Článek
Když ruské jednotky na konci února vstoupily na území Ukrajiny, jejich vybavení nebylo skromné. V sobotu, necelý měsíc po začátku války, však Rusko informovalo, že vůbec poprvé použilo hypersonické střely Kinžal. Ty údajně zničily velký podzemní sklad ukrajinských zbraní a munice v Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě země.
Co si představit pod termínem hypersonická zbraň? Jaké státy jimi disponují? A proč se je Rusko rozhodlo použít, pokud je skutečně použilo? Nejen na tyto otázky se Seznam Zprávy s pomocí odborníků pokoušejí přinést odpovědi.
Co jsou to hypersonické zbraně?
„Termín hypersonické zbraně se vztahuje k rychlosti. Hypersonická zbraň je schopná letu rychlostí více než Mach 5, což je pětkrát rychlost zvuku. Co je ale velmi důležité, nejde jen o rychlost,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy výzkumný pracovník Institutu politologických studií FSV UK Michal Smetana.
Ačkoliv jsou hypersonické zbraně považovány za nové technologie, existující mezikontinentální balistické rakety, které nesou jaderné zbraně, dosahují hypersonické rychlosti také. Specifickou charakteristikou těchto zbraní je tak kombinace této rychlosti a manévrovatelnosti, díky které jsou velkou výzvou pro protiraketovou obranu, která má následně problém rakety sestřelit.
„Občas jsou hypersonické zbraně, co do strategického významu, lehce přeceňované. Zároveň ale samozřejmě platí, že díky kombinaci rychlosti a schopnosti manévrovat během letu si velmi dobře poradí s protiraketovou obranou a pro protivníka je zároveň do poslední chvíle velmi obtížné identifikovat, co přesně je jejich cílem,“ přiblížil téma dále Smetana. Rusko navíc všechny své nové hypersonické systémy navrhuje tak, aby byly schopné nést jak konvenční, tak jadernou nálož.
Jaká jsou specifika střel Kinžal?
V zásadě existují tři typy hypersonických zbraní – manévrující balistické rakety, střely s plochou dráhou letu a hypersonické kluzáky. Kinžal je relativně nová technologie uvedená do služby v ruských ozbrojených silách v roce 2017 a je schopna dosahovat hypersonických rychlostí ještě vyšších, než je Mach 5.
„Jde o hypersonickou balistickou raketu odpalovanou ze vzduchu, s velkou pravděpodobností technicky příbuznou s balistickou raketou Iskander-M odpalovanou ze země, jejíž nasazení jsme již v bojích na Ukrajině několikrát viděli. Stejně jako Iskander může i Kinžal nést jak jadernou, tak konvenční nálož,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy bezpečnostní expert Jan Ludvík, který působí na stejné instituci jako Smetana.
Jaká proti hypersonickým zbraním existuje obrana?
Sestřelení hypersonických střel není podle odborníků zcela vyloučené, aktivní obrana prostředky protivzdušné obrany je proti těmto systémům ale spíše neúčinná. Zbraně jsou totiž speciálně navrhovány tak, aby si právě s protiraketovou obranou poradily, a možnost jejich sestřelení tedy zůstává spíše teoretická.
„Spojené státy se zabývají výzkumem a vývojem nových systémů protiraketové obrany, které by mohly být schopné si s hypersonickými zbraněmi v budoucnosti lépe poradit. Je to ale ještě otázka několika let,“ uvedl Smetana.
Ludvík pak dále připomíná, že existuje alespoň pasivní obrana v podobě skrývání cílů tak, aby protivník nevěděl, kam má vlastně střílet, nebo opevnění cílů takovým způsobem, aby protivník nedokázal zasažený cíl zničit.
Jaké země hypersonickými zbraněmi disponují?
„Hypersonické zbraně vyvíjí celé řada zemí včetně regionálních mocností jako Indie, Francie, Austrálie, Japonsko či Severní i Jižní Korea. S výjimkou klasických balistických raket, které rovněž dosahují hypersonické rychlosti, jsou však nejznámější systémy právě ruské a čínské,“ přiblížil situaci ve světě Jan Ludvík.
Rusko a Čína hypersonické zbraně v posledních letech pravidelně testují, a to tak, aby byly jak jaderné, tak konvenční. Spojené státy, jak upozorňuje Smetana, naopak hypersonické systémy od začátku navrhují jako konvenční a v tuto chvíli ani nemají program, který by se na jaderné hypersonické zbraně zaměřoval.
„Rusko disponuje hypersonickými kluzáky Avantgard, které nesou jaderné hlavice, střelami s plochou dráhou letu Zirkon a právě systémem Kinžal. Čína disponuje manévrující balistickou raketou DF-26 a kluzákem DF-17,“ popsal rusko-čínskou situaci Ludvík.
„U většiny těchto systémů není úplně jasné, do jaké míry jsou již schopné nasazení a lze předpokládat, že jejich počty jsou spíše nízké. Spojené státy zatím hypersonické zbraně nerozmísťují, ale jejich program je v mnohém pokročilejší než ruský a čínský,“ dodal k tématu odborník.
Proč vůbec Rusko informovalo o použití střel?
„Částečně to chápu jako určitou signalizaci směrem k Západu. Rusko v posledních letech provedlo dost testů hypersonických zbraní, ale tohle bylo první použití v reálném boji, v reálných podmínkách,“ sdělil v rozhovoru Smetana.
„Jedna věc je zbraň tímto způsobem otestovat, druhá věc je v rámci ozbrojeného konfliktu demonstrovat, že tyhle zbraně máte, jste schopni je používat a že mají mimochodem i možnost potenciálně nést jadernou hlavici. Nyní samozřejmě spekuluji, ale kdybych byl na americké straně, tak to tímto způsobem čtu.“
Hypersonické zbraně jsou podle něj relativně efektivní v případě zasahování strategických cílů, jsou to ale zároveň drahé systémy, které je obecně dobré si šetřit na ty nejklíčovější cíle. Závěrem odborník nicméně podotkl, že není nutné ohledně užití hypersonických zbraní pociťovat paniku, v aktuálním konfliktu nejde o nějaký zásadní zvrat.
