Hlavní obsah

Z Muskova města: „Na Marsu je jen hlavou, zatím kolonizuje nás chudé“

Foto: Eduard Freisler, Seznam Zprávy

V místech, kde má vyrůst Muskova univerzita, zatím stojí jen tento podstavec s podobiznou miliardáře a heslem o dobývání Marsu.

Reportáž z texaského Brownsville, jednoho z nejchudších míst Ameriky. Nedaleko odsud miliardář Elon Musk ovládl velký kus země. Jak se místní dívají na tohoto výstředního vizionáře a blízkého spolupracovníka Donalda Trumpa?

Článek

/Od našeho zvláštního zpravodaje v USA/

Když se začal dům Daniela Garcíi otřásat v základech, zažíval tento 40letý muž kromě strachu i velké zmatení. Věděl, že i tady v Brownsville na samém jihu Texasu mohl počítat s hurikánem, ale kde by se tady vzalo zemětřesení?

Po několika minutách mu došlo, proč se mu vysypalo jedno z oken. Ze zátoky Boca Chica, jen pár desítek kilometrů odsud, poslal miliardář Elon Musk do kosmu jednu ze svých raket.

„Je to hukot, když takovou raketu odpálí. Každý z nás ve městě to fyzicky pociťuje,“ říká mi Daniel, který se v Brownsville narodil mexickým přistěhovalcům.

Na jeho pozemek prý při jednom z neúspěšných pokusů dopadl kousek rakety. „I já se tak na okamžik stal součástí tohoto jistě velkolepého projektu,“ pokračuje s tím, že si úlomek schoval.

„Že bych ho jednou prodal?“ uvažuje, do tváře se mu však nečekaně vkrádá posmutnělost. Na fragment se čím dál více dívá jako na pouhý odpad než na historický předmět.

Má za to, že většina obyvatel Brownsville je stejně jako on odkázána na život v bídě navzdory tomu, co se bude dít na druhé straně zátoky. „Musk sliboval, že městu zajistí prosperitu, to se ale zatím neděje,“ podotýká García a rozhodí rukama v gestu zoufalství z chudoby kolem. „Musk je na Marsu zatím jen hlavou, tady dole kolonizuje nás chudé,“ nebere si servítky.

Obavy i hrdost

Dle vládních statistik žije v tomto pohraničním městě, které přiléhá k mexickému městečku Matamoros, na 94 procent lidí hispánského původu.

V ulicích lze snadno zaslechnout španělštinu, nápisy na obchodech a restauracích jsou také povětšinou v tomto jazyce, v ulicích hraje mexická hudba známá jako corridos či z reproduktorů zní španělsky mluvící rádioví moderátoři.

Většina místních žije od výplatě k výplatě, zatímco jsou očitými svědky nepředstavitelné budoucnosti. V samém centru města je tento kontrast ještě patrnější.

Foto: Eduard Freisler, Seznam Zprávy

Graffiti s podobiznou Elona Muska či odkazů na Mars a astronautiku vůbec je na zdech města Brownsville hned několik.

Graffiti s Muskovou podobiznou a hesla o dobývání Marsu tu stojí v ostrém protikladu s tristními životními podmínkami.

Například na jedné takové veřejné malbě je znázorněn astronaut a heslo: „Brownsville bude vetší“. Na přilehlou zeď nechal Musk napsat, že posilováním ekonomického rozvoje města „transformuje budoucnost Brownsville“.

Stačí ale přejít ulici a člověk stojí před ruinou rozsáhlého hotelového komplexu s názvem Cameron. V blízkých ulicích lze podobně zkrachovalých podniků najít celou řadu.

Mnozí se tedy ptají, zda lékem na současnou zchátralost této části města bude Elon Musk.

