Článek
Nestává se, aby se bývalý německý kancléř dostal do novinových titulků hned ze třech důvodů najednou. Gerhardu Schröderovi, který vedl vládu v letech 1998 až 2005, se to na začátku tohoto týdne přihodilo díky tomu, že se nakazil koronavirem a zároveň ve svých 77 letech vede spor o dům se svojí bývalou, v pořadí čtvrtou z celkem pěti manželek.
Největší díl pozornosti však v posledních dnech poutá Schröderovo napojení na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Předchůdce Angely Merkelové šéfuje pátým rokem správní radě firmy Rosněfť. Ještě mnohem déle však pomáhá jiné ruské obří společnosti Gazprom s projekty plynovodů Nord Stream, které spojují Rusko a Německo pod hladinou Baltského moře.
S tím, jak se v posledních měsících vyhrotily vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, se „východní“ angažmá bývalého kancléře stalo v Německu ještě citlivějším tématem než dříve. Doléhá hlavně na Schröderovy kolegy z německé sociální demokracie (SPD), která se po loňských volbách stala nesilnější vládní stranou a po šestnácti letech obsadila post kancléře.
O Schröderově vlivu se spekuluje i proto, že nová německá vláda je velmi zdrženlivá vůči tvrdým krokům proti Rusku. Nejvíce to platí právě pro sociální demokraty. Těm se zpočátku nezdálo, aby se k možným sankcím za napadení Ukrajiny přidal také zákaz zprovoznění nového plynovodu Nord Stream 2, za který Schröder lobbuje. Kancléř Olaf Scholz pohrozil zastavením projektu až po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Sám Schröder do vrcholné německé politiky otevřeně nezasahuje. Soustředí se spíše na regionální úroveň. Například u zemské vlády v severoněmeckém Meklenbursku-Předním Pomořansku, na jehož území Nord Stream 2 vyúsťuje, se loni zasloužil o vznik nadace, která za finančního přispění Gazpromu usiluje o dokončení a zprovoznění plynovodu.
Čas od času na sebe bývalý kancléř upozorní svými kontakty s ruským režimem. Jako například v roce 2014, kdy se v médiích objevily snímky, jak se objímá s Vladimirem Putinem po jeho příjezdu na oslavu Schröderových 70. narozenin. Na svých osobních webových stránkách se přitom o práci pro ruské firmy vůbec nezmiňuje, v biografii po odchodu z kancléřské funkce udává pouze čestné a dobročinné pozice.
Naposledy vyvolal Schröder rozruch závěrem minulého týdne, když se rozhodl komentovat současné napětí mezi Moskvou a Kyjevem ve svém podcastu, kde promlouvá zhruba jednou za měsíc. Nejvíce zaujal slovy, že by Ukrajina měla přestat „řinčet zbraněmi“. Jednoznačně také podpořil stanovisko současné německé vlády, která Kyjevu odmítá dodávat zbraně.
Na tyto výroky vzápětí reagoval poslanec opoziční křesťanské demokracie (CDU) Christoph Ploss, který Schrödera zkritizoval za „trapné“ vyjadřování nehodné bývalého kancléře. Vyzval ho, aby se vzdal placené kanceláře s řidičem, na kterou mají nárok vysloužilí šéfové německých vlád. Plossův kolega z bavorské CSU Alexander Dobrindt si pak přisadil prohlášením, že se Schröder choval jako zpravodaj ruské propagandistické stanice Russia Today.
Současně začali němečtí komentátoři přemítat, do jaké míry vlastně Schröder dál ovlivňuje postoj SPD a tím pádem i celé současné vlády vůči Rusku. Otázka je namístě i proto, že podle západních spojenců je chování Berlína rozpačité, což ve výsledku vyhovuje Moskvě.
Wegen der umstrittenen Äußerungen des Altkanzlers zur #Ukraine fordert der Hamburger CDU-Landeschef Christoph Ploß, dass er sein Büro im Deutschen #Bundestag verlieren sollte. Das Verhalten Schröders sei „nur noch peinlich“. https://t.co/9hdO0Lefjq
— Frankfurter Allgemeine (@faznet) January 29, 2022
„Jak dlouho ještě bude SPD přihlížet, jak Gerhard Schröder ničí svoji, ale i její pověst? Není pochyb, že poškozuje oboje. Platí to národně i mezinárodně,“ poznamenal list Tagesspiegel. Současný kancléř Olaf Scholz, který je členem SPD, by měl podle deníku přivést Schrödera k rozumu.
Západní politici ve službách Ruska
Bývalý německý kancléř není jediný vrcholný politik, který spolupracuje s velkými koncerny pod kontrolou ruské vlády. Loni usedl v orgánech ruských společností Zarubežněfť a Sibur bývalý francouzský premiér Francois Fillon.
Hned několik příkladů nabízí Rakousko. Místa v dozorčích radách ruských společností získal bývalý kancléř Wolfgang Schüssel, ve správní radě Rosněfti sedí spolu se Schröderem někdejší ministryně zahraničí Karin Kneisslová, které byl ruský prezident Putin na svatbě.
Gerhard Schröder je nicméně z uvedených lidí asi nejznámější. V Německu se pro fenomén lanaření bývalých politiků do Ruska nebo jiných východních zemí používá termín „schröderizování“ (Schröderisierung).
Pravdou je, že Scholz nemá ke svému předchůdci příliš blízko. Za Schröderovy éry se sice stal generálním tajemníkem SPD, spojenci se z nich však nestali. Jsou ostatně naprosto odlišné povahy - zatímco Schröder vystupuje jako rozšafný bonviván, Scholz působí velmi uměřeně až chladně. Podobně jako další straníci zjevně nemá z proruského vystupování svého bývalého předsedy radost.
U některých lidí v horních patrech SPD se však Schröder stále těší nemalé oblibě. I když mu leckteří členové zazlívají tvrdé ekonomické reformy, kterými jeho vláda po přelomu tisíciletí osekala státní sociální výdaje, v paměti zůstává především historické vítězství nad dlouhá léta vládnoucí CDU v čele s Helmutem Kohlem v roce 1998, navíc se ziskem více než 40 procent hlasů. Mnoho Němců si Schrödera váží také za smělost, se kterou v roce 2003 odmítl účast Německa ve válce proti Iráku.
Asi nejvýše postaveným příznivcem bývalého kancléře v SPD je jeden z nynějších spolupředsedů strany Lars Klingbeil, který stejně jako Schröder pochází z Dolního Saska a zná ho od mládí. Během loňské kampaně před volbami do Spolkového sněmu pak bývalý kancléř několikrát vystoupil na Klingbeilových předvolebních mítincích.
Po pondělním jednání nejužšího vedení SPD, na kterém si měli straničtí předáci vyladit postoje vůči Rusku, Klingbeil v médiích ujišťoval, že i sociální demokraté za eskalací napětí jednoznačně vidí Moskvu. Dodávky německých zbraní Ukrajině však vládní strana dál odmítá.
