického proudu, a i ona zemřela,“ dodala.

Zlaté a stříbrné mince, perlové náušnice, přívěšky na náhrdelníky a polodrahokamy, které žena držela v rukách, jsou uloženy v Pompejském trezoru.

„Když najdeme takový předmět, vzdálenost mezi starověkem a současností zmizí. Můžeme se dotknout malého kousku života lidí, kteří zemřeli při erupci,“ podotkl archeolog Alessandro Russo.

Lázeňská část je jen výsečí veliké rezidence. Už v květnu 2024 archeologové odhalili velkou stolovací místnost s černými zdmi, na nichž visela umělecká díla. Vedle ní se nacházela menší, komornější bleděmodrá místnost, kam se obyvatelé domu chodili modlit.

V části domu probíhala rekonstrukce. Tomu nasvědčuje hromada lastur ležících na podlaze jedné z místností, měly se nanést na stěny, aby modře vymalovanému pokoji dodaly duhový třpyt.

Za horkou místností lázeňského domu byla rovněž objevena kotelna, ve které se v olovněném kotli ohřívala voda. Potrubí ji přivádělo z ulice. Ventily regulující průtok vypadají „tak moderně, jako byste je mohli používat i dnes,“ napsala BBC.

Podmínky v kotelně musely být pro otroky, kteří udržovali systém v chodu, nesnesitelné.

„Nejsilnějším objevem je ostrý kontrast mezi životem otroků a velmi bohatých lidí. A tady ho vidíme,“ okomentovala nálze Sophie Hayová. „Jedna stěna je vše, co mohlo oddělovat dva velmi různé světy.“

Vykopávky budou pokračovat, dají se očekávat další velké nálezy. Ředitelka naleziště Anna Onesti uvedla, jak je každý den překvapením. „Někdy ráno přijdu do práce s tím, že je normální den – a pak zjistím, že jsme našli něco výjimečného.“