Brownsville jako nejméně zdravé město USA

Brownsville, které čítá 188 tisíc obyvatel, je často označováno za nejméně zdravé město v USA. Podle nedávno vydané studie společnosti WalletHub se Brownsville umístilo na posledním místě ze 182 sledovaných měst, co se zdravého životní stylu týče. Brownsville si tento neslavný primát přitom drží řadu let. Deník The New York Times k tomu před časem lakonicky napsal: Stát se Američanem může být zdraví škodlivé.

Debata, co by mohl vesmírný projekt městu a okolí přinést, v těchto dnech v ulicích Brownsville zesílila. Stalo se tak poté, co se Musk spojil s prezidentem Donaldem Trumpem. Staronový šéf Bílého domu mu svěřil „Ministerstvo efektivity“, které měl miliardář původně vést společně s republikánským politikem Vivekem Ramaswamym.

Většina místních je přesvědčena, že podnikatel teď má vedle peněz a vlivu i značnou moc. Někteří proto mají z Muska hrůzu, jiným jeho pozice a plány na dobytí Marsu imponují a naplňují pýchou.

K tomuto táboru například patří Laura Holbrook, která vede jednu z místních poboček neziskovky Parks and Recreation. Tato organizace poskytuje zdroje pro zlepšení života dané komunity.

Laura půl roku pracovala pro Elona Muska a jeho firmu SpaceX. Starala se především o zázemí pro najaté pracovníky, zajišťovala jim dopravu a měla za úkol organizovat večírky, jež firma pořádala u příležitosti určitého inženýrského průlomu.

„Pracovala jsem tam 72 hodin týdně, ale víte, já jsem vlastně ani nechtěla domů. Toužila jsem být takříkajíc u toho, když se píše historie,“ říká mi ve své kanceláři.

Několikrát se přitom ocitla v miliardářově blízkosti. Popisuje ho jako geniálního vizionáře a muže bez filtru. „Neustále se mu hlavou honí nové a nové myšlenky a on se je nijak nebojí ventilovat. Nemá se komu zodpovídat, nebo se snad něčeho bát,“ líčí tato 65letá žena.

Její slova se nesou na vlně nadšení. Je přesvědčena, že Brownsville se po více jak 150 letech opět zapíše do historie. Muzea zde dnes vyprávějí příběh o úplně první velké bitvě americko-mexické války a o naopak poslední bitvě války Severu proti Jihu, jež do učebnic dějepisu vstoupila jako bitva Palmito Ranch.

Dle Laury Holbrook se ale Brownsville brzy proslaví s pohledem upřeným do daleké budoucnosti a navíc globálně - jako místo, odkud lidé začali úspěšně dobývat Mars.

S tímto věhlasem do Brownsville přijdou i časy prosperity, věří. „Už teď k nám jezdí vesmírní turisté, spí ve zdejších hotelech, jedí ve zdejších restauracích, to všechno městu přináší peníze,“ vysvětluje.

Foto: Eduard Freisler, Seznam Zprávy

Zátoka, kterou si Musk vybral pro svou továrnu i odpalování raket.

Zvědavci ke komplexu přijíždějí opravdu už teď. Jednoho pozdního odpoledne u odpalovacích ramp potkám Francouze Manuela, který v Los Angeles studuje inženýrství. „Připomínají mi Eiffelovku,“ řekne s úsměvem s hlavou zakloněnou k vrcholu rampy.

Touží být jedním ze zaměstnanců Elona Muska.

„Nejvíc by mě na tom bavilo, že bych byl mezi tak velkými mozky. Tihle lidé posouvají hranice našeho poznání a vnímání do nepředstavitelných dimenzí. Trhají naši zažitou realitu.“

„Přijel vykořisťovat“

Existuje ale také početný zástup kritiků nejbohatšího muže planety a jeho počínání. Dle nich Muskovi na městu a jeho lidech pramálo záleží, nanejvýš je prý využívá jako levnou pracovní sílu.

