Článek
Po téměř 30 letech vyšle OSN misi do Náhorního Karabachu, která bude řešit humanitární situaci na místě, informovala agentura Reuters. Se zásahem Organizace spojených národů souhlasil Ázerbájdžán, jenž získal kontrolu nad oblastí po bleskové válce minulý týden.
„Ázerbájdžánská vláda a OSN se dohodly na misi do regionu. Mise se uskuteční o víkendu,“ řekl v pátek novinářům mluvčí organizace Stéphane Dujarric. Tým asi desítky odborníků vedený oddělením humanitárních záležitostí OSN posoudí potřeby lidí, kteří zůstali na území, a těch, kteří jsou na cestě, dodal.
Oznámení přišlo v návaznosti na žádost Arménie, aby Světový soud nařídil Ázerbájdžánu stáhnout všechny své vojáky z civilních zařízení v Náhorním Karabachu, a umožnil tak OSN bezpečný přístup, upozornila stanice Al-Džazíra.
Obavy o budoucnost regionu, který je mezinárodně považován za součást Ázerbájdžánu, ačkoliv je po desetiletí pod kontrolou arménských separatistů a jeho obyvatel, přetrvávají navzdory příměří.
Ázerbájdžán minulý týden podnikl v tomto hornatém regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad ním kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly, což vedlo k ukončení desetiletí trvajícího konfliktu.
Oblast, kterou spravovali separatisté přes 30 let, přestane podle jejího vůdce Samvela Šahramanjana s novým rokem existovat. Všechny separatistické úřady se s prvním lednem rozpustí.
Náhorní Karabach
Oblast o rozloze asi čtyř tisíc kilometrů čtverečních obývali převážně etničtí Arméni. Ti tam během rozpadu Sovětského svazu vyhlásili nezávislý stát, ale podle mezinárodního práva region zůstával součástí Ázerbájdžánu. Území propojoval s Arménií tzv. Lačinský koridor, nezbytný pro zásobování.
V době Sovětského svazu byl Náhorní Karabach autonomní oblastí (AO) v rámci Ázerbájdžánské SSR. Baku ale pak autonomii regionu zrušilo. Součástí arménského vzbouřeneckého útvaru byly později i části Ázerbájdžánu, které do někdejší AO nepatřily. Separatisté nad většinou z nich postupně ztratili kontrolu, ve válce v roce 2020 Baku dobylo i část původní AO.
V září 2023 separatisté po další válce kapitulovali a region se opětovně sjednotil s Ázerbájdžánem. Arméni z Karabachu začali po tisících prchat a území se takřka vylidnilo.
Náhorní Karabach po konfliktu v roce 2020.
Náhorní Karabach opustilo už 100 tisíc etnických Arménů
Události vedly k hromadné migraci arménských obyvatel z Náhorního Karabachu. K sobotě jich hranici do Arménie přešlo více než 100 tisíc, tedy většina z původních 120 tisíc obyvatel. S daty přišel Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
„Mnozí z nich jsou hladoví, vyčerpaní a potřebují okamžitou pomoc,“ poznamenal na platformě X vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.
„UNHCR a další humanitární partneři stupňují podporu arménským úřadům, ale je zde velmi naléhavá potřeba mezinárodní pomoci,“ dodal Grandi.
Baku přislíbilo, že lidé v oblasti získají veškerá práva jako každý jiný obyvatel ázerbájdžánského území. Jenže mezi místními panují obavy z restrikcí a msty; řada z nich se tak raději uchýlila k odchodu.
Arménský premiér Pašinjan dokonce prohlásil, že očekává, že v nejbližších dnech v Náhorním Karabachu nezůstanou žádní Arméni. Obvinil Ázerbájdžán z toho, že se v oblasti dopouští etnických čistek. Baku se proti tvrzení ohradilo a obvinění odmítlo.
Ázerbájdžán v neděli otevřel Lačinský koridor, což je jediná pozemní trasa mezi Karabachem a Arménií. Baku tuto spojnici devět měsíců blokovalo, což v Karabachu vedlo k nedostatku potravin i dalších základních potřeb.
Na silnici z Karabachu směrem do Arménie se již několik dní tvoří dopravní zácpy, rodiny se tísní v autech. Ve městě Goris nedaleko hranic se pomoc zintenzivňuje. Místní hotely jsou plné, nabízejí pokoje zdarma a Arméni na sociálních sítích nabízejí uprchlíkům ubytování po celé zemi, přiblížila situaci stanice BBC.
