Článek
Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo do Arménie přes 68 000 lidí. To je více než polovina odhadované populace separatistického regionu. S odvoláním na mluvčí arménského premiéra o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters.
Arménský premiér Nikol Pašinjan mezitím prohlásil, že v příštích dnech už nezbydou v regionu žádní Arméni, a Ázerbájdžán obvinil z etnických čistek. Baku se proti tomu ohradilo a obvinění odmítlo.
„Exodus Arménů z Náhorního Karabachu pokračuje. Naše analýza ukazuje, že v nadcházejících dnech už v Náhorním Karabachu žádní Arméni nebudou. Je to akt etnické čistky, před kterým jsme varovali mezinárodní společenství,“ uvedl šéf arménské vlády podle agentury AFP. Svět vyzval, aby jednal a Ázerbájdžán potrestal.
Arménie bez Karabachu. Arménie bez Ruska?
Arménský premiér Nikol Pašinjan dává už přinejmenším několik měsíců najevo nespokojenost s bezpečnostními garancemi ze strany Ruska. Opětovné ovládnutí Náhorního Karabachu Ázerbájdžánem pod dohledem ruských „mírových sil“ mu jen dává další motivaci rozhlížet se po dalších spojencích.
Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian ve čtvrtek navíc podepsal dekret o zrušení všech státních institucí s platností do 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar Republika Arcach tak na začátku příštího roku přestane existovat. S odvoláním na místní úřady o tom informují zahraniční tiskové agentury.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí podle ruské agentury TASS obvinění arménského premiéra z etnických čistek odsoudilo a odmítlo. Ten se podle resortu snaží „zmařit úsilí Ázerbájdžánu poskytovat humanitární pomoc a reintegrační proces“. Baku už dříve uvedlo, že obyvatele Karabachu nenutí k odchodu a region integruje do Ázerbájdžánu.
„Stát poskytuje vhodné bydlení všem, kteří nemají předem určené místo pobytu,“ citovala dříve z prohlášení arménské vlády AFP. Ta zároveň připomíná, že Ázerbájdžán v neděli otevřel Lačinský koridor, což je jediná pozemní spojnice mezi Karabachem a Arménií, kterou Baku mnoho měsíců blokovalo.
Většina lidí podle Reuters prchá právě touto cestou, nyní přeplněnou. Mnoho jich cestuje v plně naložených autech, nákladních vozech i traktorech a popisují, jak strávili hladoví a vystrašení noci v chladných horách.
Ázerbájdžán minulé úterý zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Z Náhorního Karabachu kvůli tomu odcházejí desetitisíce lidí, kteří mají strach z pronásledování a etnických čistek navzdory prohlášením z Baku, které slibuje respektovat jejich práva.
Budoucnost Náhorního Karabachu a Kavkazu
Blesková porážka separatistů v Náhorním Karabachu může zamíchat celým regionem. Podle analytičky z Mezinárodní krizové skupiny je možných hned několik znepokojivých scénářů. „Napětí je vyšponované,“ říká Alissa de Carbonnelová v podcastu 5:59 Lenky Kabrhelové.
Své domovy opustily desetitisíce Arménů během pouhých několika dní. Agentura Reuters označila současnou situaci za exodus, který nemá na jižním Kavkaze obdoby od války, jež oblast zasáhla v 90. letech. Tehdy prchaly i statisíce Ázerbájdžánců.
V regionu před začátkem konfliktu z minulého týdne žilo podle dostupných informací kolem 120 000 etnických Arménů. Někteří obyvatelé už dříve popsali, že mají jen velmi omezený přístup k jídlu, elektřině či palivu a fakticky žili pod obležením.
Pašinjan ve čtvrtek také obvinil Ázerbájdžánce ze „svévolného zadržování“ Arménů na kontrolních stanovištích. „Jejich práva by měla být chráněna na mezinárodní scéně,“ uvedl arménský premiér.
Ve středu ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely v Lačinském koridoru bývalého šéfa kabinetu neuznané karabašské republiky Rubena Vardanjana a následně ho obvinily z několika trestných činů včetně financování terorismu.
