Z odpadlíků nejmocnější silou v zemi. Kdo byl Hasan Nasralláh

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Hasan Nasralláh, vůdce teroristické organizace Hizballáh a jeden z jejích zakladatelů, byl včera zlikvidován spolu s Alími Karkím, velitelem jižní fronty Hizballáhu, a dalšími veliteli Hizballáhu. Nasralláh už nebude moci terorizovat svět,“ potvrdila v sobotu ráno izraelská armáda.

Nasralláh byl zabit při „intenzivních a bezprecedentních“ náletech stíhaček F-35 na šíitské předměstí na jihu Bejrútu, hlavní baštu islamistického hnutí Hizballáh. Hasan Nasralláh figuroval už dlouho na seznamu důležitých cílů Izraele, až dosud se mu ale vždy dařilo unikat. Izrael se ho už v minulosti pokusil zlikvidovat několikrát, uspěl ale až v pátek. Smrt „mučedníka“ už v prohlášení potvrdil i Hizballáh.

Vůdce Hizballáhu byl také na seznamu teroristů amerického ministerstva zahraničí, které nabízelo odměnu 10 milionů dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. Na veřejnosti se proto už několik let neobjevoval, jeho projevy mohli stoupenci zhlédnout pouze z televizních obrazovek.

Čtyřiašedesátiletý Nasralláh se narodil ve vesnici Bazuríja v jižním Libanonu jako nejstarší z devíti dětí. Vzdělání získal v šíitských seminářích v Libanonu, ale i Iráku a Íránu. Už během studií se připojil k politickému i vojenskému hnutí Amal.

Po třech letech ale toto uskupení opustil kvůli nesouhlasu s jeho politikou vůči izraelské okupaci a spoluzaložil Hizballáh. Nejdříve v něm měl za úkol mobilizaci bojovníků v údolí Biká’a, později se přesunul do Bejrútu a stal se regionálním vůdcem. V roce 1992 pak převzal vedení celého hnutí.

Nasralláhovu nástupu do čela Hizballáhu předcházel izraelský nálet a zabití dosavadního lídra Abbáse Musávího. Za to se Nasralláh pomstil řadou akcí - odpálení raket na severní Izrael zabilo dívku, teroristický útok v daleké Argentině pak nepřežilo 29 lidí.

Konflikt s Izraelem udržoval sice v nízké intenzitě, ale trvale, což nakonec vedlo Izrael ke stažení z Libanonu po 22 let trvající okupaci. Tím se Nasralláh pasoval do role „vůdce odporu“ a vyhlásil první arabské vítězství nad Izraelem. Při bojích, které tomu předcházely, nicméně přišel o svého syna.

Úspěšný byl Nasralláh při rozšiřování vlivu Hizballáhu - ten se stal z původní odštěpenecké milice nejmocnější silou v zemi, lépe vybavenou a organizovanou, než je libanonská armáda. Politické křídlo Hizballáhu je jednou z klíčových sil v parlamentu a Hizballáh je také důležitým poskytovatelem veřejných služeb - ať už jde o školství, zdravotnictví nebo třeba odvoz odpadků.

Relativní klid po izraelském stažení v roce 2000 netrval dlouho. O šest let později podnikl Hizballáh přeshraniční útok, při němž zabil osm izraelských vojáků, další dva se mu podařilo unést. Následovala asi měsíc trvající válka, při níž Hizballáh odpálil přes čtyři tisíce raket na Izrael, při bombardování izraelské armády pak zahynul více než tisíc Libanonců a také 119 izraelských vojáků. Nálety na svůj dům Nasralláh přežil.

V roce 2009 přišel Nasralláh s novým manifestem Hizballáhu, který už nemluvil o Islámské republice (odkaz na Írán), i nadále ale trval na nepřátelství k Izraeli a USA. Pověst odvážného lídra, který se nebojí postavit Izraeli, se ale Nasralláhovi začala i mezi obyvateli arabských zemí drolit. Mohlo za to angažmá Hizballáhu v syrské občanské válce, kdy Íránem vyzbrojená milice vyslala bojovníky na pomoc diktátorovi Bašáru Asadovi.

Část Libanonců vinila Nasralláha, že zatahuje zemi do syrské občanské války, Syřané mu pak vyčítali podíl na vraždění sunnitského obyvatelstva, které se postavilo proti Asadovi. V sobotu se na sociálních sítích objevily obrázky a videa z oslav Nasralláhovy smrti - nejen z Izraele, ale i mezi Asadovými odpůrci v Sýrii.

Po teroristickém útoku Hamásu z loňského 7. října vyhlásil Nasralláh otevření fronty v jižním Libanonu na podporu bombardované Gazy. Jeho smrt přichází ve chvíli, kdy se Spojené státy spolu s Francií snaží domluvit 21denní příměří mezi Hizballáhem a Izraelem, které by mělo přinést bezpečí na severu židovského státu. Z něj se kvůli posledním násilnostem muselo vystěhovat na 70 tisíc lidí.