Poukazují přitom na miliardářův plán postavit nějakých 30 kilometrů od Brownsville své vlastní město, odkud by návštěvníci či přímo obyvatelé mohli lety do vesmíru sledovat.

„Nepřišel k nám s úmyslem město a zdejší komunitu nějak pozvednout. Jeho záměrem bylo a je využívat zdejší zátoku a přilehlou pláž jako zdroj pro své podnikání. Nikdo mu nekladl odpor, protože nikdo neměl tušení, co je SpaceX zač,“ říká mi v jedné z kaváren na východní straně od centra Brownsville, kde se rozkládá chudinská čtvrť, Michelle Serrano z občansko-právní organizace Voces Unidas RGV.

Foto: Eduard Freisler, Seznam Zprávy

Aktivistka Michelle Serrano je velkým kritikem Elona Muska. Podle ní do zátoky u města Brownsville přinese jen zkázu.

Její rodiče jsou původem z Mexika, což platí o většině lidí její generace. „Musk stejně jako Trump mluví o potřebě tvrdé imigrační politiky, má ale rád levnou pracovní sílu, kterou mezi Hispánci snadno najde,“ zlobí se Michelle s tím, že většinu dobře placených míst zaujali inženýři, které si Musk přivedl z Kalifornie.

Tato 45letá žena k tomu SpaceX obviňuje z podlosti. Podle ní zástupci firmy do města přišli s tím, že v zálivu zanechají jen minimální ekologickou stopu a že budou odpalovat jen menší rakety, jež by do vesmíru vynášely satelity. „Nikdo si toho ani nevšimne,“ vzpomíná na argumenty zástupců SpaceX. Místo toho přišly burácivé rakety, které otřásají domy. Musk prý letos plánuje odpálit na padesát z nich.

Miliardář svou přítomnost dává ostentativně najevo. Ještě než se řidiči otevře dramatický pohled na zátoku, jež je v těchto dnech spíše obrovským bahnitým kusem země, na jedné z pastvin lze na betonovém podstavci zahlédnout jeho obří bustu a o kousek dál zhruba sedmimetrový kvádrový sloup opět s podobiznou podnikatele s nápisy Ad Aastra Musk a Dobýt Mars.

Foto: Eduard Freisler, Seznam Zprávy

Busta Elona Muska na pastvině v oblasti zátoky Boca Beach.

Místo je jinak jednou velkou stavbou, Musk tu prý plánuje postavit univerzitu pro vesmírné inženýrství. O pár kilometrů dál úzký pás silnice lemovaný tropickými stromy ustoupí jakoby měsíční krajině.

Pohled na daleký obzor, kde se tyčí Muskovy rakety (již použité a sloužící jen jako relikvie programu) a montážní haly, umocňuje mlha z nedávných dešťů v kombinaci s postupující vlhkostí vzduchu.

Trvá dobrých pět minut, než se auto k areálu přiblíží. Za montážními hangáry - o nějaké tři kilometry dál - se k nebi vypínají dvě stometrové odpalovací rampy. Dá se k nim přiblížit, prostor nikdo nehlídá.

Pláž jako útočiště

Silnice pak o nějakých 200 metrů dál končí přímo na pláži Boca Chica s rozbouřeným mořem a písečnými dunami. Oblast je přitom vyhlášenou přírodní chráněnou zónou. Ke zdejším břehům například připlouvají velké mořské želvy.

„Už jsem jich tu ale pár z nich našel mrtvých. Někdo mi říkal, že mohly umřít i na otřes mozku,“ říká rodák z Brownsville Daniel García a pokrčí rameny, protože si není takovým názorem vůbec jistý.

Pláž Boca Chica měl každopádně vždycky rád. Už od dětství pro něj byla vítaným rozptýlením, na čas mu dala zapomenout na těžké životní podmínky. „Snad mi alespoň tuhle pláž Musk nechá,“ uzavře své úvahy nad tématem Musk versus obyvatelé Brownsville.

Doporučované