„Synové brečeli pro každou hračku.“ Polovina lidí z Karabachu je pryč

Už téměř polovina obyvatel Náhorního Karabachu prchla do Arménie od chvíle, kdy Ázerbájdžán odstartoval vojenskou operaci s cílem ovládnout sporné území. Informovala o tom podle agentury TASS arménská vláda. Zaregistrovala už přes 50 tisíc uprchlíků, v regionu přitom žilo 120 tisíc lidí.

„Své vlasti jsem zasvětila celý svůj život. Lepší než tohle by bylo, kdyby mě zastřelili,“ popisuje pro stanici BBC žena jménem Veronika, která před několika dny dorazila do arménského města Goris, kde se v posledních dnech hromadí karabašští uprchlíci.

Veronika využila toho, že Ázerbájdžán po vojenském zásahu po devíti měsících otevřel Lačinský koridor, který je jedinou pozemní spojnicí mezi Karabachem a Arménií (psali jsme zde). Z regionu prchla už podruhé, poprvé jej opustila během konfliktu v roce 2020.

„Nemáme nic,“ popisuje pro stanici BBC postarší žena a ukazuje na svůj svetr. Ze svého domova v Náhorním Karabachu uprchla do Arménie jen s oblečením, které měla právě na sobě.

Podle lékařů, kteří přijeli dobrovolně pomáhat do města Goris, jsou přijíždějící lidé „vyčerpaní, podvyživení a psychicky zdrcení“. „Jsou v šoku, říkají nám: Potřebuji prášky,“ líčí doktorka Taťjana Oganesjanová.

Podívejte se, jak vypadala víkendová vlna útěku z Karabachu.

Ázerbájdžán zbytek separatistického regionu ovládl minulý týden během jednodenní operace. Zavázal se dodržovat práva arménských obyvatel Karabachu. Arménský premiér Nikol Pašinjan ale varoval před „etnickými čistkami“.

Mnozí obyvatelé v obavách z represí hromadně prchají z regionu. Zahraniční média popisují, že v regionální metropoli Stěpanakert, ázerbájdžánsky Chankendi, se tísní auta naplněná až po okraj, náklad převáží dokonce i na střechách. V ulicích postávají i polehávají obyvatelé ověnčení zavazadly.

Separatistické úřady Náhorního Karabachu obyvatele žádají, aby s odjezdem vyčkali a uvolnili silnice pro průjezd vozů záchranných složek. Slibují, že pro ty, kteří chtějí region opustit, zajistí autobusovou dopravu.

Podle Nonny Poghosjanové, která se taktéž chystá z regionu odejít, neexistuje jediná rodina, která by v Náhorním Karabachu po vojenské operaci chtěla zůstat. „Pokud říkají, že se jedná o 99,9 %, není to pravda. Je to 100 %,“ uvádí pro stanici CNN.

„(Ázerbájdžánský autoritářský prezident Ilham) Alijev vám může vyprávět spoustu pohádek: ‚Podívejte, podívejte, zůstává tu spousta arménských rodin.‘ Ale já vím, že nikdo – ani ta nejchudší rodina – tady nezůstává,“ dodává Poghosjanová, která působí na American University of Armenia.

Do Arménie odjela se svým manželem, devítiletými dvojčaty, rodiči a babičkou. „Snažila jsem se rozmyslet, co si vzít s sebou, co je to nejdůležitější, co se mi vejde do kufru,“ popisuje, jak se na útěk připravovala. „Brečeli pro každou hračku,“ říká o svých synech.

Podobný názor jako Poghosjanová, tedy že naprostá většina obyvatel se chystá Náhorní Karabach opustit, zastává i vedoucí pracovník think-tanku Carnegie Europe Thomas de Waal, se kterým se spojili novináři deníku The Guardian.

„Říkají jim, aby se integrovali do Ázerbájdžánu, země, jejíž součástí nikdy nebyli, většina z nich ani nemluví jejich jazykem. Říkají jim, aby zavřeli tamní instituce. To je nabídka, kterou většina lidí z Karabachu nepřijme,“ vysvětluje de Waal.

Spojené státy se snaží situaci na místě mírnit. Šéf americké diplomacie Antony Blinken vyzval ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, aby se zdržel nepřátelských kroků a umožnil do regionu přístup mezinárodní pozorovatelské misi. Americké orgány také slíbily, že obyvatelům Karabachu pomohou „zajistit přístřeší a základní potřeby“.

Zprávy o hromadném útěku z Náhorního Karabachu přichází v době, kdy se region také vyrovnává s tragickými dopady výbuchu, ke kterému došlo v tamním skladu pohonných hmot. Zemřelo při něm nejméně 125 lidí (více se dočtete zde).